Článek
Ztráta pro Kurdy. Rána pro jejich autonomní ambice na Blízkém východě. Smrt mladé političky s diplomatickými styky na Západě.
Nedělní vražda Hevrin Chalafové, která přišla o život během stále probíhající turecké ofenzivy v Sýrii, rozdmýchala vedle vlny odsouzení a zděšení také sérii dalších otázek.
Především kdo za její vraždou skutečně stál a proč se jí chtěl zbavit. Skupin, které si v Sýrii chtějí uzurpovat svá práva na úkor Kurdů, je hned několik a informace o smrti Chalafové jsou velmi mlhavé.
Jak k vraždě došlo?
Chalafová byla zavražděna během pátého dne turecké ofenzivy do Sýrie (operace Pramen míru), která má oficiálně za úkol vytvořit na severu země uprchlickou enklávu, do které by se z Turecka přemístili syrští migranti.
Politička právě projížděla oblastí kolem města Tell Abiad, když ji přepadli ozbrojenci. Vytáhli ji z auta a s dalšími devíti civilisty zavraždili.
Incident zachytily kamery a záběry se rychle začaly šířit přes sociální sítě. Na jednom z videí zveřejněných na Twitteru jsou vidět dva lidé v civilním oblečení klečící na zemi. Bojovník vedle nich oznamuje, že byli zajati. Ve druhém zahájí neidentifikovaný bojovník palbu na osobu spoutanou na zemi, rovněž v civilu.
Ze záběrů není jasné, zda kamery zachytily právě smrt kurdské političky. Někteří lidé na sociálních sítích jsou přesvědčeni, že Chalafová byla znásilněna a ukamenována. Žádné oficiální médium ale tuto informaci nepotvrdilo.
Kdo mohl za vraždou stát?
Na mapě Sýrie operuje nespočet militantních skupin, které prosazují turecké, syrské nebo své vlastní zájmy. Nepřehledná situace se nedá jednoduše rozdělit na národnostní nebo etnické ambice, jelikož jednotlivé frakce smíchané z příslušníků různých národů bojují za rozdílné cíle.
Podle prvotních informací měla vraždu Chalafové spáchat proturecká a Tureckem podporovaná skupina syrských povstalců, oficiálně známá pod názvem Syrská národní armáda (TFSA). Informovala o tom americká CNN. Skupina nařčení odmítá.
TFSA byla založena v prosinci roku 2017 a v jejich řadách působí jak syrští Arabové, tak i Kurdové nebo Turkmeni. Oficiálním posláním skupiny je pomoci Turecku vytvořit bezpečnostní zónu pro syrské uprchlíky a trvale ji bránit.
Vedle TFSA operuje v Sýrii frakce, která se se Syrskou národní armádou, i kvůli své podobné zkratce, často zaměňuje – Svobodná syrská armáda (FSA). TFSA s ní do jisté míry splývá, na sociálních sítích tak mohlo při sdílení videa s vraždou Chalafové docházet mezi lidmi k šíření dezinformací. Za viníky vraždy FSA označila i některá média.
FSA by se dala jednoduše definovat jako vojenská opozice syrských vládních jednotek. Její členové se rekrutovali z dezertérů, kteří přestali být věrní režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Cílem uskupení, založeného v roce 2011, je svrhnout současný režim.
Dalším zneprůhledňujícím faktorem je fakt, že FSA je rovněž podporována Tureckem. Prezident Recep Tayyip Erdogan má totiž kromě stabilizace zóny na severu Sýrie zájem na tom, aby byl Asadův režim co nejvíce oslaben (syrské a turecké jednotky se ostatně v současnosti připravují na další potenciální střet).
Účast FSA na vraždě Chalafové tak nelze stoprocentně vyloučit.
Proč byla Chalafová trnem v oku?
Kurdská politička byla generální tajemnicí strany Budoucí Sýrie (Future Syria). Zatímco frakce Lidové obranné jednotky (YPG) usiluje o autonomii Kurdů spíše na vojenské rovině, strana Budoucí Sýrie se snaží utvářet oficiální kurdskou politiku. Chalafová se zasloužila o dialog se Spojenými státy i s evropskými mocnostmi.
„Měla talent pro diplomacii, vždy se snažila účastnit setkání s Američany, Francouzi, zahraničními delegacemi,” řekl pro britský The Guardian Mutlu Civiroglu, odborník na kurdskou politiku.
Chalafová ale nebyla první vlivnou osobností, která za kurdské ambice zemřela. Za práva Kurdů v minulosti bojoval také politik Mashaal Tammo, který se dlouhé roky snažil o diskusi o autonomii se syrskou vládou. Své hnutí založil v roce 2005.
Jeho vize sestávala z myšlenky, že Kurdové se budou účastnit pluralitní demokracie v Sýrii stejně jako ostatní národy ve státě.
Za své názory byl mnohokrát uvězněn, po začátku arabského jara čelil dokonce atentátu. Vrazi tenkrát byli neúspěšní. Sedmého října 2011 ale po druhém atentátu Tammo zemřel.
Arabská televize Al-Arabíja později publikovala uniklé materiály, ze kterých vyplynulo, že za smrt politika byl zodpovědný prezident Bašár Asad.
V případě, že se historie opakuje, se tak mezi potenciální vrahy Chalafové vedle protureckých bojovníků a syrské opozice přidává třetí podezřelý.
