Článek
Stres, smutek, obavy a naštvanost, to jsou emoce, které dle průzkumu společnosti Gallup ovládly rok 2020. Podle komentáře Jona Cliftona, řídícího partnera firmy, jde o vůbec nejhorší výsledek, který za posledních 15 let, kdy průzkum provádí, vyšel.
Dalo se to očekávat v době těžké pandemie, ale výsledky nelze svádět pouze na pandemii.
„Dalo se to očekávat v době těžké pandemie, ale výsledky nelze svádět pouze na pandemii. Rok 2020 sice byl ve znamení vůbec nejhoršího výsledku v oblasti negativních emocí, tento trend ve skutečnosti ale začal už téměř před deseti lety,“ říká Jon Clifton jako reakci na výsledky jejich průzkumu.
V loňském roce měly podle něj miliony lidí po celém světě právo cítit se špatně, zejména proto, kolik lidí kolem nich onemocnělo koronavirem a koho kolem sebe možná ztratili. Zničující byly pro řadu lidí také dopady ekonomické. Podle analýzy více než polovina lidí, kteří v době pandemie v roce 2020 pracovali, uvedli, že kvůli dopadům koronaviru vydělávali méně peněz. Dalších třicet procent pak sdělilo, že přišlo o práci - ať už trvale, nebo byl jejich obor restrikcemi dočasně uzavřen.
Zatímco covid-19 pravděpodobně stojí jako hlavní činitel, který přispěl k negativním zkušenostem lidí, co vysvětluje rostoucí trend za posledních deset let?
Z historické zkušenosti lze říct, že právě ekonomické a politické pozadí v zemi je důležitým aspektem, který v konečném důsledku ovlivňuje také emoce tamních obyvatel. Jasným příkladem mohou být politické nepokoje v Libanonu, které v podstatě vyvrcholily výbuchem v bejrútském přístavu. Nepokoje způsobily prudký nárůst negativních emocí tamních obyvatel, vysvětluje řídící partner Jon Clifton. Podobný historický nárůst negativních emocí zaznamenalo i Řecko, které se po celosvětové recesi v roce 2008 dlouho potýkalo s hospodářským propadem.
Kromě těchto nepokojů mohou k celosvětovému nárůstu negativních emocí přispívat dle analýzy další problémy: rostoucí hlad ve světě, nedostatek pocitu svobody, rostoucí korupce a příjmová nerovnost.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se například s nedostatkem potravin potýká více než třetina světa, přičemž v roce 2014 to ještě nebyla ani čtvrtina.
Narůstající nespokojenost nepřispívá k dobru žádné země, natož dění po celém světě. Loňský rok ale dle analýzy Gallup hlásí špatné zprávy.
Nejsmutnější rok za 15 let
Úroveň negativních emocí a stresu podle 40 procent dospělých na celém světě vzrostla. Podle Indexu negativních emocí, který společnost každoročně aktualizuje, jde o vůbec nejhorší nárůst za posledních 15 let.
Napětí se dle průzkumu zvýšilo v polovině ze 116 dotazovaných zemí, přičemž podle zprávy došlo k „dvojnásobnému nárůstu stresu v 21 zemích“. Ve výsledku tak přibližně 190 milionů lidí na celém světě zažilo v minulém roce větší stres než v předchozích letech.
Polovina pracovníků v pandemii uvedla, že vydělali méně peněz kvůli covidu-19.
Asi nikoho navíc nepřekvapí, že nemoci a úmrtí na Covid-19 byly velkou částí stresu a negativních emocí. Koronavirus stál ale také za ekonomickým dopadem pandemie.
„Polovina pracovníků v pandemii uvedla, že vydělali méně peněz kvůli covidu-19, a 32 % lidí uvedlo, že přišli o práci,“ řekl John Clifton, globální řídící partner Gallup.
Průzkum Gallup
Už 15 let se průzkumná společnost Gallup ptá lidí po celém světě na jejich pozitivní a negativní pocity.
Gallup pomocí indexů pozitivních a negativních zkušeností měří nehmotné stránky života - pocity a emoce, které tradiční ekonomické ukazatele, jako je například HDP, nemohou zachytit.
Šetření vychází z téměř 160 000 rozhovorů s dospělými osobami ve 116 zemích.
Dle žebříčku, který ukazuje, jaké země se z hlediska negativních emocí umístily mezi „nejlepšími“, vítězí Irák. Země stejně jako v roce 2019 dosáhla světového vrcholu v indexu negativních zkušeností. Celkem 56 procent Iráčanů uvedlo, že během loňského roku pociťovali bolest, 51 procent pak uvedlo, že zažili hněv a polovina uvedla, že s rokem 2020 spojují smutek.
Česko se podle dostupných údajů pohybuje zhruba na průměru. Na podobné úrovní jako například Francie. Je na tom o něco lépe než Polsko, ale například výrazně hůře než Německo, Rakousko nebo skandinávské země.
Navzdory dění zůstalo i několik pozitivních
Zatímco negativní emoce dle indexu rostly po celém světě, mnoho lidí naopak prokázalo překvapivou odolnost vůči stresu a negativnímu dění kolem nich, hlásí studie. U indexu pozitivních emocí se průzkumná skupina ptala na otázky týkající se pocitu respektu a pohodlí, provádění zábavných nebo příjemných činností, úsměvu a smíchu.
A výsledek? Gallup hlásí, že lidé po celém světě jsou schopni zůstat v obecném měřítku pozitivní ve svých emocích, i navzdory negativním účinkům pandemie.
Nejšťastnější zemí v letošním roce byl Salvador, který v indexu získal 82 bodů. Pozitivnímu indexu tradičně dominují latinskoamerické země, přičemž vysoce bodují také Nikaragua, Paraguay a Kolumbie. Vysoké skóre dosáhly také tři země severní Evropy, Island, Norsko a Finsko – které tradičně zaujímají první desítku v národním žebříčku štěstí.
