Článek
Sněmovnu čeká boj o podobu pravidel nakládání s odpady. Poslanci ve středu k vládní předloze předložili desítky úprav. Předmětem sporů bude i termín odsunu konce skládkování. Vláda chce konec skládkování odpadu odložit z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030 spolu s razantním zvýšením poplatku za ukládání odpadu. Sněmovní hospodářský výbor doporučil skládkování ukončit o dva roky dříve, výbor pro životní prostředí podpořil vládní verzi. Ke schvalování se poslanci sejdou zřejmě až v červenci.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) poznamenal, že řada poslaneckých úprav je protichůdná. „Pro někoho je zákaz skládkování v roce 2030 příliš rychlý, pro někoho je příliš pomalý, pro někoho je poplatek příliš nízký, pro někoho je příliš vysoký, pro někoho je třídící sleva příliš přísná, pro někoho zase příliš mírná,“ poznamenal ministr.
Brabec poukázal na to, že ČR energeticky využívá jen 12 procent odpadu, což je pod evropským průměrem. Zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035.
Poslanci navrhovali zjednodušit proces odvádění poplatku za ukládání odpadu na skládku a lepší motivaci obcí k navýšení třídění komunálních odpadů. Takzvaná třídící sleva by se podle Pirátů a TOP 09 měla odvíjet od produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu v přepočtu na obyvatele. Piráti chtějí také zrušit výjimku pro dovoz zahraničního odpadu do spaloven a kamerové monitorování skládek. Požadovali, aby kompostování bylo zahrnuto do třídění odpadu.
Proti zákazu dovozu odpadu do spaloven se postavil Ivan Adamec (ODS). Likvidace odpadů v českých spalovnách je nižší ve srovnání s okolním světem, poznamenal. Varoval také před urychlením konce skládkování. „Čas a praxe ukáže, že na to bohužel zas tak úplně připraveni nejsme,“ uvedl. Podle poslance ANO Jana Schillara jsou navrhované roky 2028 i 2030 kompromisem. Schillar doporučil zlepšit výběr poplatku za netříděný odpad. Vláda chce zvýšit poplatek za ukládání odpadu z 500 korun na 1850 korun za tunu.
Novela má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně až 75 procent svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky - do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.
V současném systému mohou obce účtovat paušálně za černé popelnice maximálně 1000 Kč za rok, nový maximální poplatek by se zvýšil o 200 Kč na 1200 Kč. Průměrné výdaje obcí v roce 2017 na nakládání s odpady činily asi 980 Kč na občana a rok. V Praze a Ústeckém kraji dosahovaly 1200 Kč za občana a rok. Zákon nově navrhuje, aby obce nabízely občanům i jiné způsoby třídění, například systém zvaný PAYT. Svoz by se účtoval podle množství odpadu, podle jeho hmotnosti nebo objemu nebo jejich kombinace.
Zálohy na PET lahve poslanci probrat nestihli
Pravidla pro odběr a využití výrobků s ukončenou životností, která se týkají elektrozařízení, baterií nebo pneumatik, Sněmovna posunula ke schvalování. Poslanci k návrhu předložily dvě desítky úprav, které se týkají například provozu sběrných míst. Ke schvalování se Sněmovna sejde pravděpodobně až na příští schůzi.
K novinkám zákona patří zavedení principů takzvané ekomodulace. Znamenají, že výrobky by byly zatíženy recyklačním příspěvkem podle míry svého dopadu na životní prostředí. Cílem je ekonomicky zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.
Zpracovatelé elektroodpadu se obávají toho, že navrhované zavedení povinné certifikace, kterou by museli získat, by mohlo znamenat konec řady z nich. Ohrožena tak má být většina z 200 subjektů včetně chráněných dílen zaměstnávajících zdravotně postižené.
Do závěrečného kola schvalování se zatím nedostala novela zákona o obalech, jejíž posuzování poslanci nestihli dokončit. Novela by mohla mimo jiné rozšířit dobrovolné zálohování PET lahví. Poslanci se k dokončení jejího projednávání dostanou nejdříve v pátek.
