Když končí svět, běžíme pro mouku. Máme se vlastně dobře, říká Hana Michopulu

Od zavření restaurací, hospod a kaváren v Česku uběhl víc než měsíc. Češi se mezitím drží doma se zásobami mouky a droždí. Jak koronavirus promění gastrobyznys a náš vztah k jídlu? Téma pro Stopáž s Hanou Michopulu.

„České podniky se s celou situací vyrovnávají celkem dobře a reagovaly rychle. Normálně se pro inspiraci dívají restauratéři spíš směrem na Západ, ale Británie a Spojené státy spadly do epidemie až po nás,“ hodnotí gastronomická publicistika a autorka kuchařek Hana Michopulu.

Pročištění trhu s hospodami ale podle ní nebude fér: možná přijdeme i o kvalitní podniky, které ještě nestojí na dostatečně pevných základech. To je podle ní i příklad restaurace Kuchyň na pražských Hradčanech, kterou se minulý týden rozhodla skupina spolumajitelů kolem Ambiente Tomáše Karpíška uzavřít.

„Podniky se z krize mohou poučit, určitě si řada z nich uvědomí nutnost finančního polštáře. Není to ale druh podnikání, kde dlouhodobě kumulujete zisk, k tomu se dopracuje jen hrstka majitelů. Před otevřením vlastního bistra mě varoval i Zdeněk Pohlreich, že lidí, kteří na restauracích zbohatnou, napočítáte v Česku na prstech jedné ruky,“ říká Michopulu, která loni v lednu prodala svůj pražský podnik Sisters, který se zaměřoval na chlebíčky.

Ve Stopáži komentuje i český přístup k zásobování v době koronakrize: „Dcera studuje v USA. Lidé se tam podle ní zásobují víc optikou přežití, přípravy na apokalypsu: nakupují baterky, náhradní zdroje energie, toaletní papír. Kdežto my běžíme pro mouku a cukr, abychom mohli napéct chleba a koláče.“

Proč jí přijde logické, že se Češi v době pandemie vracejí k domácímu pečení? Ohrozí koronavirus menší české zemědělce? A jak změní současná krize celý gastronomický trh a náš přístup k jídlu? Poslechněte si díl v úvodu článku.