Kelímky a lahve jsou o trochu plastu chudší. Zato jsou ekologičtější

Loni klienti systému EKO-KOM uvedli do oběhu 3 507 197 tun obalů. Z toho 22 procent tvořily nevratné plastové obaly. Množství plastu, který se z vytříděného odpadu v loňském roce podařilo recyklovat, dosáhlo 69 procent, což z něj dělá materiál s třetí nejvyšší mírou recyklace.

Výrobci potravin, kteří k balení svých produktů používají hlavně plasty, se snaží jejich množství snížit. V případě recyklovaných plastových obalů, které mají přijít do kontaktu s potravinami, je ale situace složitá. „Levá ruka Bruselu neví, co dělá pravá. Na straně jedné na výrobce tlačí povinná procenta použití recyklátu v nápojových plastových obalech, na straně druhé Komise dosud neschválila a nepublikovala seznam schválených recyklátů, které mohou přijít do styku s potravinami,“ uvedla ředitelka obalového institutu Syba Iva Werbynská.

Mlékárna Madeta snižuje počet plastů redukcí jejich hmotnosti v obalech a zvyšováním jejich recyklovatelnosti. Chce být šetrnější k životnímu prostředí. „Kritérium maximální možné recyklace je momentálně splněno u 80 procent našich výrobků. Rozjíždíme projekt, kdy postupně zavádíme u všech našich plátkových sýrů monoplastickou fólii, která je na rozdíl od vrstvené snadněji recyklovatelná,“ uvedl ředitel obchodu, marketingu a nákupu firmy Madeta Jan Teplý.

Hmotnost plastů Madeta zredukovala u většiny produktů, které prodává v kelímcích. „Používáme odlehčený, výrazně redukovaný plastový kelímek, který má papírový přebal, jenž drží pevnost. Podobně jsme zredukovali množství plastů o čtvrtinu u obalů plátkových sýrů,“ říká Teplý.

Podobně je na tom také společnost Hollandia, která snižováním plastů ušetří více než 25 tun polyethylenu. Úplné zbavení se plastů však podle mlékárny není možné. Firma také postupně odstraňuje polyethylenová víčka, začala u dvou svých výrobků.

„Balení produktů jsme ve výrobě změnili na konci listopadu loňského roku. Spotřeba víček činila za poslední rok 4,65 milionu kusů při celkové hmotnosti 15,8 tuny polyethylenu,“ řekl marketingový manažer společnosti Hollandia Jan Škoda. Mlékárna tak zredukovala objem použitého plastu o 28 procent.

K omezení plastů přispívají také obaly, u nichž se s plastem kombinuje převážně recyklovatelný papír. Díky tomu se množství plastů zredukuje na 40 procent. „Používáme je u všech bio výrobků naší značky a od loňska i na nové řadě bezlaktózových výrobků,“ uvedl Škoda. Hollandia se chystá tuto alternativu celoplastového obalu rozšířit i na další výrobky. Za loňský rok podle dat společnosti EKO-KOM zajistila mlékárna zpětný odběr 1138 tun obalových odpadů.

Kombinace plastu a papíru je v poslední době poměrně častá. V posledních letech zaznamenaly zvýšenou poptávku po těchto obalech hlavně výrobci ekologičtějších alternativ plastů. „Hlavně u mlékáren řešíme přebalení jejich produktů do našich kelímků, ale také u prodejců nápojů a kávy, kteří hledají řešení k zákazu jednorázových plastů, do kterých spadá i kelímek na kávu s sebou. Tyto kelímky vyrábíme bez plastu, jsou kompostovatelné a recyklovatelné s papírovým odpadem,“ říká generální ředitel Ekobalu Rožnov Lukáš Fišer.

Společnost Ekobal Rožnov vyrobí ročně přibližně 20 milionů kelímků, které se z větší části skládají ze speciálního kartonu a oproti klasickým polypropylenovým kelímkům obsahují desetkrát méně plastu. Podle Fišera se jedná o ekologičtější alternativu plastových nádob. „Všechny naše kelímky se dají recyklovat, linky na to minimálně v Evropě existují. Recyklovat se dá téměř vše, otázka je, zda se tak děje a zda se to vyplatí,“ říká Fišer.

Obaly, které jsou kombinací papíru a plastu, jsou využívány také v nápojových kartonech. Jejich recyklace může být podle Werbynské energeticky náročnější. „Recyklují se, ale náklady na recyklaci jsou vyšší než výnosy ze získaných druhotných surovin. Bez dotace to nejde. Celá řada obalových řešení není vhodná k recyklaci, ale k energetickému využití,“ myslí si Werbynská.

Plasty ve svých obalech omezuje také společnost Mattoni 1873. Díky zmenšování jejich obsahu snížila za posledních 15 let hmotnost svých PET lahví o 20 procent. Zároveň výrobce minerálních vod sjednotil barvu lahví na zelenou, která jejich recyklaci usnadní. „PET je pro balení nápojů i z environmentálního hlediska nejvhodnějším materiálem, protože je plně recyklovatelný,“ vysvětluje PR manažerka Mattoni Andrea Brožová. Jedinou jeho slabinou podle ní je, že se ho stále nedaří vysbírat více než zhruba dvě třetiny množství uvedeného na trh.

Dostát současnému trendu snižování plastů se chystá také společnost Kofola. „Chceme vyrábět produkty, jejichž obaly budou co nejekologičtější a zároveň zachovají kvalitu produktu a komfort pro spotřebitele. Z tohoto pohledu zatím vychází nejlépe PET, který je recyklován,“ uvedla manažerka komunikace Kofoly Jana Ptačinská Jirátová.

Podle Werbynské z obalového institutu Syba jsou výrobci plastových obalů stále v dobré kondici a zakázky jim narůstají, přestože se odběratelé snaží plasty omezit. Jak uvedla, některé firmy často omezují množství plastu bez základních technologických znalostí a uvědomování si benefitů, které tyto obaly nabízejí. „Spíše bych to nazvala zeleným tažením proti plastům. Právě plasty aplikované v obalových materiálech umožňují náš vysoký životní standard, tedy dostupnost nezávadné vody a potravin,“ říká Werbynská.

Díky nízké hmotnosti plastových obalů dochází v porovnání s jinými druhy obalů k nižšímu zatížení životního prostředí. Plasty se však v přírodě rozkládají až stovky let, ještě hůře je na tom například sklo.