Kdy umístit pacienta na ventilátor? Lékaři se nemohou shodnout

Když lékař Ron Daniels začal léčit pacienty nakažené koronavirem, byl překvapen, kolik z nich nemělo obtíže komunikovat navzdory nízké hladině kyslíku v krvi. To by přitom bylo za běžných okolností pro někoho s vážným onemocněním plic nebo dýchacích cest mimořádně obtížné. „Pokud mají pacienti klasický zápal plic, obvykle bývají dušní a velmi rychle se unaví,“ cituje britského specialistu deník Financial Times. „Nezdá se ovšem, že by se toto dělo u pacientů s covid-19,“ dodává Daniels.

Právě tento vývoj nemoci patří mezi důvody, proč lékaři přehodnocují, kdy a jak připojit pacienty na plicní ventilátory. Ty jsou aktuálně považovány za zásadní prvek léčby osob s nejakutnějšími příznaky. Podle některých lékařů ale může příliš brzké umístění na ventilátor pacientovi spíše uškodit. „My, jako lékařská komunita, se stále učíme nové věci o nemocech, které tu byly od úsvitu lidstva, a koronavirus je tu teprve pár měsíců,“ citují Financial Times Craiga Jabaleyho, profesora na Emory University School of Medicine ve Spojených státech.

Umístění na plicní ventilátor je podle lékařů vyhrazeno pro nejvážněji nemocné pacienty, protože s sebou nese riziko komplikací, jako je poškození plic, dysfunkce ledvin nebo infekce. V raných fázích pandemie ale zdravotníci intubovali i méně vážné případy kvůli nízké hladině kyslíku v krvi, která se projevuje dušností nebo závratěmi. Někteří lékaři teď preferují pozdější umístění pacientů s covid-19 na ventilátor, aby tak zabránili poškození plic. „Zpočátku jsme věnovali pozornost převážně hladině kyslíku v krvi, teď se ale díváme více na to, jak se pacientovi dýchá a jak je unavený,“ řekl deníku Ron Daniels.

Stále častěji tak zdravotníci do léčby pacientů nakažených koronavirem zařazují takzvané neinvazivní ventilační metody. Pacientům kyslík dodávají například kyslíkové brýle nebo zařízení s kontinuálním přetlakem dýchacích cest (CPAP), které se využívá také ve spánkové terapii. Tyto metody si pochvalují například lékaři v těžce zasažené Lombardii. Nevýhodou u zařízení CPAP je ale tvorba aerosolu, který může nakazit zdravotnický personál. U neinvazivních metod je také vysoká spotřeba zásob kyslíku. Je zde také riziko, že se stav pacienta rychle zhorší a nemusí být včas přemístěn na ventilátor.

Ohledně většího využívání neinvazivních metod ale nepanuje mezi lékaři shoda. Například vedoucí skupiny intenzivní péče pod Evropskou respirační společností Leo Heunks tvrdí, že u pacientů, kteří strávili delší čas na zmíněné metodě, došlo také k poškození plic kvůli jejich přetížení. „Když příliš oddálíme intubaci, pacienti si sami můžou poškodit plíce,“ řekl Heunks deníku Financial Times. „Jakmile se pacient dostane do kritické fáze onemocnění, stejně bude intubaci potřebovat, tak proč jeho plícím neulevit dříve,“ argumentuje Heunks.

Jaký je nejlepší způsob léčby, tak budou muset lékaři teprve zjistit. Zásadní je podle profesora Lékařské fakulty v Göttingenu Luciana Gattinoniho, aby se u pacientů s dýchacími potížemi předešlo poškození plic. „Pamatujte, že ale tímto pacienta neléčíme,“ řekl Gattinoni pro Financial Times. „Dodávkami kyslíku pouze pacientovi kupujeme čas, aby jeho tělo mohlo bojovat s virem,“ zdůraznil profesor.