Článek
Strážníci budou moci častěji používat pouta nebo bez rizika sporů fotit občanské průkazy. Není to nic přelomového, přesto o zpřesnění paragrafů stojí už roky. Jde jim hlavně o zjednodušení postupů, které musí dodržovat. Přece jen jsou represivní složka.
„Strážníci budou moci legálně zpracovávat občanské průkazy. Je tam ale i usnadnění práce zejména v malých obcích, kdy zatím mohou převážet lidi mimo obec jen v případě převozu na protialkoholní záchytnou stanici, teď to bude i třeba na policejní služebnu, i když jen tu nejbližší,“ vysvětluje ředitel MP Pardubice Rostislav Hübl.
Pokud je dnes nutné člověka vyslechnout na stanici státní policie a ta se nachází v jiném okrsku, musí si pro něj hlídka Policie ČR přijet.
Zpřesňují se také pravidla pro nasazování pout. Teď je strážník může použít v případě, že by si člověk mohl ublížit. Nově by to mělo být i při převozu na záchytku nebo kdyby hrozil zničením majetku.
Pozor na extremismus
S více pravomocemi přichází ale i jasnější omezení. Strážníci na rozdíl od policistů nejsou ve služebním poměru, který vylučuje podporu politických názorů. Pro obec pracují na základě pracovněprávního vztahu. Účastnit se extremistických akcí má být jasná překážka pro získání uniformy.
Regulace je podle Rostislava Hübla důležitá. „Rozhodně ano. Myslím si, že městská policie není jediná, kde se toto v minulosti stalo. Myslím u bezpečnostních složek obecně. Přitom to rozhodně neodpovídá minimálně morálnímu kodexu strážníka,“ dodává.
Už teď musí mít uchazeč o uniformu čistý trestní rejstřík a potvrzenou bezdlužnost.
Že by se strážníci chtěli stavět na úroveň Policie ČR, prý není pravda. Spolupředkladatel novely Zdeněk Ondráček (KSČM) jejich práci hájí. „Pokud se objeví problém, městská policie je na místě první. Takže strážníci vlastně suplují práci Policie ČR, které se kriticky nedostává lidí,“ říká poslanec. Sboru podle statistik chybí k 1. lednu 2020 téměř tři tisíce policistů a policistek.
U Městské policie v Pardubicích jako jedni z mála v republice nedostatek lidí nemají. „Chcete-li se stát strážníkem v Pardubicích, musíte čekat na uvolnění místa,“ pochvaluje si místní šéf Rostislav Hübl, který na prsou už sedm let nosí čestné služební číslo „1”. Velí více než stovce strážníků. V pátek dopoledne jich je v terénu zhruba třicet. Střídají se ve dvanáctihodinových směnách. Jedním z nich je i Milan Váňa.
„Chtěl jsem být strážník, takže se mi splnil sen,“ říká, zatímco míří na pardubické nádraží zkontrolovat, co se tam děje. „Já jsem velký patriot, Pardubičan. Chtěl jsem zůstat v Pardubicích a dělat něco pro město, kde se mi líbí, kde bych jednou chtěl mít třeba rodinu. To bylo asi to hlavní, proč jsem šel k městské a ne ke státní policii,” vysvětluje mladý muž v černé uniformě, proč upozadil vstup do služeb státu.
Úkolem strážníka je hlídat parkování, aby měli kde stát místní, kteří za něj i platí, nebo dohlížet, že lidé u nádražní haly nekouří nebo nemočí na stromy v okolí. Ve výbavě mají ale i velkokapacitní baterky, kterými pomáhají třeba maminkám, když jim ráno nestartuje auto.
„Spousta lidí si myslí, že nejsme ti praví policisté. Ale když se podíváme na náš Facebook, Twitter, je jasné, že pohled na to, co děláme, se hodně změnil. Lidé se na nás také obracejí daleko častěji než před sedmi lety, kdy jsem nastupoval. Tak pětkrát šestkrát,” vypráví Hübl ve své kanceláři. Pomáhají jim prý právě i sociální sítě. V nouzi se tak v Pardubicích díky nim víc než na číslo 112 volá na 156 nebo 158.
S novelou zákona o obecní policii už souhlasil bezpečnostní výbor Sněmovny. Chybí vyjasnit poslední úpravy – a sice, jestli obce budou v budoucnu podobně jako záchranářům vyplácet odchodné. Schválení návrhu se čeká v první polovině roku, aby od ledna 2021 mohl strážnický svět podle nových pravidel už naplno fungovat.
