Článek
Jihlavské Alzheimercentrum je už třetím případem, kdy česká armáda vypomáhá personálu z domovů pečujících o seniory se zvládáním hromadné nákazy covid-19. A jde zároveň o druhý případ u stejného majitele. Tím je finanční skupina Unicapital olomouckého miliardáře a vlastníka banky Creditas Pavla Hubáčka. Už v dubnu 14 vojáků z povolání pomáhalo v jiném Hubáčkově sociálním zařízení - Alzheimercentru Ostrava.
I třetí záchranná operace se týkala privátního subjektu. Vojsko (25 vojáků) bylo na konci dubna a téměř celý květen nasazeno v LDN při Nemocnici Mariánské Lázně, jejímž většinovým vlastníkem přes firmu Západní zdravotní je podle dřívějších neoficiálních informací severočeský podnikatel Jakub Zavoral.
V Jihlavě pomáhá se zdoláváním ohniska nákazy 15 vojáků, pracovat v Alzheimercentru mají minimálně dva týdny. Nemá jít o ošetřovatelskou práci, nýbrž o výpomoc v provozu, třeba s prádlem, také přesouvání pacientů a těžkých břemen.
Na jednu stranu je pomoc armády během pandemie pochopitelná, na druhou stranu se nabízí otázka, kdo nasazení vojáků platí a jak moc se na úhradě nákladů podílejí i majitelé sociálních a zdravotnických zařízení. Zvlášť v případě, kdy jde o jednoho z nejbohatších mužů v zemi.
Zmíněný Pavel Hubáček je v celorepublikovém žebříčku magazínu Forbes uveden na 21. místě s odhadovaným majetkem 10 miliard korun.
Zajišťují jim stravu a pomůcky
Mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková sdělila, že obecně v obdobných případech armáda hradí ubytování a stravné, formálně jsou vojáci na služební cestě. „V případě Alzheimercentra Jihlava se provozovatel zařízení podílí na nákladech na stravování vojáků,“ doplnila mluvčí.
Vojáci za armádní peníze přespávají v jihlavských civilních ubytovacích zařízeních. „Jde o ubytovnu a penzion,“ dodala Dvořáková.
Zástupci Alzheimercentra vidí ovšem aktuální situaci tak, že armádní operaci z větší části platí oni. „Alzheimercentrum Jihlava hradí většinu nákladů spojených s působením vojáků v zařízení. Zajišťujeme jim celodenní stravu a veškeré ochranné pomůcky,“ uvedla mluvčí celorepublikové sítě Martina Svobodová.
„Velmi nás mrzí, že se v jednom z našich zařízení rozšířil koronavirus, a to i přes maximální možná opatření a prevenci. Je to opravdu složitá situace a velmi si vážíme nasazení všech našich zaměstnanců a jakékoliv pomoci,“ dodala mluvčí Hubáčkovy sítě, která zahrnuje celkem 13 Alzheimercenter v Česku a jedno na Slovensku v Piešťanech.
Patří do velké trojky, podniká i „u Babiše“
Společně se skupinou Alzheimer Home (kterou ovládá finanční skupina Penta) a s nadnárodní skupinou SeneCura patří síť Alzheimercentrum k trojici největších domácích nestátních poskytovatelů obdobných sociálních služeb.
Hubáček do tohoto byznysu majetkově vstoupil v roce 2017, kdy koupil podíly od původních majitelů a zakladatelů, Aleše Kulicha a Jaroslavy Jůzové.
Součástí skupiny je mimo jiné i Alzheimercentrum v Průhonicích. Tamní objekt patří skupině Imoba založené nynějším premiérem Andrejem Babišem. Babiš areál v Průhonicích koupil už před více jak deseti lety v dražbě, za 140 milionů korun, a firmě Alzheimercentrum jej dlouhodobě pronajal.
Kdo by svého příbuzného postiženého Alzheimerovou chorobou chtěl třeba právě v Průhonicích ubytovat, zaplatí měsíčně za pobyt, stravování a služby od 19,5 tisíce do 25 tisíc korun. V závislosti na tom, zda jde o dvou, tří nebo čtyřlůžkový pokoj. Takový je aktuální ceník, který svědčí o tom, že tato zařízení slouží spíše movitější klientele a působení podnikatelů v tomto sektoru nemá charakter neziskové aktivity.
Vystrčil: Nevěděl jsem, komu to patří
Majitel Alzheimercenter Pavel Hubáček je znám jako blízký přítel druhého muže vládního hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, ovšem tím, kdo se o pomoc vojáků v Jihlavě zasadil, byl místopředseda ODS a šéf Senátu Miloš Vystrčil.
„Po pravdě řečeno, když jsem to řešil, tak jsem ani nezjišťoval, komu to Alzheimercentrum patří. Bylo to za situace, kdy hrozilo, že se to jihlavské ohnisko dále rozšíří,“ uvedl Vystrčil na dotaz Seznam Zpráv.
Nicméně souhlasí s tím, že by soukromý majitel náklady spojené s prací vojáků uhradit měl, a to včetně ubytování. „Tam jde o to, že ti vojáci dnes de facto pracují za jejich vlastní personál, který je v karanténě. Určitě se tím ještě budu zabývat,“ reagoval také šéf Senátu, který na Vysočině bydlí a byl tam dříve i hejtmanem.
Nasazení vojáků v Jihlavě trochu zaskočilo pracovníky jiných obdobných zařízení. „To, že jim tam vlítne koronavirus, se dnes může stát každému, tomu nikdy nelze stoprocentně zabránit, ale je trochu překvapivé, že to nedokázali vyřešit vlastními silami, když mají celorepublikovou síť. Každopádně to nedělá úplně dobré jméno celému tomu našemu oboru,“ říká jeden z lékařů, který ale v této souvislosti nechtěl být jmenován.
Jihlavské Alzheimercentrum původně žádalo o pomoc dobrovolníky, ale tento nábor se nesetkal s úspěchem. Až poté využilo služeb armády.
Někdy vojáci žádost nevyslyší
O možnosti nasazovat vojáky k zajištění provozu domovů sociálních služeb, ve kterých je prokázáno nakažení novým typem koronaviru, rozhodla v dubnu Babišova vláda. Podle tehdejšího vyjádření ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) bude moci být povoláno až 360 vojáků.
Zatím bylo, jak už bylo řečeno, vojsko vysláno do třech domovů. Byly už ale i případy, kdy armáda vysílání signálu SOS nevyslyšela. „Některým žádostem nebylo vyhověno z důvodu procesního pochybení ve vyžadování sil a prostředků Armády České republiky,“ uvedla bez bližších podrobností mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Už v březnu (ještě před rozhodnutím vlády) o pomoc vojáky marně žádal Kraj Vysočina pro Domov se zvláštním režimem v Břevnici na Havlíčkobrodsku. Armáda to tehdy odmítla z „kapacitních důvodů“. Nakonec v domově, který patří pod Kraj Vysočina, vypomáhali hasiči.
Podruhé a naposledy?
Hubáčkova Alzheimercentra dělají pode vyjádření zástupců sítě maximum pro to, aby se hromadná nákaza covid-19 již jinde neopakovala. Firma redakci Seznam Zpráv sdělila, jaká opatření momentálně u nich platí.
Opatření ve vztahu ke klientům:
- Monitoring zdravotního stavu 2× denně, sledování fyziologických funkcí.
- Zamezení styku s veřejností – plošný zákaz návštěv ve všech Alzheimercentrech.
- Omezení externích vstupů – studenti, stážisté, kadeřnice, pedikérky.
- Odchody ze zařízení jsou klientům umožněny pouze ze zdravotních důvodů.
- Omezení aktivizací – bariérový systém poskytování péče.
- Testování klientů na přítomnost viru při jejich přijetí a po hospitalizacích.
Opatření ve vztahu k zaměstnancům:
- Režimová opatření pro střídání denních a nočních směn, oddělení provozů, oddělení směn v rámci stanic.
- Dodržování nošení ochranných pomůcek.
- Následná kontrola plnění hygienicko-epidemiologických opatření v praxi a pravidelné a průběžné školení personálu.
- Zvýšení dezinfekce pokojů i společných prostor (kontaktní místa – prádelny, šatny, kliky, vypínače).
Konec generálního ředitele
V čase, kdy vojáci pracují v jihlavském Alzheimercentru, došlo v pražské centrále Hubáčkovy firmy k zásadní personální změně. Ve funkci generálního ředitele celorepublikové sítě po zhruba roce podle informací Seznam Zpráv končí Marek Cita. Podle některých názorů jeho odchod souvisí právě s „nezvládnutím“ boje s koronavirem.
Ale sama firma tyto důvody odmítá. „Marek Cita odešel po vzájemné dohodě, s nákazou v Jihlavě to v žádném případě nijak nesouvisí,“ uvedla mluvčí firmy Alzheimercentrum Martina Svobodová. Sám Cita na dotaz redakce nereagoval.
