Článek
Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové dnes večer zahájila dvoudenní sjezd, který v sobotu vybere nového předsedu. Sjezd je kvůli pandemii nemoci covid-19 digitální. Výjimečnost situace zdůraznila na úvod online setkání dosluhující šéfka Annegret Krampová-Karrenbauerová a v následném projevu i Merkelová. Ta uvedla, že pro ni je sjezd poslední v roli kancléřky, neboť v zářijových volbách již funkci obhajovat nebude.
Do křesla šéfky vlády Merkelová usedla v listopadu 2005 a poté po vyhraných volbách znovu ještě třikrát. „Svět se od té doby změnil. Nokia tehdy byla vedoucí značkou mezi mobilními telefony a hospodářství Číny bylo menší než německé, nyní je čtyřnásobné,“ řekla Merkelová. „Společně jsme toho ale hodně dosáhli, na což můžeme být hrdí,“ uvedla kancléřka. Poznamenala, že Německo za jejího kancléřství čelilo řadě výzev, jako byly hospodářská krize v roce 2008 následovaná nebývalou migrační vlnou a nyní pandemií.
Podle Merkelové se svět za posledních 15 let výrazně zrychlil, proto nepochybuje, že za dalších 15 let bude doba vlivem digitalizace mnohem rychlejší a náročnější. „Víme ale, že síla naší země spočívá v lidech,“ prohlásila. Závěrem spolustraníkům popřála šťastnou volbu při rozhodování o budoucnosti.
Před Merkelovou, která se s projevem připojila online, vystoupila s úvodním proslovem Krampová-Karrenbauerová. Ta se věnovala nejen tématu pandemie, ale také svému rozhodnutí ve funkci předsedkyně skončit. „Tento krok byl těžký, byl ale nutný,“ řekla. „Naše společná cesta byla nakonec kratší, než jsme předpokládali,“ uvedla. Do funkce byla zvolena v prosinci 2018, loni v únoru ale oznámila odchod.
Krampová-Karrenbauerová připomněla, že důvodem jejího rozhodnutí byla „existenciální krize v CDU“ po událostech v Durynsku. Tamní CDU tehdy s pomocí hlasů pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) pomohla k postu zemského premiéra liberálovi Thomasi Kemmerichovi. CDU i liberální FDP přitom do té doby spolupráci s AfD odmítala. Hlasování, kterému se Krampová-Karrenbauerová snažila zabránit, bylo proto v Německu vnímáno jako prolomení tabu a i Merkelová volbu kritizovala jako neodpustitelnou.
Na post předsedy CDU, od kterého není daleko ke kancléřské funkci, kandidují ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.
Za favorita průzkumy mezi straníky označují Merze, který patří ke konzervativnímu křídlu. Za jeho hlavního soupeře je považován liberál Laschet. Röttgen je sice vnímán jako outsider klání, v anketách ale dosahuje podobných výsledků jako Laschet.
