Článek
Spojené státy hlásí bezprecedentní nadbytek zemního plynu. Neočekávaný boom již přinesl snížení cen energií pro tamní koncové zákazníky, do problémů se ale dostávají těžaři. Surovina se v zemi těží relativně novým způsobem, tzv. frakováním břidlice.
Těžaři překonali všechna očekávání a nabídka nyní silně přesahuje poptávku. Cena plynu na burze se v tuto chvíli pohybuje pod hranicí dvou dolarů za milion BTU (téměř 300 kWh). Při takto nízkých hodnotách však těžaři tratí – minimální částka k tomu, aby utržili alespoň nějaký zisk, je 2,5 dolaru za milion BTU. Podobných hodnot jako v současnosti ceny dosahovaly jen v roce 2016.
Ceny plynu odrážejí nárůst nabídky nad poptávkou.
V Americe se pálí...
Přebytek plynu navíc nelze výrazněji regulovat, jedná se o vedlejší produkt těžby ropy. Nepomůže ani export – největším odběratelem amerického plynu je Čína, s kterou prozatím USA vedou obchodní válku. Nadbytek vede dokonce k negativním cenám, kdy dodavatel platí za dodání svého plynu odběrateli. Není proto divu, že čím dál častěji dochází ke spalování plynu naprázdno, tzv. flaringu.
„Těžba zemního plynu se stala obětí svého vlastního úspěchu. Přebytek suroviny je nyní po celé zeměkouli,“ řekl analytik Devin McDermott z Morgan Stanley pro agenturu Bloomberg.
...v Evropě slaví
Nadbytek plynu už je patrný i na evropském kontinentu. V Německu je zemní plyn vnímán jako mezičlánek mezi závislostí na fosilních palivech a energetikou založenou pouze na obnovitelných zdrojích. Nízké ceny mohou pomoci se zaváděním ekonomicky sporných zelených opatření, takže administrativa kancléřky Angely Merkelové současnou situaci vítá s nadšením.
Na ceně plynu by se však mohla negativně odrazit uhlíková daň, kterou Evropská unie zamýšlí zavést. I když je zemní plyn k životnímu prostředí přibližně o polovinu šetrnější než uhlí, stále se jedná o fosilní palivo.
„Zdanění je zatím v kompetenci členských zemí EU. Nelze tedy předpokládat, že by Němci přílišným zdaněním poškodili zemní plyn, který nutně potřebují, aby se zbavili ekologicky horšího uhlí. V Česku lze čekat ještě opatrnější přístup,“ uklidňuje Jiří Gavor, analytik ze společnosti ENA.
Současný propad cen by podle něj i tady mohli pocítit také koncoví zákazníci. „Ceny plynu na burzách jsou již nyní velmi nízké. Projevuje se efekt teplé zimy, silná nabídka LNG a naopak horší poptávka v Asii. Moc prostoru k dalšímu poklesu cen už není, ale současná situace napovídá, že s jistým zpožděním se určitě objeví nabídky na nižší ceny plynu i pro konečné zákazníky,“ řekl pro Seznam Zprávy Gavor.
Budoucnost zemního plynu
Německý hlad po zemním plynu se projevuje i v jiných oblastech. V průběhu letošního roku by měl zahájit provoz plynovod Nord Stream 2, který by měl do západní Evropy přivádět další ruský plyn. Rusko také ve spolupráci s Tureckem nově otevřelo plynovod TurkStream. Jeho kapacita má dosahovat 30 miliard kubických metrů plynu za rok. Vede pod Černým mořem do Turecka a mohl by zásobovat i jihovýchodní země Evropy.
Někteří investoři dokonce současnou situaci přijali jako výzvu. Americký miliardář Jerry Jones aktiva plynařských společností stále nakupuje a dva největší obchody v tomto odvětví zaznamenali asijští kupci. Plyn ze Spojených států je pro ně z dlouhodobého hlediska velmi lákavý kvůli stoupající poptávce asijských zemí. Například thajská energetická společnost Banpu na konci minulého roku zakoupila aktiva v Americe za 770 milionů dolarů. Banpu se ale nechystá zahájit novou těžbu, dokud cena plynu nevzroste nad úroveň 3,5 dolaru za milion BTU. A to je dnes naprostá utopie.
