Článek
Pandemie koronaviru během roku 2020 zkomplikovala policistům vyšetřování. Řada výslechů a dalších úkonů se muselo odkládat a doba na uzavření jednotlivých kauz se protahuje.
Přesto několik zásadních případů dospělo až do fáze podání obžaloby. A během roku 2021 by je mohly začít projednávat soudy.
Státní zástupce třeba poslal k soudu kauzu jednoho z kdysi nejvlivnějších lobbistů a obchodníků v Praze Romana Janouška.
Tento případ, v němž byla obžalována také viroložka Soňa Peková, se týká laboratoře Chambon, která podle verze vyšetřovatelů mezi roky 2009 až 2011 inkasovala za testy neoprávněně velké úhrady od zdravotních pojišťoven. Podle žalobce z olomouckého vrchního státního zastupitelství Alexandra Dadama šlo o více než 239 milionů.
Část lidí byla obžalována z podvodu a nedovoleného podnikání, za což jim hrozí pět až deset let vězení. Janoušek pak čelí obžalobě za podílnictví, v tomto případě mu hrozí trest od tří do osmi let.
Obžaloba padla také ve velké dotační kauze, v níž jde o rozdělení dotací na severozápadě Čech. Žalobce Tomáš Minx z Vrchního státního zastupitelství v Praze v této souvislosti obžaloval 27 lidí.
Jsou mezi nimi ve své době vlivní severočeští podnikatelé Alexandr Novák, Daniel Ježek, bývalí hejtmani Jiří Šulc, Jana Vaňhová nebo Josef Novotný a další ústečtí a karlovarští politici.
Obžaloba čítající téměř 700 stran konkrétně popisuje, jak z veřejné podpory fondů Evropské unie bohatly společnosti, v nichž přímo působili Novák a Ježek nebo jejich příbuzní. Anebo jejich obchodní partneři.
Tento dokument zmiňuje také jako důležitý důkaz odposlech z dubna 2012. Mluví na něm Jana Vaňhová a její advokátka Marie Benešová, která je nyní za hnutí ANO ministryní spravedlnosti.
Podle žalobce Vaňhová advokátce Benešové potvrzuje, že u řady dotovaných projektů docházelo k trestné činnosti. A že o dotacích z Evropské unie pro některé konkrétní akce bylo rozhodnuto předem.
Pražské vrchní státní zastupitelství obžalovalo také pět lidí v takzvané kauze Bereta. Tento případ souvisí s vynášením informací z trestních řízení.
Byli v něm obžalováni pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal.
Kauza souvisí se zjištěním vyšetřovatelů, podle nichž vedoucí odboru protikorupční policie Holub, středočeský celník Šíma a žalobkyně Máchová neoprávněně předávali soukromému detektivovi Gáboríkovi informace, například z kauz Nemocnice Na Homolce nebo pražského dopravního podniku. Gáborík je pak údajně poskytoval dál svým klientům.
Už 8. ledna je v této kauze naplánované předběžné projednání obžaloby.
Obvodní soud pro Prahu 1 bude během roku 2021 řešit také další z kauz, která začala v červnu 2013 na Úřadu vlády.
V tomto případě jde o obžalobu bývalého premiéra Petra Nečase kvůli křivé výpovědi ve prospěch manželky Jany.
Podle trestního příkazu, který soud vydal, byla trestem pro Nečase podmínka a pokuta 100 tisíc korun. Jenže bývalý premiér i dozorující státní zástupci proti tomu rozhodnutí podali odpor, a tak bude případ řešit v hlavním líčení Obvodní soud pro Prahu 1.
Podle obžaloby Nečas dvakrát nepravdivě svědčil v kauze zneužití Vojenského zpravodajství, a to ve prospěch své současné manželky, někdejší vrchní ředitelky jeho kabinetu.
Soudnímu senátu opakovaně tvrdil, že se na zpravodajce obrátil sám, protože se obával o bezpečí své rodiny. V odůvodnění verdiktu však zaznělo, že nemluvil pravdu a jeho verze je v rozporu s nashromážděnými důkazy.
Několik další velkých kauz by během roku 2021 mělo skončit.
Čeká se třeba na to, jak rozhodne žalobce Jaroslav Šaroch o případu Čapí hnízdo. Zda tentokrát podá obžalobu na premiéra Andreje Babiše. A s ním i na manažerku Farmy Čapí hnízdo Janu Mayerovou, která se na přípravě žádosti o dotaci téměř 50 milionů korun na stavbu víceúčelového komplexu v Olbramovicích na Benešovsku podílela.
Skončit by mohlo také vyšetřování případu, v níž jde podle vyšetřovatelů o údajné praní špinavých peněz a krácení daní kolem společnosti ČKD Praha DIZ. Stát měl v této souvislosti - jak tvrdí policie - přijít o více než 850 milionů korun. Obviněn byl také miliardář a bývalý šéf ČKD Praha DIZ Petr Speychal a s ním další desítky lidí.
„Trestní řízení týkající se krácení daňových povinností společnosti ČKD PRAHA DIZ, a. s. se i nadále nachází ve stadiu vyšetřování, jehož skončení očekávám v průběhu příštího roku,“ uvedla žalobkyně Petra Ullrichová z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Vyšetřování by mohla policie ukončit rovněž v korupční kauze dotýkající se zakázek libereckého dopravního podniku.
Jak dříve Seznam Zprávy popsaly, policisté uvádějí, že firma BusLine a další společnosti dostávaly stamilionové zakázky mimo jiné díky tomu, že si Jiří Vařil - hlavní aktér tohoto případu - zavazoval komunální a krajské politiky z hnutí ANO, z hnutí Starostové a nezávislí nebo z řad komunistů.
