Článek
Po podzimních komunálních volbách podalo několik lidí trestní oznámení na představitele volebního sdružení Otevřená radnice Most a Sdružení Mostečané Mostu. V předvolební kampani použily ostře protiromskou rétoriku. Obyvatele ve vyloučených lokalitách označili za lůzu a havěť, na kterou deratizační prostředky nestačí.
Otevřená radnice Most svým heslem „Havěť, na kterou deratizace nestačí“ podle policie nespáchala trestný čin. Případ byl ale předán k projednání příslušnému správnímu orgánu jako přestupek. Sdružení Mostečané Mostu s výzvami k postavení „vesnice pro lůzu“ a dalšími výpady proti Romům pak podle policie zákon nepřekročilo.
Sdružení Mostečané Mostu skončilo ve volbách třetí a získalo osm ze čtyřiceti pěti mandátů. Otevřená radnice Most nepřekročila pětiprocentní hranici.
Iniciátorkou oznámení byla Monika Mihaličková z organizace ROMEA. „Je zarážející, že předvolební hesla, která jsou si z principu velmi podobná, vyhodnotila policie odlišně. Mostečané Mostu svými slogany nic nespáchali, ale Otevřená radnice Most spáchala přestupek. Můžeme pak jen spekulovat, jestli takový závěr policie nesouvisí s výsledkem komunálních voleb, kdy hnutí Mostečané Mostu uspěli na třetím místě, zatímco Otevřená radnice Most ve volbách prohrála," uvedla pro server Romea.cz Monika Mihaličková.
„Sekretář sdružení František Ryba v rozhovoru pro mostecký týdeník Homér uvedl, že termín „lůza“ sdružení zvolilo, aby nebylo kritizováno za užívání termínu „cikáni“ nebo „nepřizpůsobiví“. Je tudíž nepochybné, že lůzou míří pan Ryba především na Romy a Romky,“ stálo v trestním oznámení.
Policie ale odmítla, že by se jednalo o trestný čin. „V daném případě se jedná o ironické, posměšné vyjádření reagující na nespokojenost se situací a stávajícím stavem ve městě Most, které lze chápat obsahově jako společensky závadné, ale nesplňuje znaky nenávistné výzvy proti nějaké skupině, aktivitě, omezování práv a svobod", píše se v policejním vyrozumění.
Zavrženíhodné, ale...
Kvůli zmíněným volebním heslům také čtyři lidí ze sídliště Chanov podali u krajského soudu stížnost, že obě uskupení porušila pravidla volební kampaně. Jejich hesla jsou podle nich neslučitelná s hodnotami demokratického právního státu a vyvolala ve městě silnou vlnu xenofobie a pocit strachu a méněcennosti v lidech romské národnosti.
Podle krajského soudu však způsob vedení volební kampaně nezasáhl do svobody rozhodování voličů. Soud prý nemůže být morálním arbitrem průběhu voleb.
V následné stížnosti k Ústavnímu soudu pak její autoři zopakovali podobné argumenty. Uvedli, že volební kampaň měla silný rasistický podtext a některá použitá hesla lze označit za typická pro nacistickou ideologii. Kampaň podle nich ovlivnila celkovou náladu ve společnosti, vyvolala vlnu xenofobie a silný pocit strachu a méněcennosti u lidí romské národnosti.
Ústavní soud i tuto stížnost odmítl. Soud ve stručném usnesení rozhodl, že rozumí pohoršení a znepokojení nad směřováním české politické a volební kultury, porušení etických a morálních norem prý ale nelze řešit prostřednictvím volebního soudnictví.
„To, že se volební subjekt rozhodne získat hlasy vyvoláváním strachu a působením na nejnižší pudy voličů, je z morálního i společenského hlediska jistě zavrženíhodné, není nicméně v moci soudů, aby toto chování za současné právní úpravy korigovaly," stojí v usnesení.
