Článek
„Dosáhli jsme mnohého. Historie se završí, až se sudetoněmecký sjezd bude konat v Česku. To by byla opravdu velká událost,“ řekl v sobotu na sněmu německý ministr vnitra Horst Seehofer. Zatímco v Řezně za to sklidil hlasitý potlesk, na české politické scéně vzbudil pozdvižení.
„Z Němců, kteří se označují jako sudeťáci, strach nemám. Toto ale vnímám jako další příspěvek k rozdělení už tak rozděleného českého národa. Není potřeba povzbuzovat extremistické strany, které se proti takové ambici vymezí. Nechci, aby tady rostlo něco, co bude popouzet proti Němcům,“ říká v Duelu bývalý poslanec ANO a bezpečnostní konzultant Bohuslav Chalupa.
Nesouhlas s možným uspořádáním sudetského sněmu v ČR zněl z hnutí ANO, premiér Babiš uvedl pro Právo, že by to „považoval za nepřijatelnou provokaci“. Proti jsou i někteří občanští demokraté, zděšení bylo tradičně slyšet z řad SPD a KSČM. Zástupci TOP 09 či STAN nejsou sice proti, mají ale za to, že čas na takový krok ještě nenadešel. Jediní lidovci a někteří Piráti nápad podpořili.
Anketa
Podle předsedy Zelených je důležité, aby případné pozvání přišlo z české strany, což ostatně na sněmu říkal i předák sudetských Němců Bernd Posselt. Petr Štěpánek se sám dvou sjezdů Sudetoněmeckého krajanského sdružení zúčastnil a říká, že se spolek za poslední desetiletí výrazně změnil.
„Ti lidé se tady narodili. Jsou tam převážně ženy, protože se dožívají vyššího věku a mají stejný sentiment jako my k místu svého dětství. Dnes je sudetoněmecký den z části srazem spolužaček ze základních škol. Je to úplně jiná skupina lidí než před 50 lety. Pro zajímavost, letos hlavní cenu získala předsedkyně židovské obce v Mnichově,“ popisuje Štěpánek.
Velvyslanec i Bělobrádek
70. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení se letos účastnila řada zástupců české politiky, mezi nimi bývalý ministr kultury Daniel Herman, který na sněmu v roce 2016 vystoupil s projevem jako první člen české vlády. Do Řezna letos přijel i poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) nebo exministryně sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) a promluvil tam i velvyslanec v Německu Tomáš Jan Podivínský.
„Krajanský spolek sudetských Němců je pro mě něco jako neziskovka. Pokud se tu chtějí scházet, mohou. Pokud se k tomu přihlásí nějaká politická strana, je to její odpovědnost, ale naprosto nesouhlasím, aby velvyslanec ČR a politická reprezentace, která se toho letos neúčastnila, toto politicky využívali. Není to věc pro vysokou politickou úroveň,“ míní Chalupa.
Podle exposlance ANO i předsedy Zelených jsou česko-německé vztahy na velmi dobré úrovni. Chalupa ale tvrdí, že návrhy, jako je ten na uspořádání sudetoněmeckého sjezdu v ČR, zbytečně zdůrazňují problém, který neexistuje.
„Na politické a mediální úrovni se na tom přiživují všichni. Je pro mě nepochopitelné, co si zejména politici KDU-ČSL představují jako cílový stav usmíření mezi námi a Němci, když ke smíření už došlo v roce 1992,“ říká Chalupa s odkazem na československo-německou smlouvu o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992 a na pozdější česko-německou deklaraci z roku 1997.
Lepší vztahy
Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o tom, že bude usilovat o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce na základě čs. prezidentských dekretů zkonfiskován. Neznamená to však, že by se ho jednotlivci domáhat nemohli.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 000 až 30 000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa.
