Článek
Po ukončení hloubkového auditu se vedení Českých drah chce rozhodnout, jak bude dále postupovat v kauze údajného kartelu s rakouskou železniční ÖBB. Jako první o něm informovaly Seznam Zprávy.
Klíčové bude, zda státem ovládaná firma kartel dozná, nebo bude pokračovat v politice zatloukání. Firmě hrozí trest až čtyři miliardy korun.
E-maily z února 2015, které redakce zveřejnila, ukazují důvěrnou zákulisní komunikaci nynějšího místopředsedy představenstva ČD Radka Dvořáka s manažerkou ÖBB Sylvií Kaupa. Dohadovali se spolu, jak odstavit od obchodů s vyřazenými železničními vagony začínající českou firmu RegioJet. Evropská komise případ řeší od roku 2016, teprve teď ale může využít dříve zabavené dokumenty.
Advokát Michal Hrabovský, expert na soutěžní právo z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland, prošetřovaný případ nezná, a nechce jej proto ani komentovat. Nicméně dokáže si představit, o co se nyní hraje.
Sleva až 50 procent
V čase, kdy stále ještě probíhá předběžné šetření – tedy neformální sbírání informací a dat, kdy řízení s účastníky domnělého kartelu Evropská komise ještě oficiálně nezahájila – mohou podle advokáta Hrabovského „provinilci“ usilovat o zařazení do takzvaného programu shovívavosti.
Předpokladem zařazení do tohoto programu není ale jen dobrovolné doznání kartelu. „Ten domnělý účastník kartelu by měl být schopen komisi dodat i důležité důkazy o konání dalších účastníků,“ popisuje praxi Hrabovský. Takovýto spolupracující účastník má potom právo na slevu z pokuty, posouzení přidané hodnoty jednotlivých důkazů je však na uvážení Evropské komise.
Platí pravidlo, že kdo se přijde přiznat dříve, má i větší výhody. První tak může získat od komise slevu na pokutě 30 až 50 %, druhý 20 až 30 %, třetí v pořadí do 20 % (v kauze Českých drah se přitom spekuluje, že se Rakušané z firmy ÖBB už přiznali).
Za jistých okolností může být první z nich uchráněn před všemi pokutami. „Ale to by musel začít spolupracovat ještě před provedením inspekce v prostorách prošetřované společnosti,“ doplňuje advokát Hrabovský.
Firmy, které se ke kartelu dobrovolně přiznaly a dostanou tak nižší trest, nemají podle Hrabovského zdaleka vyhráno.
Neznamená to totiž, že by tím byly zcela ochráněny před možnými soukromoprávními žalobami na náhradu případné škody. A to ze strany subjektů, které se cítí být kartelem poškozeny.
Je tu ještě problém s trestní odpovědností. Fyzickým osobám, které se do kartelu zapletly, může hrozit trestní stíhání. Beztrestnost mohou získat v případě, že samy svou vlastní činností přispějí k úspěšnému výsledku při aplikaci programu shovívavosti.
Pokud by se celý proces už dostal do fáze, kdy Evropská komise s účastníky údajného kartelu oficiálně zahájí řízení, potom pro firmy, které se rozhodly spolupracovat, přicházejí v úvahu i jiné instrumenty. Jde podle Hrabovského například o takzvané narovnání.
U středoevropské železniční kauzy, v níž je prošetřována i slovenská ZSSK, to ale není aktuální. Jak už bylo řečeno, oficiální „trestní“ řízení ještě nezačalo.
Hlas evropských dopravců
Na případ tajných obchodních dohod mezi Českými drahami a ÖBB, na který upozornily Seznam Zprávy, zareagovala i evropská železniční asociace Allrail se sídlem v Bruselu. Reprezentuje nové soukromé dopravce a usiluje o otevřené prostředí na evropském trhu. Asociace k celé kauze vydala samostatnou tiskovou zprávu, v níž generální sekretář Nick Brooks uvedl, že může jít jen o „vrchol ledovce“ a podobných dohod mezi národními dopravci může být více. Brooks vyjádřil názor, že železniční trh se podaří otevřít jen při důsledném prosazování pravidel hospodářské soutěže. Pokud se tak nestane, může to prý vážně ohrozit kýžený přechod k ekologičtějšímu hospodářskému modelu EU (Zelená dohoda pro Evropu).
Boj o zakázku?
Jak se České dráhy ke kauze údajného kartelu s rakouskou ÖBB nakonec postaví – zda provinění doznají a budou usilovat o zařazení do programu shovívavosti – nelze zatím odhadnout.
Bude záležet i na tom, kterým právníkům bude představenstvo a dozorčí rada státem ovládané firmy přednostně naslouchat.
Vícero zdrojů z Českých drah i z okolí národního dopravce hovoří nyní o tom, že se zde momentálně odehrává poměrně tvrdý souboj o vliv dvou advokátních kanceláří, které se státní železniční firmou dlouhodobě spolupracují.
Na jedné straně kancelář Skils (dříve Weil, Gotshal & Manges, v čele s Karlem Muzikářem mladším), která případ řeší od samého počátku. Na straně druhé kancelář Císař, Češka, Smutný, která se v éře současné vlády prosadila i u řady jiných státních podniků. Investigativní deník Neovlivní ji loni nazval rekordmanem mezi právnickými firmami s výbornými vztahy s premiérem Babišem.
Zatímco Muzikářova kancelář je v otázce možné změny strategie vůči Evropské komisi podle neoficiálních informací zdrženlivější a chce ještě zvážit všechny možné varianty postupu, druhá kancelář v čele s Pavlem Smutným se údajně už přiklání k variantě doznání kartelu.
Ke Smutnému má přitom blíže předseda dozorčí rady Českých drah Pavel Kysilka. S advokátem Smutným sedí společně i v orgánech Česko-izraelské smíšené obchodní komory a také obecně prospěšné společnosti Smetanova Litomyšl.
I tyto faktory tak mohou nakonec rozhodnout o tom, jak se kartelová kauza bude dále vyvíjet.
