Článek
Od úterního rána probíhá v Poslanecké sněmovně představování všech zájemců, kteří chtějí usednout na volná místa v Radě České televize a Českého rozhlasu. V Radě ČT se na konci března uvolní šest míst, o ně se hlásí 86 kandidátů. V Radě ČRo budou volná dvě místa, o ta se uchází 32 uchazečů.
Každý kandidát měl vytyčený čas patnáct minut, pět minut na prezentaci a deset minut bylo pro doplňující otázky od poslanců. V pátek mediální výbor Sněmovny vybere na každé místo v radě tři kandidáty, ze kterých pak bude volit plénum Sněmovny. Mandáty letos zvolených radních vyprší v roce 2026.
Projevy kandidátů se ve většině případů týkaly koncesionářských poplatků. Dále se probíralo i hospodaření a metodika České televize. Několikrát byly zmíněny i neschválené výroční zprávy České televize z minulého roku. Většina kandidátů se shodla na důležitosti role veřejnoprávních médií.
Před poslance předstoupil například dosavadní předseda Rady ČT Jan Bednář, který své místo v radě obhajuje. Podle jeho názoru je systém kontrol hospodaření ČT dostatečný. Dodal však, že pokud poslanci dojdou k závěru, že kontrol by mělo být víc, mohou změnit zákon o České televizi a například zvýšit počet členů dozorčí komise.
Podle bývalého předsedy Rady ČTK Miroslava Augustina, který nyní kandiduje do televizní rady, by bylo zapotřebí udělat audit rozpočtu některých útvarů, pořadů nebo projektů. Augustin míní, že v ČT by hodně změn mělo smysl a bylo by k užitku. „Najdete spoustu příkladů, kdy si člověk říká, že by Česká televize mohla na tom či onom ušetřit,“ poznamenal.
Bývalý ministr kultury Ilja Šmíd (za ANO) se před poslanci objevil v úterý hned dvakrát, protože kandiduje do Rady Českého rozhlasu i televize. Uvedl, že by raději začal debatovat o tom, zda by se neměly poplatky zrušit. Měl by zůstat minimální poplatek za technický přenos, ale současně s tím by měly vzniknout podmínky pro financování rozhlasu ze státního rozpočtu. Kazatel a někdejší rozhlasový radní Ervín Kukuczka zase míní, že posluchač by měl mít pocit, že má nárok na kvalitní pořady, když si je platí. Naopak spisovatel a publicista Petr Placák by koncesionářské poplatky nahradil financováním rozhlasu přímo ze státního rozpočtu.
Jiří Schwarz navržený Anglo-americkou vysokou školou, který byl do roku 1989 členem KSČ, upozornil na opakovaně neschválené výroční zprávy ČT. „Když Poslanecká sněmovna opakovaně neschválila výroční zprávu ČT a poté rada neschválila rozpočet na rok 2020, začalo mě to zajímat. To je závažná věc, která se tu řadu let nestala,“ vylíčil ekonom.
Když se loni ve Sněmovně projednávaly výroční zprávy ČT o jejím hospodaření a činnosti, doprovázela debatu kritika některých poslanců právě na adresu jejího hospodaření. Podle České televize však tehdy zazněla řada falešných argumentů. Poslanci ČSSD předložili návrh, aby hospodaření veřejnoprávní televize i Českého rozhlasu kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ve Sněmovně jsou již před schvalováním další návrhy, které rozšiřují kontrolní pravomoci NKÚ mimo jiné na veřejnoprávní televizi a rozhlas.
„Česká televize má dneska na účtech víc než dvojnásobek svého ročního rozpočtu. Česká televize je v dobré finanční kondici. Její hospodaření je podle mého soudu řízeno racionálně a dobře,“ řekl poslancům dosavadní člen rady Luboš Beniak, který svůj mandát obhajuje. Připustil také, že se radě nepodařilo sdělovat veřejnosti, jak ČT hospodaří a s čím má, nebo nemá problémy.
Vystoupení kandidátů se často stáčela ke koncesionářským poplatkům. Podle Radovana Daňka, navrženého Centrem Vysočina, jsou poplatky již 12 let stejné a jejich reálná hodnota se díky inflaci snižuje. „Nemyslím si, že by to vyžadovalo vyšší zatížení koncesionářů,“ řekl.
Stejného názoru je i současný člen rady Vratislav Dostál, který obhajuje svůj mandát. „Podstata celého problému hospodaření ČT je v tom, že se více než deset let nezvyšovaly poplatky. Během té doby ale rostou náklady. Česká televize za těch 12 let spustila další kanály, dnes vysílá na šesti. Je evidentní, že v jistý moment nebude moci ufinancovat veřejnou službu v rozsahu, který dnes poskytuje. Čeká nás tedy debata, jaký rozsah veřejné služby má poskytovat,“ uvedl Dostál.
Televizní poplatky by naopak rozhodně nezvyšoval Jaroslav Kravka kandidující za Pétanque club Brněnští draci. Podle jeho názoru by to bylo nepopulární a kontraproduktivní opatření. „Rada ČT je tam od toho, aby říkala, jak se má chovat řádný hospodář. Zvyšování poplatků by mělo být až úplně poslední. ČT má ještě velké rezervy. Blíží se sem velký hráč v podobně CNN, kterému se bude velmi těžko konkurovat,“ dodal Kravka.
Podle politika a podnikatele Martina Hausenblase, kterého vyslala Ústecká komunitní nadace, společnost trpí krizí důvěry, kdy lidé nevěří prakticky ničemu a nevědí, jak se v informacích vyznat. Role veřejnoprávních médií je podle něj proto velmi důležitá. Na dětské vysílání by se zase zaměřila Hana Hemzáčková, nominovaná Centrem Hájek. Dětské vysílání je podle ní to nejlepší, co Česká televize má.
Ředitel Letní filmové školy Jiří Králík není s prací rady spokojený. „Zklamala mě výkonnost a odpovědnost rady, především odmítnutí rozpočtu a zjištění skutečností, že hospodaření ČT jde na úkor budoucnosti,“ hodnotí. Co se týče financování, dával za příklad modely, které fungují v Estonsku nebo Finsku.
Veřejná vystoupení začala v úterý, kdy se nejdříve představili kandidáti do Rady Českého rozhlasu. Následně dostalo prostor i osm kandidátů na posty v Radě ČT.
Debaty uchazečů o místo v Radě Českého rozhlasu se týkaly financování a hospodaření obou veřejnoprávních médií. Část uchazečů se vyslovila pro zachování financování Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků. Někteří by poplatek zvýšili, jiní by viděli raději třeba vyšší výnos z reklamy. Poplatek nyní činí 45 korun měsíčně.
Současná předsedkyně Rady Českého rozhlasu Hana Dohnálková soudí, že poplatky jsou dobrou cestou financování. „Přimlouvala bych se v lehké navýšení například o pět korun,“ uvedla na poslanecký dotaz Dohnálková. Podle herce Jiřího Hromady si díky poplatku občan uvědomí, že rozhlas vysílá i pro něj. Zmínil ale také možnost hledat sponzory ze soukromého sektoru.
Odpoledne se poslancům přišel představit hudebník Antonín Slováček, známý pod jménem Felix Slováček. „Jsem v situaci, kdy musím říct, že miluji rozhlas,“ řekl v úvodu svého vystoupení. Poté se věnoval popisu své hudební kariéry. „Vám tedy tu lásku k rádiu a rozhlasu věřím,“ komentoval jeho vystoupení předseda výboru Stanislav Berkovec (ANO). Slováček uvedl, že v současnosti nevidí žádný významný nedostatek v hospodaření rozhlasu.
