Článek
Zjistěte, jaký je to druh, najděte slabé místo, vytáhněte ho z jeho přirozeného prostředí. Tak by mohl znít základní návod pro prince z pohádek, který má za úkol skolit lítého draka. S rostoucí oblibou fantasy žánru, mimo jiné díky popularitě seriálu Hry o trůny, jsou fanouškovské stránky plné zaručených receptů, jak obludu povětšinou chrlící oheň sprovodit ze světa.
Takový popis by jistě ocenil třeba pohádkový princ Bajaja, jehož filmovou verzi s Magdou Vášáryovou a Ivanem Palúchem dnes vysílá televize Prima. Ten měl přitom oproti knižní předloze z pera Boženy Němcové usnadněnou práci. Bojoval s jediným drakem se třemi hlavami. V knížce naopak měl za úkol zabít stvůry tři. První má hlav devět, druhá osmnáct a třetí dokonce dvacet sedm.
Takže, jak na něj? Fanouškovské stránky mají několik rad, tedy pokud by členové těchto skupin vůbec draka zabíjeli. „Proč jej vůbec zabíjet, jsou přece skvělí,“ píše jeden a hned uvádí několik druhů draků, aby bylo vidět, jak jsou to báječná zvířata.
Právě výběr stvůry je důležitý, protože podle toho je pak třeba postupovat.
Tvor, proti kterému Bajaja bojoval, nebyl drak, ale jakýsi kříženec. Pravděpodobnou matkou byla hydra. Ta se vyznačuje více hlavami, které po useknutí mají tendenci dorůstat. Hydra také nemá křídla, na rozdíl od předpokládaného otce, draka, který má navíc hlavu zpravidla pouze jednu. Kříženec mohl vzniknout mezidruhovou reprodukcí, hydra se do Českého ráje, kde byl film, točen dostala pravděpodobně z Řecka, jelikož je součástí antické mytologie.
Tím se celá kauza zabíjení stvůry výrazně komplikuje. Hydru totiž skolil bájný hrdina Héraklés, který okamžitě po odseknutí hlavy ohněm ránu upálil, takže tam nic nového nemohlo vyrůst. Naopak draci mají obvykle oblast krku velmi dobře chráněnou a navíc zpravidla chrlí na své nepřátele a oběti oheň. Drak Šmak z Tolkienova Hobita dokonce z pokladu ukořistěného trpaslíkům vytvořil na svém těle jakési brnění, které mělo jediné slabé místo, malou jamku na břiše.
Neotřelý návod tak nabízí jiný diskutující: „Ideální je draka chytiti do pasti, třeba sítě, a pak jej pomocí katapultu umlátit k smrti,“ píše, přičemž využívá prostředků, které by běžný pohádkový princ mohl obstarat. Dodává však, že mnohem bezpečnější by bylo použít současné prostředky protiletecké obrany.
Na sociální síti Reddit pak nabízejí lidé další radu. A to, že „je dobré draka dostat mimo jeho domácí prostředí“. Vycházejí přitom ze zkušeností okolních států. Pověst praví, že nedaleko rakouského Klagenfurtu monstrum nalákali na býka, který byl ovázán řetězem. Drak si toho všiml až poté, co ho spolkl, a rytíři tak nestvůru vytáhli z doupěte jako rybu z vody a následně zabili.
Mazaní byli i v Polsku. Tam dle mýtu v jedenáctém století muž jménem Krakus vpravil do ovce neznámý mix látek, které způsobily, že drak po sežrání zvířete vybouchl. Podobnost jména muže a města Krakov není náhodná. Metropole dnes stojí na místě, kde se měla nacházet sluj nestvůry.
Ve svém tradičně odlehčeném duchu vyřešil problematiku zabíjení draků spisovatel Terry Pratchett. Ten ve svých knihách popisující život na Zeměploše draky popsal jako stvoření buď vytvořená silou lidské víry, nebo vlivem evoluce zdegenerované, malé neschopné a sobě nebezpečné domácí mazlíčky.
Je však třeba draka zabíjet? V sérii filmů Jak vycvičit draka můžeme sledovat, jak jsou draci zvířata jako každá jiná. Mají své silné stránky, své slabiny, a pokud se člověk naučí jim rozumět, nechají se velmi dobře domestikovat. Výsledkem pro společnost je pak zcela ekologický dopravní prostředek, který není vázaný na pozemní komunikace. Stvoření také představují bezemisní zdroj energie, kdy by mohli se svým ohnivým dechem nahradit tepelné elektrárny.
Prince Bajaju vysílá TV Prima dnes v 15:20.
