Článek
Pavel Rampáček letos završuje studium na střední průmyslovce. V letošním prvním pololetí školního roku ale musel kvůli plošnému uzavření škol oželet více než polovinu hodin, v tom druhém se do školy dostal jen na povolené individuální konzultace. Zbytek výuky probíhá distančně.
„V maturitě máme praktickou zkoušku, což je programování. Na distanční výuce ho ale nemáme, protože nejsou volně dostupné programy. Maturujeme ze čtyřech, tři jsme stihli nějak probrat ve druháku a třeťáku, poslední ale vůbec. Docházíme proto na individuální konzultace, kde 90 procent času probíráme čtvrtý program a deset procent času zbývá na opakování těch ostatních,“ vysvětluje největší potíž distanční výuky student.
I z toho důvodu chce premiér Andrej Babiš (ANO) letos žákům maturitu odpustit. Studenti závěrečných ročníků by si mohli vybrat, jestli maturitu skládat chtějí, nebo se spokojí s průměrem známek za celé studium. Pro je třeba i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), tuto variantu podporuje na základě ankety, kterou k tomu uspořádala na Instagramu.
Naopak jediný odpovědný člen vlády – ministr školství Robert Plaga (za ANO) – s návrhem nesouhlasí. A dnes to znovu zopakoval.
„Již v lednu, kdy jsme představovali úpravy maturit, jsme jasně řekli, že další možné úpravy budou záviset na vývoji epidemické situace. Vzhledem k tomu, že závažnost situace stále neumožňuje návrat k prezenčnímu vzdělávání, je namístě přistoupit k dalším úpravám. A to zejména s ohledem na další pracovní povinnost žáků vybraných zdravotních a sociálních oborů. Úřední maturita však není správnou a adekvátní cestou,“ řekl k tomu Plaga.
Úřední maturita? Možná nevýhoda
Ne každý žák by si navíc tuto variantu vybral.
„Já bych si maturitu rád udělal. Úřední bych bral jen za předpokladu, že to pro mě nebude mít důsledky do budoucna. Třeba že se na mě bude zaměstnavatel koukat skrz prsty, protože mám úřední maturitu,“ obává se Rampáček.
Naopak Petr, který studuje pedagogické lyceum, by takovou možnost uvítal. A to ani ne proto, že by měl mezery v teoretické přípravě. Ale kvůli odborné práci.
„Nás studenty všechny spojuje nejistota. Stále vlastně vůbec nevíme, jakou podobu maturita bude mít. Kvůli praktickým zkouškám bych byl pro úřední maturitu. Já ji budu skládat z pedagogiky a výtvarné výchovy. Mám ale problém s maturitní prací. Musím vytvořit keramický artefakt. Už v prosinci jsem něco podobného zkoušel, ale než jsem to donesl do školy na vypálení, tak se to rozpadlo,“ popisuje Petr. Ten navíc neměl během studia ani minutu pedagogické praxe.
Ředitelé od Ministerstva školství ale dostali už v lednu možnost zcela změnit průběh praktické části maturitní zkoušky, a to právě kvůli tomu, aby se maturanti nedostali kvůli uzavření škol do problémů. Lze ji nahradit jinou formou zkoušky nebo přesunout na léto.
Kvůli premiéru Babišovi se ale nyní mluví o zrušení maturity jako takové. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala je ale třeba si uvědomit, co maturita dnes představuje. Společná část (český jazyk a cizí jazyk nebo matematika) je naprostým základem a vstupenkou k profilové části (vyjma českého a případně cizího jazyka ještě 2 nebo 3 další povinné zkoušky), kterou si stanovují školy.
„Společná část je absolutním minimem, které musí zvládnout každý maturant, a lze se na ni připravit i během distanční výuky. Daleko větší problém je v profilové části, kde jsou odborné předměty, které distanční výuka nahradit nemohla. Školy ale vědí, co se nepodařilo zvládnout, a zkoušky podle toho upraví,“ vysvětluje Zatloukal.
Při postupných úpravách formy státní maturity se sice v minulosti zvažovalo, že by mohla sloužit zároveň jako přijímací zkouška na vysoké školy. Se zrušením dvou obtížností v roce 2013 se ale tento model opustil.
Symbolicky pak tento vývoj završila letošní změna. U maturity se nebude nadále známkovat, ale pouze hodnotit, jestli žák uspěl, nebo neuspěl. Z vysoké mety je tak definitivně osvědčení o osvojení minimálního standardu znalostí a dovedností.
Žákům při maturitě ulevíme, říká učitelka
S tím, že se žáci nemají šanci dostatečně připravit na maturitní zkoušku, nesouhlasí ani učitelka angličtiny Eva Poláková z liberecké Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické.
„Od začátku distanční výuky jedem online hodiny, které prokládáme zadáváním úkolů. Pracujeme podle tematických plánů a připravujeme se k maturitě. Dělala jsem si mezi studenty i průzkum, jak jsou spokojení a co potřebují. Žádný problém není, takže není důvod, aby maturitu nedělali,“ říká Poláková.
Podle ní navíc učitelé vyjdou žákům vstříc a budou je při maturitách hodnotit jen ze znalostí, které měli šanci získat.
„Je naprosto jasné, že žáky budeme zkoušet jen z toho, co jsme stihli probrat,“ dodává Poláková.
Tento názor razí také školské asociace, které premiéru Babišovi adresovaly dopis.
„Velmi se nás, ředitelů škol, dotýká vyjádření žáků, kteří v letošním školním roce usilují o nahrazení maturitní zkoušky administrativním zápočtem, že na školách neprobíhá výuka a že se nemohli k maturitní zkoušce připravit. Tato prohlášení vyvolávají ve veřejnosti domněnku, že učitelé řádně nepracují a neplní své povinnosti, proti čemuž se důrazně ohrazujeme,“ sdílí názor školské asociace.
Na druhou stranu je ale nutné uznat, že pokud měl některý stupeň školství s nastavením distanční výuky potíže, byly to právě střední školy. Ačkoliv například základní školy musely bojovat s tím, jak zapojit velmi malé děti a spoléhat na pomoc rodičů, stejně se jim podařilo distanční výuku nastartovat lépe. Ukazuje to šetření České školní inspekce.
„Významný problém je ve vedení školy. Ve schopnosti ředitelů na tuto situaci patřičně manažersky reagovat a vzít řízení pedagogického procesu do svých rukou. Daleko lépe se to podařilo ředitelům základních než středních škol,“ dodává ústřední školní inspektor Zatloukal.
Střední školy k tomu měly přitom lepší předpoklady. Více než polovina odborných škol s maturitou dokázala už na jaře do online výuky zapojit všechny žáky. To samé se dalo ale říct jen o pětině úplných základních škol.
Právě kvůli tomu, že se ne všechny střední školy dokázaly distanční výuce přizpůsobit, žádají někteří žáci schválení úřední maturity. Část z nich se zformovala pod iniciativy Spravedlivá maturita a Ne:Brzo.
„Nejdůležitějším argumentem pro udělení úřední maturity je obrovská absence ve školách. Někteří žáci nemají vůbec přístup ke stabilnímu internetovému připojení, další se pak musí dělit o techniku se sourozenci, nebo řeší sociální problémy. Co se týká praktických částí, tak studenti nemají přístup k pracovním nástrojům, ale ani k licencovaným programům, takže se nemohou připravovat,“ říká mluvčí obou iniciativ a zároveň maturant Jiří Daniel Trávníček.
Právě obě iniciativy patří ke skupině žáků, na které se odkazuje premiér Babiš, když mluví o úřední maturitě. Minulý týden se s nimi setkali a podle Trávníčka jim slíbil, že na ministra školství Plagu zatlačí. Následně o tom předseda vlády promluvil v médiích a úředním maturitám se věnoval i ve svém pravidelném nedělním prohlášení na sociálních sítích. Podle ministra školství ale přichází v úvahu jen úprava maturitní zkoušky.
Zapomenutí učni
Premiér Babiš by rád ulevil studentům právě kvůli tomu, že se podle něj nemohli dostatečně připravit na maturity. Nemluví už ale o žácích závěrečných ročníků, které výpadek postihl nejvíce, a to o učních. Ty čeká závěrečná zkouška, a přitom třeba tříleté obory zameškaly většinu odborného výcviku.
Jim ale premiér úlevu nenabízí. Mohla by tak i v rámci jedné školy vzniknout nespravedlivá situace. Zatímco jeden ročník maturantů by osvědčení o studiu získal zdarma, sousední třída ne. A to jenom proto, že si tamní žáci neprozřetelně zvolili učební obor. Stejně jako úřední maturita ale podle předsedy Sdružení učňovských zařízení Karla Dvořáka nedává smysl ani úřední závěrečná zkouška.
„Ředitel dává podpis na výuční list a ten garantuje, že absolvent svůj obor ovládá. Nedávno jsem to i panu premiérovi psal, že by si určitě nenechal opravit brzdy u automechanika, který nesložil závěrečné zkoušky,“ říká ředitel pražského Středního odborného učiliště Ohradní Dvořák.
Stejně jako u maturit dojde letos k úpravě i u závěrečných zkoušek. Ty budou mít místo tří částí jen dvě. Povinná bude praktická zkouška a doplní ji buď ústní, nebo písemná část. Rozhodne o tom ředitel. Konat se mohou až do 31. srpna.
