Článek
V pondělí se Česko probudilo do karantény. Podnikatelé už ale minimálně od soboty řeší, jak si poradit v nouzovém stavu. Restaurace se snaží vypořádat s rychle se kazícími potravinami a výrobci zase řeší dodávky, které nedorazily, a s nimi i vlastní produkci, jež se zpozdila nebo dokonce zastavila.
„Podle zákona o krizovém řízení nahradí stát škody. Společně s dalšími advokáty teď řešíme, zda se bude hradit i ušlý zisk,“ vysvětluje Jakub Dohnal z advokátní kanceláře Arrows.
Restauracím by tak v odůvodněných případech mohl stát proplatit prošlé potraviny, na druhou stranu je ale otázkou, jestli jim nahradí také útratu zákazníků, kteří by během normálního dne do zařízení dorazili.
„Nesporné je poskytnutí náhrady škody v případech, kdy stát využije cizí majetek jako dopravní prostředek, stroj, ubytovací kapacity nebo uloží pracovní povinnosti či pracovní výpomoc. Těmito případy se již zabývaly i soudy v minulosti při povodních,“ popisuje jasně dané povinnosti státu Mojmír Ježek z advokátní kanceláře ECOVIS ježek.
To je ale také jeden z problémů krizového zákona. Při jeho psaní se uvažovalo pouze o lokálních mimořádných událostech, jako jsou třeba povodně. Nikdo nečekal, že vláda jednou vyhlásí nouzový stav pro celou zemi.
„Teď ani nevíme, v jakém stavu bude legislativa. Dovedu si i představit, že stát přistoupí k retrospektivní změně, což za normálních okolností nejde, ale žijeme v bezprecedentním stavu, takže bych se tomuto scénáři ani nedivil,“ dodává k tomu Dohnal.
Hlavně ke všemu doklady
V bezprecedentním nouzovém stavu se nyní všichni občané včetně podnikatelů teprve učí žít. Od soboty 14. března jsou uzavřené obchody s výjimkou prodejen potravin, drogerií, čerpacích stanic, lékáren nebo obchodů s krmivy pro zvířata. A neotevřou se minimálně do úterních šesti hodin 24. března.
Právníci ale radí, aby si dotčení podnikatelé už teď sbírali doklady o všech škodách, které musí řešit.
„Na vyřizování těchto požadavků ještě bude více než dost času, a proto nyní doporučujeme pouze řádné zdokladování případných škod pro jejich pozdější uplatnění,“ upozorňuje Ježek na to, aby podnikatelé schraňovali všechny potřebné dokumenty.
Které obchody mají výjimku?
Obchody s potravinami, lékárny, drogerie, pet centra, a to jak prodejny malých domácích zvířat, tak prodejny s krmením a dalšími potřebami, optiky, prodej časopisů, novin a tabákových výrobků, prádelny a čistírny, benzinové pumpy, internetové obchody (ovšem pouze s dopravou domů).
Od neděle také vláda tento okruh rozšířila o prodejny stavebnin pro řemeslníky a zdravotních prostředků, jízdenkové pokladny, pohřební služby a květinářství nebo provozovny umožňující vyzvednutí objednaného zboží a zásilek. Naopak zakázala prodej ubytovacích služeb s výjimkou léčebných lázní nebo studentských kolejí, provoz autoškol, provoz prodejen elektroniky a alternativních taxislužeb.
V pondělí pak vláda dodatečně povolila ještě obchody s látkami a textilní galanterie.
Bude pak záležet případ od případu, jestli se podnikatelům podaří prokázat, že škody přímo souvisely s opatřeními, která vydala vláda. Zároveň ale musí každý podnikatel myslet na to, že je jeho povinností udělat všechno proto, aby škody minimalizoval, jinak mu je nemusí nikdo proplatit.
„Stát se sice nemůže z odpovědnosti vyvinit, ale bude se hrát o výši uhrazené škody. Pokud například nechají restaurace potraviny jen tak zkazit, stát se jich bude ptát, proč je nezamrazily. Tomu se říká obecná prevenční povinnost, tedy snižování vzniku škod,“ varuje podnikatele Dohnal.
Všichni, kteří budou požadovat vyplacení náhrad škod, musí také myslet na to, aby jim neuplynuly termíny. Nárok je totiž možné uplatnit jen do šesti měsíců od chvíle, kdy se o škodách dotčený podnikatel dozvěděl, a to u Ministerstva vnitra. Jeho úředníci nárok posoudí, a pokud ho nepřiznají, může se odmítnutý žadatel bránit u soudu.
Pozor na vyšší moc ve smlouvách
Škody a ušlý zisk v souvislosti s mimořádnými opatřeními a karanténou ale nejsou jediné, které podnikatele trápí. Ani drastická vládní opatření totiž nezastavila platnost smluv mezi podnikateli nebo případné sankce, které z nich vyplývají.
„Je důležité se například s protistranou domluvit na prodloužení termínu smlouvy nebo na její změně. Je také nezbytné v případě potřeby začít jednat o splátkovém kalendáři,“ jmenuje některá z opatření Dohnal.
Všichni podnikatelé by tak měli nyní projít své smlouvy s dodavateli i odběrateli a podívat se, jak upravují problém vyšší moci. Ani pandemie koronaviru totiž neznamená prodloužení termínu dodání, partneři po sobě nebudou moct akorát požadovat náhradu škody.
„Pokud vyšší moc ve smlouvě upravena není, nabíhají dodavateli za nesplnění sankce,“ dodává Dohnal.
Tři základní pravidla nouzového stavu pro podnikatele jsou tedy jasná: zkontrolovat smlouvy, sbírat doklady o případné škodě a nezapomenout se o nárok do šesti měsíců přihlásit u Ministerstva vnitra.
