Článek
Je velmi nepravděpodobné, že se do soudního spisu dostane nedatovaná pohledávka z úplně jiného případu. Na tom se shodla většina zaměstnanců Krajského soudu v Brně, kteří v pondělí vypovídali jako svědci u Městského soudu v Brně. Ten rozplétá poměrně ojedinělou kauzu. Na lavici obžalovaných totiž sedí místopředseda Krajského soudu v Brně Jan Kozák.
Funkce je od loňského jara dočasně zproštěný, čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby. Podle státního zástupce Radka Bartoše se Kozák v září roku 2016 pokusil do insolvenčního řízení zpětně po termínu přihlásit pohledávku na 450 tisíc korun. Dokumenty pro insolvenční řízení řešila jiná soudkyně. Kozák tvrdí, že se dokument omylem dostal do jím řešeného soudního spisu, a proto jej chtěl připsat zpětně k 31. srpnu 2016. Jakoukoliv vinu popírá.
Podle žaloby jednal záměrně a obešel standardní postupy, které jsou u přihlašování pohledávek na krajském soudu běžné. „Obecně platí, že může docházet k určitým pochybením při nakládání s písemnostmi, ale tady je třeba dbát na to, že se jedná o specifické písemnosti. Nový insolvenční návrh měl u Krajského soudu v Brně striktně daný postup, jakým způsobem se s ním nakládalo. Podle dosavadních zjištění se tato písemnost nemohla dostat do kontaktu s přihláškou, kterou měl Jan Kozák údajně nalézt,” je přesvědčený Bartoš.
Předseda senátu Petr Schlagmann na pondělí předvolal několik současných i bývalých zaměstnanců Krajského soudu v Brně. Shodli se, že byl insolvenční soud v inkriminované době zahlcený množstvím případů. Přesto se nikdo z nich dříve nesetkal se situací, že by se do soudního spisu „zatoulala“ neorazítkovaná nedatovaná pohledávka z jiného případu, kterou by soudce chtěl zpětně přihlásit a která by také přitom nespadala pod jeho působnost.
Obžalovaný soudce Kozák tvrdí, že chybovaly úřednice na podatelně krajského soudu, když inkriminovanou pohledávku neopatřily razítkem. Společně s obhájcem Jaroslav Brožem se snaží poukázat na to, že k chybám v manipulaci s pohledávkami dochází na Krajském soudu v Brně poměrně často. „Koncepce obžaloby je založená na verzi bezchybného chodu kanceláře a podatelny. To je holá fikce. Předložili jsme dostatek příkladů, že tomu tak není,“ uvedl soudcův obhájce Jaroslav Brož.
Obžalobě čelí také Martin Zvoníček, podle ní měl Kozáka ke zpětnému připsání pohledávky přimět. „Z jeho popudu měl Jan Kozák předstírat, že se objevila v jeho spise,“ doplnil Bartoš.
Soudce Kozák se také domáhal toho, aby případ posuzovali soudci v Praze. Nechtěl, aby případné odvolání posuzoval některý jeho kolega z Krajského soudu v Brně. Nejvyšší soud proces do Prahy nepřeložil, ale po případném odvolání jedné ze stran bude případ řešit Vrchní soud v Olomouci.
Předseda Senátu naplánoval další část hlavního líčení na 15. října. Kozákovi v případě prokázání viny hrozí až pět let vězení.
