Kdysi nejbohatší jihoamerická země čelí historické krizi. Inflace ve Venezuele má dosáhnout milionu procent

Za kilogram kuřecího masa zaplatili Venezuelané minulý týden 3,3 milionu bolívarů, nyní je to už 4,2 milionu. Kostka mýdla zdražila za stejné období z 3,8 milionu na 4,9 milionu. Zdálo se, že už nemůže být hůře, píše deník The Washington Post, opak je ale pravdou.

Podle nejnovějších odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosáhne meziroční inflace ve Venezuele do konce roku 2018 jednoho milionu procent. Ještě na začátku letošního roku přitom organizace předpovídala inflaci v hodnotě 13 tisíc procent.

Pokud se odhady MMF naplní, situace ve Venezuele se zařadí mezi historicky nejhorší příklady finančních krizí. „Je to jedna z nejhorších situací, jakou jsme zaznamenali od začátku 20. století,” řekl pro list Robert Rennhack z MMF.

Už v květnu byla podle výzkumu profesora Stevea H. Hankeho z Univerzity Johnse Hopkinse venezuelská hyperinflace třiadvacátou nejhorší zaznamenanou. Zatím nejhorším zaznamenaným případem inflační spirály je Maďarsko po druhé světové válce. Ceny zboží se tehdy zdvojnásobily každých patnáct hodin. 

Při měnové reformě a přechodu na forint Maďaři v srpnu 1946 škrtali devětadvacet nul.

Venezuela byla v minulosti v přepočtu na jednoho obyvatele nejbohatší zemí Jižní Ameriky. Neúspěšné reformy sociální politiky, korupce a kolabující ropný průmysl ale zemi uvrhly do hospodářské krize. K ní přispívá také prezident Nicolás Maduro, který v roce 2013 v pozici vystřídal Huga Cháveze a systematicky oslabuje moc ostatních institucí.

Už rok po Madurově nástupu do úřadu se Venezuelané začali kvůli zhoršující se hospodářské krizi bouřit. Násilné protesty zapříčiněné právě inflací nebo nedostatkem základního zboží a služeb v různých vlnách pokračují i po čtyřech letech.

Podle listu The Washington Post jsou bankovky ve Venezuele už spíše vzácností. Kvůli rapidně stoupajícím cenám jsou prakticky všechny transakce prováděny elektronicky. Vláda už podle listu na tisk bankovek téměř nemá dostatek finančních prostředků.

Prezident Maduro se s inflací snaží bojovat i zavedením vlastní kryptoměny petro. Zbrzdit zhoršující se situaci se mu ale zatím nepodařilo.

The Washington Post připomíná, že některé ze zemí, které v minulosti hyperinflaci čelily a jejich vlastní měna se prakticky stala bezcennou, sáhly po osvojení cizí „tvrdé” měny. Často amerického dolaru. Ve Venezuele ale kvůli Madurově postoji vůči Spojeným státům - nazval je rozpínavou říší, která chce Venezuelu zničit - zřejmě k podobnému scénáři nedojde.

Jihoamerická země kvůli hospodářské krizi čelí také velkému odlivu obyvatel. Předpokládá se, že do konce roku Venezuelu opustí dva miliony lidí. Od začátku roku 2016 by se tak celkový počet emigrantů dostal na téměř čtyři miliony.

Venezuelský exodus se podle listu The Washington Post dotýká prakticky všech sociálních skupin obyvatelstva. Od elektrikářů po lékaře. Jen venezuelské školství letos přišlo o 12 procent učitelů základních a středních škol.

Ti, co zůstávají, se musejí rozmýšlet, jak naložit s omezenými prostředky. „Zbývá nám poslední kousek mýdla. Rozdělili jsme ho na malé části, abychom měli přehled, kolik ho spotřebujeme. Až nám dojde, nevím, co budeme dělat. Šampon jsem si koupila naposledy minulý rok,” řekla listu Yaimy Floresová, třicetiletá žena v domácnosti. Její muž se živí jako školník a vydělává lehce přes pět milionů bolívarů měsíčně – státem stanovené minimum.

Jeho plat má na venezuelském černém trhu hodnotu asi tří amerických dolarů. Dovolit si z něj mohou necelý kilogram rýže a asi půl kilogramu sýru. Od státu ještě dostávají mouku nebo čočku.

Taková inflace odsuzuje obyvatele k opravdu drastické chudobě, uvedl ředitel společnosti Ecoanalítica Asdrúbal Oliveros. Jeho firma má pro Venezuelany ještě horší zprávy než Mezinárodní měnový fond. V prosinci podle nich tamní inflace přesáhne 1,4 milionu procent.