Když jde do tuhého, nastupuje generál Dolar. Proč?

Současná situace je skoro jako přes kopírák podobná finanční krizi z roku 2008, kdy rostly výzvy o ukončení globální dominance amerického dolaru. A po více než deseti letech? Dolar vládne světu a představa, že by se přísun peněz od strýčka Sama měl zastavit, děsí všechny ostatní aktéry úplně stejně.

Zpravodajská agentura Bloomberg přinesla sedm odpovědí na to, jak se do této pozice dolar propracoval a proč je tak těžké ho odkopnout.

Kvůli jeho naprosté převaze. Když už má dojít k mezinárodnímu obchodu, v devíti z deseti případů přijde jedna ze stran se šekem s dvojitě škrtnutým S. Kromě toho jsou v dolarech denominovány dvě třetiny mezinárodních dluhů a bez „bucks“ by neproběhl prakticky žádný obchod na komoditním trhu, ropou počínaje. Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že je absurdní, že 80 procent evropského dovozu energetických surovin probíhá v amerických dolarech.

Všudypřítomnost dolarovek způsobuje, že se ekonomiky celého světa musejí vyrovnávat s výkyvy v jejich hodnotě, jsou odkázány na rozhodování ve Washingtonu, aniž by dokázaly verdikt Bílého domu nebo Kongresu ovlivnit, a v neposlední řadě se přes dolar mohou přenášet problémy z jednoho regionu světa do druhého… Pokud by světová ekonomika byla jako tělo, pak dolar je její krví.

Když se finanční svět otřásá v základech, utíkají investoři na místa zvaná bezpečné přístavy – a americkou měnu vnímají jako to nejbezpečnější útočiště. Lepší než zlato, japonský jen nebo švýcarský frank. Jakmile v únoru a březnu začaly vyskakovat špatné zprávy o koronaviru v EU a USA, vrhli se investoři k dolaru jako do pevnosti poslední záchrany. Dolar začal posilovat, což dost citelně pocítily zrovna ty státy, které své dluhy pokryly dluhopisy v dolarech. Najednou musely splácet víc zrovna v době, kdy by bylo vhodné peníze investovat třeba do přípravy boje s koronavirem (a recesí).

V březnu byly banky po celém světě ostražité, nechtěly půjčovat jiným bankám a začaly hromadit dolar. Americká centrální banka Fed musela spolu s ostatními velkými centrálními bankami zasáhnout a promazat mezinárodní finanční toky dávkou dolarů (swapové operace, při kterých Fed vyměňoval cizí měnu za americkou). Tím banky zabránily absolutní panice.

Na to se můžeme zeptat Íránu a Ruska. Ústřední úloha, kterou americké banky a dolar hrají v globální ekonomice, znamená, že američtí politici mohou často dosáhnout svého uvalením sankcí na lidi, společnosti nebo celé země. Cíle americké nelibosti mohou snadno zjistit, že se nedostanou ke svým aktivům v USA (potažmo jinde na světě, kde USA vyšly vstříc) nebo že si nepošlou peníze z účtu na účet vedený v USA. Není divu, že například Rusko vyhlásilo politiku co nejrychlejší dedolarizace. Jak uvedl prezident Vladimir Putin: „My se dolaru nezbavujeme, dolar se zbavuje nás.“

Americká měna dominovala od konce druhé světové války, kdy se světoví lídři setkali v Bretton Woods v New Hampshire, aby vytvořili systém pro správu deviz a propojili své měny s dolarem. Snahy o „odpoutání“ pramení z měnové krize z roku 1998, kdy si státy v jihovýchodní Asii napůjčovaly v dolarech a pak se jejich vlády nestačily divit, o kolik se jim při propadu jejich měn navýšily splátky. O deset let později asijské země přispěly k hypoteční krizi v USA tím, že při vytváření devizových rezerv skupovaly dolary ve velkém.

Nezmírňuje. Podíl měnového obchodování v dolarech se podle Banky pro mezinárodní vypořádání zvýšil z 87,6 procenta z roku 2016 na 88,3 procenta v loňském roce. Podíl devizových rezerv držených v dolarech zůstal v posledním desetiletí stabilní okolo 60 procent. Využití americké měny v globálních platbách od roku 2010 vzrostlo. A souhrnná výše úvěrů poskytnutých nebankovním subjektům v dolarech se do loňského září během deseti let více než zdvojnásobila na sumu přes rekordních dvanáct bilionů dolarů.

Jakýkoli odklon od dolarovek zahrnuje trápení a výdaje navíc. Přechod na euro, čínský jüan nebo rubl znamená vyšší náklady a potíže při hledání bank, které by o takový druh transakcí stály. Když USA vyhlásily kvůli obsazení Krymu vůči Rusku sankce, podařilo se Moskvě z dolarových tenat částečně uvolnit.

Země s dvouhlavou orlicí ve znaku má nyní vyšší podíl devizových rezerv v eurech (30 procent) než v dolarech (23 procent). Euro také nahradilo dolar při ruských obchodech s Čínou, protože ani jedna ze stran bankovkám s portréty otců zakladatelů a prezidentů USA úplně nefandí. Diverzifikace má však úskalí, když dolar v březnu vůči dalším světovým měnám posílil, hodnota ruských mezinárodních rezerv klesla za jediný týden o pět procent.

Řada států se o to rozhodně snaží. Vladimir Putin řekl, že používaní dolaru jako politického nástroje „podkopává roli globální rezervní měny“. Čínský prezident Si Ťin-pching se držel čínských způsobů, při výpadu vůči dolaru použil kulantnější výrazivo a boj s „hegemonismem“ považuje za globální výzvu.

V něm však, alespoň prozatím, příliš úspěšný není. Jak vyplývá z grafiky nahoře, v souboji George Washingtona proti Mao Ce-tungovi (oba na bankovkách s nominální hodnotou 1) vyhrává první americký prezident s vysokým skóre 88,3 bodu proti 4,3 bodu, které nasbíral první Velký kormidelník.

Euro, které se v roce 2019 podílelo na 32,3 procenta devizových transakcí, je jedinou měnou, která se dolaru přibližuje. Ale jejímu sexappealu příliš nepomohla řecká krize v letech 2010 až 2012 a aktuálně odrazuje potenciální zájemce neatraktivní záporná úroková sazba.

Bývalý guvernér centrální banky Velké Británie Mark Carney říká, že by bylo chybou vyměnit jednu dominantní měnu za jinou. A prohlásil, že by měla dolar nahradit libra… Nemyslel tu britskou, propagoval virtuální měnu od Facebooku. To bylo v srpnu 2019, dnes máme duben 2020 a na experimenty s virtuálními měnami nemá nikdo ani pomyšlení.

V dobách krize platí, že kdo má cash, ten je král. A kdo má cash od strýčka Sama, ten je král na druhou.