Článek
Ještě v březnu byly roušky žádaným zbožím, které kvůli vysoké poptávce rychle mizelo ze všech prodejních pultů a které si lidé museli obstarávat svépomocí. Povinnost zakrýt si nos a ústa při jakémkoliv pohybu na veřejnosti začala platit téměř před třemi měsíci.
Od té doby vláda opatření několikrát zmírnila – koronavirus je v zemi na ústupu a hlídají se spíše lokální ohniska. Lidé dnes nemusí roušku nosit venku, a to ani při menším než dvoumetrovém odstupu od ostatních.
Úplný konec roušek to ale neznamená – pořád platí povinnost nosit je uvnitř budov a ve veřejné dopravě. Stejně tak je musíte mít na venkovních hromadných akcích, pokud při nich nelze dodržet dostatečně velký odstup od ostatních lidí.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí na sociálních sítích připomínal úlohu, kterou pomůcky v boji proti nemoci covid-19 sehrály. „Prosím, vydržme to ještě a ve vnitřních prostorách používejme roušky. Má to smysl,“ uvedl.
Že veřejná hromadná doprava a další oblasti patří mezi rizikové, zmiňoval už minulý týden. Zakrytí nosu a úst podle něj v takových místech je pořád důležité, a to i přesto, že v některých okresech už týdny žádný nový nakažený nepřibyl. Rozvolnění by mohlo přijít v následujících týdnech.
„Do konce června bychom chtěli dát jasně najevo, jak to s rouškami bude. Myslím, že by to mělo být nastaveno tak, že pokud dodržuji rozestup, tak roušku mít nemusím ani v uzavřených prostorách,“ řekl pro Radiožurnál.
Odstupňování pravidel
Kdy tedy poslední podmínky definitivně padnou?
Jednotnou odpověď má ministrovi načrtnout osmičlenná pracovní skupina, která sdružuje odborníky z různých oblastí a předkládá expertní stanoviska k opatřením. Mezi členy patří pověřená hlavní hygienička Jarmila Rážová, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, epidemiolog ze Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl, anesteziolog Vladimír Černý nebo vakcinolog Roman Chlíbek.
Koordinátor skupiny a epidemiolog Rastislav Maďar už dříve pro Seznam Zprávy uvedl, že ani mezi odborníky zatím shoda není. Sám by však volil opatrnější cestu.
„I v naší skupině jsou lidé, kteří říkají: Je to dobrovolné, kdo jde do MHD, tak souhlasí s tím, že se exponuje. Na druhou stranu ale někteří lidé do MHD musí, protože nemají auto, musí jet do práce a netouží po tom, aby je někdo vystavoval svým sekretům. Potom jsou kolegové, kteří patří mezi velké zastánce roušek. Snažíme se vydiskutovat fakta pro a proti a rozhodnout,“ uvedl.
Minulý týden úvahy o konci roušek rozvířila slova hlavní hygieničky Jarmily Rážové, která uvedla, že by jejich povinnost v MHD a dalších vnitřních prostorách mohla skončit začátkem července.
„Vše je možné. I to, že budeme oproti plánům rozvolňovat další opatření dříve, ale také můžeme zatahovat brzdu. Nicméně sundávání roušek v MHD bude jistě v poslední vlně. Bez nich by mohli nejpravděpodobněji lidé jezdit v hromadné dopravě na začátku léta, tedy začátkem července,“ přiblížila pro Právo.
Epidemiolog Maďar však reagoval tak, že nejde o jednotné stanovisko odborné skupiny. Zdrženliví jsou ohledně dalšího postupu i ostatní členové odborného týmu. Upozorňují navíc, že expertní stanovisko může být jen odrazovým můstkem pro následná politická rozhodnutí.
Podle Jana Kynčla ze Státního zdravotního ústavu je jednou z logických možností upravit pravidla lokálně podle místní situace, podobně jako se opatření přizpůsobovala na Karvinsku, kde se jedno z lokálních ohnisek objevilo.
„Bude to určitě o dlouhé diskusi. Myslím, že svůj efekt mají, ale na druhou stranu ve chvíli, kdy máme ojedinělé případy, není důvod celoplošně pokračovat v zarouškování,“ uvedl pro Seznam Zprávy s tím, že by opatření mohlo nadále platit pro kontakt s rizikovými skupinami, například v léčebnách dlouhodobě nemocných.
I v případě rozvolnění pravidel pro nákupní centra a další vnitřní prostory by se však odborník přikláněl k dalšímu odstupňování pro veřejnou dopravu, a to zejména ve velkých městech.
„Pokud jde o městskou hromadnou dopravu, tam bude diskuse nejzajímavější. Sám říkám, že tam efekt opravdu je a je třeba věc pečlivě zvážit. Přiznám se, že bych tam roušky třeba ponechal o další dva až tři týdny déle,“ dodal.
Také podle Vladimíra Černého, předsedy České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, už není nutné nošení roušek vyžadovat plošně, ale spíše ve výjimečných situacích – například pokud by lidé měli pocit, že mohou někoho nakazit, a do veřejné dopravy musí, měli by si je vzít.
„Je to férové vůči spolucestujícím. Nicméně nevnímejme roušky pouze ve vztahu k nemoci covid-19, ale spíše jako určitý nástroj ke snížení rizika ve vztahu ke všem infekčním onemocněním, která se přenáší kapénkovou cestou,“ uvedl Vladimír Černý a připomněl, že část lidí už dnes roušky dobrovolně nosí i tam, kde povinné nejsou.
Účinnost roušek proti kapénkami šířeným nákazám už dříve potvrdily některé studie a testy, včetně výzkumu Akademie věd ČR. Postupně je v různé míře zavedla řada evropských zemí. Zatímco se však v Česku nyní debatuje spíše o tom, kdy se pomůcky odloží, například Velká Británie je nově jako povinné v MHD zavádí.
Na dodržování opatření tam budou na nádražích a stanicích dohlížet tři tisícovky policistů a zaměstnanců dopravních podniků. V případě, že lidé roušku mít nebudou, nemusí být vpuštěni do vozů. Hrozí jim i pokuta až 100 liber (téměř 3 000 Kč).
Podívejte se v časové ose, jak jsme žili s rouškami a co se o nich říkalo: