Článek
Celý život měl Vladimír Neuman jiné starosti než se dohadovat s koncerny, jestli neporušily práva zákazníků. Pracoval jako manažer a konzultant pro velké stavební firmy, v mládí se bavil vodním pólem.
V roce 2015 propukla celosvětová aféra Dieselgate – ukázalo se, že Volkswagen vybavoval motory vozů tajným softwarem na umělé snižování emisí. Vladimír Neuman sledoval, jak ve Spojených státech začaly hned skandál vyšetřovat úřady a automobilka rychle nabídla majitelům vozů odškodnění 10 tisíc dolarů.
„Amerika se zachovala tak, jak se zachovala vždycky. Respektovala zákony a respektovala velice rychle,“ ocenil Neuman.
Ale v Evropě nic. A natož v Česku, zemi milovníků dieselových motorů a škodovek, kde kolem aféry panoval naprostý klid.
„Dnes nás podvede Volkswagen, zítra nás podvede jiná firma, potřetí nás podvede další firma, podvod se stane prakticky součástí našeho denního života,“ vysvětlil už dříve Vladimír Neuman v rozhovoru pro Seznam, proč se rozhodl založit firmu Safe Diesel a shánět majitele, kteří by šli do společné žaloby proti Volkswagenu a Škodě Auto.
„Sledoval jsem média, čekal jsem, že dojde prakticky k nějakému zásadnímu většímu rozhodnutí, ale ten proces se mi zdál ze strany Volkswagenu poměrně pomalý, nepřesvědčivý,“ řekl Neuman.
Žalobců mohlo být teoreticky až 165 tisíc, tolik aut s upravenými motory v Česku jezdí nebo jezdilo – velká část vlastníků si nechala na výzvu koncernu program vymazat.
„Museli jsme udělat byznys“
Vladimír Neuman brzy zjistil, že je to úkol pro profesionály, a spojil se s advokátní kanceláří BBH, která pracuje například i pro skupinu PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. „Řekli jsme si, že musíme mít někoho, kdo je schopen se prosadit,“ uvedl Neuman.
A zároveň se z celé myšlenky stal i byznysový projekt. „Prostě nebyla jiná možnost, protože jsme do toho projektu investovali,“ popsal Neuman.
Firma Safe Diesel začala s klienty uzavírat smlouvy, podle nichž v případě vítězství u soudu dostane 25 procent z vysouzené částky. Za každého majitele požadovala odškodnění 220 tisíc.
Když tedy soud ve středu rozhodl, že Volkswagen má zaplatit více než dvěma tisícům žalujících odškodné celkem 533 milionů, znamenal by tento verdikt, že by firma Safe Diesel inkasovala přibližně 130 milionů.
První žalobu podali čeští majitelé aut předloni v březnu.Video: Vojtěch Blažek
Advokát kanceláře BBH František Honsa tak na otázku, jestli se tenhle byznys nakonec povedl, říká: „Doufám, že ano.“
„Mě na tom ale víc zajímá, že je to průlom v ochraně spotřebitelů,“ dodává advokát Honsa. „Nikdo od začátku nevěřil, že můžeme mít úspěch. Pusťte si názory některých odborníků,“ odkazuje například na dva roky starou reportáž Seznamu, v níž uznávaní právní experti na spotřebitelské právo pochybovali, že Češi mohou žalobou něčeho dosáhnout. Protože, jak říkali, nejsme v Americe, kde odškodňování funguje úplně jinak.
Pravda je, že několik podobných sporů je v běhu také například v Německu, kde střídavě – rovněž nepravomocně – vítězí jednou majitelé aut, podruhé koncern Volkswagen.
Výhra, ale bez boje
Advokáti oslovili zahraniční znaleckou společnost Oxera, která pracuje i pro Evropskou komisi. A s pomocí jejích expertiz se snažili v žalobě soud přesvědčit, že majitelé „dieselgateových“ aut utrpěli ztrátu. Třeba tím, že po přehrání softwaru automobilům stoupla spotřeba nebo že na trhu ojetin o tato auto není takový zájem jako dřív.
Volkswagen i Škoda Auto popírají, že by odstranění softwaru mělo na vůz a jeho provoz nepříznivý vliv. Takže podle nich není k odškodňování důvod.
Na druhou stranu, důležitým faktem je, že český soud teď vlastně o podstatě sporu nerozhodoval.
Zatímco Škoda Auto poslala na výzvu soudu vyjádření, že s žalobou nesouhlasí, Volkswagen promeškal třicetidenní lhůtu. Ozval se až po několika měsících. Takže soud – podle principu, že kdo se nebrání, ten s žalobou souhlasí – vynesl v neveřejném zasedání takzvaný verdikt „pro uznání“.
A nařídil německému koncernu zaplatit zmíněných 533 milionů.
Volkswagen hned reagoval, že se odvolá. Argumentuje mimo jiné tím, že vyjádření k žalobě nedostal v němčině, ale v češtině (v rozsudku soudce Miloslav Sládek zdůvodňuje, že to rozhodne chyba nebyla – podle zákona soudy doručují poštu v češtině, byť je dopis do zahraničí). Volkswagen to nebude mít při odvolání snadné: nebude se totiž už řešit, jestli majitelé aut utrpěli újmu. Ale pouze to, zda Volkswagen lhůtu pro vyjádření skutečně propásl.
