Článek
Organizace Hundred + Heroines se zavázala zpochybnit nedostatečné zastoupení žen ve fotografii a podporovat širší veřejný zájem o jejich práci.
Nově vybraných 50 žen pochází z rozličných kultur, zemí a používá rozdílné tvůrčí postupy. Vedle méně známých fotografek se objevily i největší jména v oboru, jakými jsou například Annie Leibovitz, Cindy Sherman nebo Sally Mann. Autorky se pomocí fotografie snaží zpochybnit genderové, sexuální a rasové stereotypy či poukázat na nerovnosti, řešit tabuizovaná témata a zkoumat složité sociální problémy.
Katrin Koenning
Koenning je německá fotografka žijící v australském Melbourne. Zatímco východiska její tvorby leží v tradičním fotografickém dokumentu, vizuální styl odráží její intuitivní a experimentální přístup.
Její poslední série Swell je protestem proti omezení ekologického aktivismu australskou vládou.
Azadeh Akhlaghi
Akhlaghi se narodila roku 1978 v íránském Šírázu. Ve své tvorbě čerpá především z dědictví konceptuálního umění a scénické fotografie. V sérii By an Eyewitness (Očití svědkové) čítající sedmnáct fotografií zobrazuje to, čemu se říká „záhadná úmrtí“ u novinářů, politiků, aktivistů a filmařů.
Atentáty, mučení, nehody, podezřelá a přirozená úmrtí. Fotografie Azadeh Akhlaghi jsou záznamem národního utrpení a orientačním bodem v turbulentních dobách moderní íránské historie.
Tanya Habjouqa
Habjouqa je texasko-jordánská fotoreportérka, umělkyně a pedagožka, která se primárně zajímá o otázky genderu a lidská práva na Středním východě. V její práci můžeme hledat silné propojení vzájemného vztahu mezi náboženstvím, politikou, ekonomikou a kulturní produkcí.
Její projekt Sacred Space Oddity zkoumá překrývání posvátného a světského života Palestinců a Izraelců a zpochybňuje dichotomii mezi světskými a náboženskými praktikami.
Arpita Shah
Fotografka, dnes žijící ve Velké Británii, dříve strávila část života mezi Indií, Irskem a Středním východem. Autorčina práce se často zaměřuje na představu domova, sounáležitosti a kulturní identity.
Série Nalini je pokračující intimní projekt, který se zaměřuje na napětí a vzpomínky napříč generacemi žen v její rodině.
Tshepiso Mazibuko
Mazibuko se narodila v Thokoze v Jižní Africe v roce 1995. Fotoaparát využívá jako nástroj pro společenský a politický komentář.
Mazibuko dokumentuje své město, prozkoumává zdejší život a zachycuje náhodné setkání mezi sebou a její komunitou.
Ute Mahler
Německá fotografka, lektorka, editorka a vydavatelka narozená 1949 v bývalé NDR, založila v roce 1990 společně se šesti východoněmeckými fotografy dnes velmi uznávanou agenturu fotografů OSTKREUZ.
Něžné snímky Uty Mahler balancující mezi dokumentem a inscenovaným portrétem.
Suné Woods
Umělkyně žijící v Los Angeles. Její práce má podobu vícekanálových videoinstalací, fotografií a koláží.
V sérii Aragonite Stars (Aragonitové hvězdy) přemýšlí Suné Woods o vztahu k vodě. Voda má význam pro mnoho domorodých kultur. V důsledku ekologických změn došlo k ohrožení zvířat i obživy lidí.
Margaret Courtney-Clarke
Courtney-Clarke narozená v Namibii v roce 1949 je dokumentární fotografka. Její práce prozkoumává odolnost místních komunit vůči rychle se měnící krajině Namibie.
Její nejnovější kniha When Tears Don’t Matter (Když na slzách nezáleží) líčí životy posledních Křováků žijící v pouštní oblasti Kalahari ve východní Namibii.
Mohini Chandra
Práce Mohini Chandry se zabývá artikulací identity v globalizovaném světě a rolí fotografie ve vztahu k paměti a migraci. Jako dítě trávila čas na Fidži a hodně cestovala se svou rodinou. (Indofidžijci jsou potomci indických dělníků, které v 19. století dováželi Britové na fidžijské třtinové plantáže.) Mohini Chandra se zabývá vizuální kulturou v rámci koloniálních, antropologických a etnografických diskurzů.
Snímek ze série Kikau Street. „Tohle zrcadlo používala má matka, když chtěla, aby pro nás přijel převozník. Odraz slunce byl signál, my nasedli na loď a jeli.“
Hundred + Heroines
U příležitosti stého výročí volebního práva pro ženy žijící ve Velké Británii spustila v roce 2018 Královská fotografická společnost (Royal Photographic Society) kampaň za propagaci ženských talentů z celého světa. Bylo nominováno téměř 5 000 fotografek a vybráno bylo konečných 100. Nezávislou organizaci Hundred + Heroines založila Del Barrett, tehdejší viceprezidentka RPS, aby posílila pozice ženských fotografek. Organizace se zavázala zpochybnit nedostatečné zastoupení žen ve fotografii a podporovat širší veřejný zájem o jejich práci.
