Článek
„Na palubě letadla neexistoval pevný ‚zasedací pořádek‘ a docházelo k tomu, že si některé osoby měnily místa. Během letu postupně docházelo k rozvolnění při dodržování opatření na ochranu úst a nosu,“ píše se mimo jiné v dokumentu nazvaném Zpráva ČOV o základním interním šetření realizace anticovidových opatření při přípravě na přesun výpravy do Tokia a při zajištění výpravy v této věci v olympijské vesnici.
Zpráva navrhuje výkonnému výboru ČOV vyvodit závěry z nedostatků shledaných na palubě letadla i po příletu do Tokia vůči právníkovi Janu Exnerovi, zastávajícímu pozici Covid Liaison Officer, který byl účastníkem letu. A také vůči řediteli komunikace ČOV Tiboru Alföldimu, a to z důvodu, že byl při uvedeném letu „nejvýše postaveným pracovníkem managementu ČOV“.
Oč vlastně jde? Všechno to začalo 16. července, kdy do Tokia přiletěl z Prahy přes Novosibirsk charterový let, na jehož palubě byla i osoba, která měla při vstupu na japonskou půdu pozitivní test na covid-19. Není tajemstvím, že šlo o lékaře Vlastimila Voráčka.
V dalších dnech byli pozitivně testováni beachvolejbalisté Ondřej Perušič, Markéta Nausch Sluková, její trenér a manžel Simon Nausch, stolní tenista Pavel Širuček a cyklista Michal Schlegel. V jejich olympijských sportovních aktivitách je to buď výrazně omezilo, nebo jim covidová kalvárie ve startu zcela zamezila.
Český olympijský výbor se přihlásil k tomu, že provede vyšetřování. To již od počátku kritizovali Filip Neusser, předseda Národní sportovní agentury, a Miroslav Jansta, šéf České unie sportu. Upozorňovali na to, že je nesmyslné, aby organizace, která je za problém zodpovědná, tedy Český olympijský výbor, vyšetřovala sama sebe.
Nehledě na to započal Jiří Kejval, předseda ČOV, v Tokiu vyšetřovat, a to spolu s místopředsedou Filipem Šumanem, bývalým šéfem českého florbalu. Na dálku jim pomáhal Marcel Petrásek, předseda legislativní rady ČOV. A supervizorem vyšetřování byl jmenován Alexander Károlyi, ombudsman ČOV.
Už o víkendu zveřejnil ČOV výtah z vyšetřovací zprávy. Obsahoval sdělení, že nebyla odhalena žádná systémová pochybení ani personální selhání. Připouští však zároveň, že mohlo dojít k porušování pravidel. A že z toho budou vyvozovány důsledky.
Následně zveřejnila průběžnou zprávu o svém šetření i pražská hygienická stanice. Zmiňuje v ní mimo jiné, že u jednoho z cestujících inkriminovaného letu byly vytrasovány tři blízké osoby, které měly pozitivní test na covid-19. A to podle všeho poté, co osoba, která se od nich nejspíše nakazila, odletěla do Tokia.
Ještě větší poprask způsobilo v pondělí večer prohlášení Filipa Neussera, předsedy Národní sportovní agentury, ve kterém uvedl, že má informace o údajných manipulacích se zasedacím pořádkem, který si v Tokiu vyžádala od ČOV japonská strana. Cílem bylo zjistit, kdo seděl poblíž prvního nakaženého, tedy doktora Voráčka. Podle Neussera mohlo ze strany činovníků olympijského výboru dojít k tomu, že Japoncům úmyslně předali nepravdivé údaje.
I z tohoto úhlu pohledu je zajímavé začíst se do plného znění Kejvalovy vyšetřovací zprávy, kterou se redakci Seznam Zpráv podařilo získat.
Výrazná část zprávy působí jako obhajoba ČOV. Referuje o tom, které normy a předpisy byly naplněny, kolikrát vedení ČOV na všechny zainteresované ohledně protipandemických opatření apelovalo a mimo jiné doporučovalo též očkování. V souladu s normami Mezinárodního olympijského výboru je však nevyžadovalo povinně.
Právník Exner dostal covid na starost
Zpráva zmiňuje, že na základě předpisu MOV vytvořil Český olympijský výbor pozici Covid Liason Officera. „Šéf výpravy do této pozice jmenoval Jana Exnera. Ve své funkci byl Jan Exner v pravidelném kontaktu s MOV a předával informace účastníkům výpravy,“ uvádí zpráva.
Jan Exner je mladým právníkem ČOV. V zákulisí českého sportu se živě debatuje o tom, proč do té role nominoval ČOV právníka a nikoli lékaře. Ideálně epidemiologa.
Jan Exner byl každopádně účastníkem inkriminovaného letu. Zpráva na několika místech uvádí, že opakovaně apeloval na zodpovědnější dodržování hygieny co do nasazení respirátorů v průběhu letu. Ale zjevně nebyl náležitě vyslyšen.
Všechny osoby na palubě letadla absolvovaly před odletem dva testy, 96 hodin a pak 72 hodin před odletem. Všechny s negativním výsledkem, uvádí zpráva ČOV.
Zajímavé je, že všechny ostatní transporty sportovců proběhly na bázi standardních linkových letů s různými leteckými společnostmi. A všechny proběhly bez problémů.
Potíže nastaly jen u tohoto charterového letu z 16. července. Na palubě bylo kromě posádky 14 sportovců, 16 sportovních členů doprovodu a 12 ostatních pracovníků, mezi nimi 5 zaměstnanců ČOV.
„Před nástupem do letadla byla členům výpravy hromadně vysvětlena pravidla nástupu včetně možnosti sundat ochranu úst pouze v okamžiku společné fotografie,“ píše zpráva.
„Ta fotografie byla v Japonsku publikovaná a všechny tam dost vyděsila. Je na ní spousta lidí bez roušky. To je v Japonsku naprosto nemyslitelná věc, že by si lidé na veřejnosti v kontaktu s ostatními sundávali roušky či respirátory,“ komentoval tuto skutečnost Filip Neusser, předseda NSA, v Interview ČT24. Tam uveřejnil také informaci o údajných manipulacích se zasedacím pořádkem.
Pevný zasedací pořádek neexistoval
K němu zpráva ČOV uvádí: „Charterový let umožňoval větší pohyb osob v letadle a celkově měl let jiný průběh, než je běžné při komerčních letech. Neexistoval pevný ‚zasedací pořádek‘ a docházelo k tomu, že si některé osoby měnily místa. Během letu postupně docházelo k rozvolnění při dodržování opatření na ochranu úst a nosu. Dle reakcí účastníků se toto týkalo průřezově jednotlivých skupin – sportovců, sportovního doprovodu i organizačních pracovníků.“
A pokračuje: „Existovaly velké rozdíly v procentu dodržování tohoto opatření u jednotlivých osob. U všech členů výpravy však vzhledem k pravidelnému stravování docházelo k tomu, že se delší časový úsek nacházeli bez ochrany úst a nosu. Dotazovaní členové výpravy odmítli některými českými médii zmíněný fakt, že by v letadle docházelo k jakýmkoliv nevhodným projevům (‚žádná společná zábava během letu neprobíhala‘). Byla prověřena i spotřeba alkoholu na palubě. Z alkoholických nápojů bylo k dispozici pouze pivo, jehož spotřeba byla naprosto minimální.“
Po mezipřistání v Novosibirsku a následném dalším vzletu cestovatelé usnuli. Část výpravy opět bez roušek či respirátorů, zmiňuje zpráva.
S ochranou úst a nosu si pak mnozí nedělali starosti ani v Tokiu na letišti, kde se čekalo na odbavení. A všechno se ještě významně protáhlo, když doktor Voráček neprošel testem na covid-19.
„Po zjištění pozitivního výsledku testu byl Jan Exner japonskými úřady požádán o stanovení osob, které byly během letu a příletové procedury nejblíže osobě s pozitivním nálezem. Jako tzv. blízké kontakty (‚close contacts‘) měly být označeny osoby, které seděly vedle Vlastimila Voráčka a v řadách před ním a za ním, a osoby, které byly s doktorem Voráčkem v blízkém kontaktu v průběhu letu a po příletu. Tyto osoby byly odeslány do karantény. To se týkalo i samotného CLO manažera Jana Exnera, který s Vlastimilem Voráčkem komunikoval,“ uvádí zpráva ČOV.
Právě na tento moment upozorňuje ve svém tvrzení o manipulacích Filip Neusser, předseda NSA.
Následně se začaly objevovat pozitivní výsledky testů u jmenovaných beachvolejbalistů a stolního tenisty. A posledním diagnostikovaným případem byl cyklista Schlegel. Ten po příletu vůbec nezamířil do hlavní olympijské vesnice, ale do vzdálené menší vesnice pro cyklisty. Z toho vyšetřovací zpráva ČOV vyvozuje, že se musel nakazit buď v letadle, nebo v příletové hale v Tokiu. A protože byl poslední, u koho se pozitivní test covid-19 objevil, je velmi pravděpodobné, že se v letadle, nejpozději na letišti, nakazili i všichni ostatní Češi, kteří měli problém s pozitivním testem.
Ve svých závěrech určených výkonnému výboru Českého olympijského výboru dochází zpráva mimo jiné k tomu, že „dodržování opatření bylo vzhledem k počtu upozornění zejména záležitostí individuální odpovědnosti. Jejich dodržování však mělo být důsledně vyžadováno. V této situaci je špatné, že k porušování docházelo také u zaměstnanců ČOV. Nedostatky při ochraně úst a nosu byly opakovány i v části pobytu výpravy v příletové hale. Přestože zejména ze strany Jana Exnera docházelo k opakovanému upozorňování na nutnost dodržovat nastavená opatření, právě jeho pozice CLO (Covid Liaison Officer) manažera v sobě obnáší odpovědnost za plnění veškerých ‚covidových norem‘. Tyto normy nebyly komplexně splněny.“
Zpráva proto navrhuje „vyvodit závěry z výše uvedených nedostatků zaměstnanců ČOV na pozicích Covid Liaison Officera a ředitele komunikace (Tibora Alföldiho), který byl při uvedeném letu nejvýše postaveným pracovníkem managementu ČOV“.
