Článek
Projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona měl být ten den, 15. dubna 2019, zcela o něčem jiném. Zemí lomcovaly každotýdenní protesty hnutí žlutých vest a prezident se chystal na zásadní prohlášení směrem k demonstrantům. Požár jedné z nejslavnějších francouzských památek však prezidentovu řeč změnil v motivační „pep talk“ k francouzskému lidu.
„Jsme národ stavitelů. Postavíme Notre-Dame znovu a ještě krásnější,“ prohlásil Macron v televizním vysílání. Srdce Paříže, objekt francouzských básníků a nejnavštěvovanější památka v zemi, si ale o rychlé opravě bude muset nejspíš nechat zdát. Rok po požáru se totiž země potýká s další bezprecedentní událostí - pandemií koronaviru.
Hasiči až před půlnocí hlásili, že mají požár pod kontrolou.
Den N.-D.
Vraťme se ale na začátek, a to přesně před rok, kdy v 18:18 začíná burcovat požární alarm. Hasiče nakonec volá přímo starostka Paříže Anne Hidalgová, která má na katedrálu výhled ze své kanceláře. Jenže to už plameny olizují celou střechu gotické památky.
Krátce před osmou večerní se hroutí centrální věž (tzv. sanktusník), která v sobě má menší zvon. A Pařížané, kteří už stojí na nábřeží Seiny a pozorují ničivý požár, stejně tak diváci u přímých přenosů televizních stanic, lapají po dechu. Není jasné, jestli se hasičům podaří památku zachránit, nebo shoří úplně.
Před půlnocí ale záchranné složky hlásí vítězství nad plameny. Hoří ale až do ranních hodin. „Slavnostně přísahám, že tuto katedrálu opravíme, všichni dohromady, protože to se od Francouzů očekává, protože na naší historii záleží,“ zní ve francouzských domácnostech hlas prezidenta Emmanuela Macrona v projevu.
Druhý den se sčítají škody a ztráty. Téměř jako zázrakem se kaplanovi katedrály podařilo zachránit ty nejvzácnější artefakty, včetně trnové koruny Ježíše Krista nebo tuniky svatého Ludvíka. Ani varhany nepřišly k újmě, stejně tak největší zvon, shodou okolností nositel stejného jména jako francouzský prezident.
Centrální věž ze zhroutila.
Spor starých s moderními
Podle následného vyšetřování se ukázalo, že nešlo o úmysl, respektive žhářství. Požár zavinil pravděpodobně elektrický zkrat. Ve stejné době procházela katedrála rekonstrukcí. Vyšetřovatelé později přišli i s teorií zkratu u systémů, které spouštějí zvony na centrální věži.
Francouzská společnost se začala dohadovat, jak by měla oprava památky vypadat - zda by měla kopírovat původní vzhled, nebo jít moderní cestou. Prezident Macron pověřil rekonstrukcí katedrály generála Jean-Louise Georgelina. Hlavní architekt je Philippe Villeneuve. Dva hlavní muži obnovy Notre-Dame se však neshodnou.
Katedrála Notre-Dame začala hořet 15. dubna večer. Než ji hasiči následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a špičatou věžičku z 19. století, takzvaný sanktusník.
Ničivý požár zřejmě způsobil elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek. Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně.
Francouzský prezident Emmanuel Macron krátce po požáru slíbil, že bude katedrála obnovena do pěti let. V říjnu francouzské ministerstvo kultury oznámilo, že na rekonstrukci už byla přislíbena téměř miliarda eur (25,5 miliardy korun).
Hlavní struktura včetně dvou zvonic byla zachráněna.
Před požárem katedrálu navštívilo ročně téměř 13 milionů návštěvníků.
Stavba Notre-Dame v Paříži začala za vlády Ludvíka VII. v roce 1163. První kámen gotické budovy byl položen za přítomnosti papeže Alexandra III.
Nejvyšší průčelí v Paříži sledovalo příjezd trnové koruny ve třináctém století, očištění Johanky z Arku i korunovaci Napoleona Bonaparta.
Varhany katedrály Notre-Dame hrály v srpnu 1944 Magnificat za osvobození Paříže, vítězné Te Deum o necelý rok později a také naposledy doprovodily generála de Gaulla, Georgese Pompidoua nebo Françoise Mitterranda.
Restaurování chrámu má na starost architekt Philippe Villeneuve.
Villeneuve by rád vystavěl centrální věž zcela podle původních plánů. V úmyslu ho podpořila i pařížská starostka, která mezitím obhájila svůj mandát, tedy Anne Hidalgová. Naopak generál Georgelin zastává inovativní názor a věž vidí v moderním duchu. Za něj se zase postavil prezident Macron. Do rekonstrukce má jít více než miliarda eur (v přepočtu přibližně 27 miliard korun). A Macron i po několika měsících trval na rychlosti. Do olympijských her v roce 2024 má být hotovo.
Kdovíkdy
Jenomže rok se s rokem sešel a Francie čelí zcela jinému problému. Pandemii koronaviru.
Evropa se stala nejzasaženějším kontinentem nemoci covid-19 a Francie patří mezi ty nejpostiženější. Řadí se podle smutných statistik hned za Itálii a Španělsko. V zemi je přes sto tisíc nakažených lidí, zemřelo více než patnáct tisíc lidí.
Francie, jako téměř celá Evropa, se zastavila, s ní ale i práce na znovuobnovení gotické katedrály Notre-Dame. Už nyní je jisté, že Macronovy sliby o opravě se nemohou vyplnit.
Photos du Monde 2019 <> 2020 #NotreDame pic.twitter.com/TZUfH00N4m
— Victorien Bornéat (@victorienbrn) April 14, 2020
Katedrála, která leží na ostrově Ile-de-Paris a kterou obtéká Seina, však i v těchto těžkých dnech pomáhá udržovat francouzskou morálku. Na Velký pátek se v chrámu konala bohoslužba. Ceremonii vedl pařížský arcibiskup Michel Aupetit a její průběh přenášela francouzská televize. Zájem byl obrovský.
V den výročí velkého požáru se Paříží rozezní zvon Emmanuel. A to přesně ve chvíli, kdy Francouzi z oken svých bytů a z balkonů děkují potleskem a aplausem zdravotníkům, kteří bojují s virem. Zvon rozhoupají ručně, elektrické zařízení už na staveniště nesmí.
