Kdo může po volbách vládnout Česku? Prozkoumali jsme možné koalice

S každým novým veřejně dostupným volebním průzkumem zpřesňuje volební model Seznam Zpráv, který z dat relevantních agentur počítá, jak by se mohly po říjnových volbách rozdat karty mezi jednotlivé politické strany a koalice. Z doposud známých dat jsme proto vytvořili pravděpodobné koalice, které by po volbách nyní vznikly.

Možností příliš není. Pokud přihlédneme k dřívějším prohlášením zástupců jednotlivých politických stran, dle současného modelu Seznam Zpráv je reálná koalice jen jedna.

Kartami sice trochu zamíchal zatím poslední průzkum agentury STEM pro Primu, který hnutí ANO znovu vyšvihl nad 30 procent, v dlouhodobém hledisku však vážený průměr ovlivnil jen minimálně.

Vážený průměr ze všech průzkumů od voleb v roce 2017 do současnosti zatím vypadá následovně: vítězné hnutí ANO bere 24,5 procenta, druzí Piráti a STAN s 22,4 procenty následovaní koalicí Spolu s 20,8 procenty. Do Poslanecké sněmovny by se podle tohoto průzkumu dostalo ještě hnutí SPD s 10,3 procenty a těsně také komunisté, kteří by získali 5,7 procenta.

Prezident Miloš Zeman již dopředu avizoval, že skládáním vlády pověří předsedu vítězné strany, nikoliv koalice, což tedy bude s téměř stoprocentní jistotou šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Při pohledu na výše uvedená čísla by mohl koalici s pohodlnou většinou hladce složit jak s blokem Pirátů a STANu, tak s koalicí Spolu. Ve dvousethlavé Sněmovně by s prvním jmenovaným získal většinu 112 hlasů, s druhým pak 110.

Nenahrávají tomu ovšem předvolební prohlášení možných partnerů. „S Babišem jsme nešli v roce 2017 a nepůjdeme ani letos. To mohu slíbit,“ dušuje se celkem pravidelně předseda ODS a celostátní lídr koalice Spolu Petr Fiala.

Jasně to řekl v předvolebním souboji Šťastné volby na Seznam Zprávách i pirátský předseda a lídr kandidátky Ivan Bartoš na dotaz, s kým by nemohl sedět ve vládě. „S lidmi kolem premiéra Babiše, s komunisty, SPD,“ uvedl.

Nechuť spolupracovat s Piráty dlouhodobě deklaruje i sám Babiš, což potvrzuje i útočnou rétorikou vůči jejich šéfovi a programu.

Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha však upozorňuje na to, že jde o předvolební vzkazy voličům, které se mnohdy po volbách poněkud změní. „Už jsme toho byli i svědky v minulosti. Vždy se dá voličům po volbách vysvětlit, proč jdete do koalice s tím, koho jste předtím odmítali,“ říká a upozorňuje na to, že jedna z koalic, které nyní spolupráci s Babišem odmítají, se po volbách mohou takzvaně „obětovat“.

„Buď koalice Spolu nebo Piráti a STAN mohou jako argument vzít, že chtějí zabránit vládě s účastí komunistů nebo SPD.

Další partnery do vlády by Babiš sháněl těžce. I kdyby se mu podařilo přesvědčit SPD a komunisty, stačilo by to pouze na menšinovou vládu s 98 poslanci. V koalicích Spolu či Pirátů se STANem by tak musel ulovit minimálně dva přeběhlíky nebo si s jednou ze dvou koalic dojednat toleranci, což je i podle výše uvedených vzájemných vztahů zdá jako nepravděpodobné.

Pokud předseda vlády dvakrát jmenovaný prezidentem neuspěje, přijde na řadu kandidát dle návrhu předsedy Poslanecké sněmovny. Kdyby svoji šanci dostal šéf druhého neúspěšnějšího subjektu, koalici by skládal Ivan Bartoš ze sdružení Pirátů a STANu. Jak už uvedl výše ve Šťastné volbě, nemohl by sedět ve vládě s ANO, SPD ani komunisty. Zbývá tak jediný subjekt - koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Dohromady by složili celkem těsnou většinu 102 poslanců.

Zda by do toho koalice Spolu šla, naznačil i nedávný příspěvek předsedy ODS Fialy na sociální síti Facebook: „Piráti jsou naši soupeři, nikoliv nepřátelé“.

Byť současný vážený průměr rozděluje karty tak, jak je výše popsáno, je nezbytné upozornit na to, že ve hře jsou ještě další dva možní hráči, kteří by počty křesel dokázali zamíchat tím, že by první tři na pásce o nějaký ten poslanecký mandát obrali.

Zatím takzvaně pod čarou zůstávají sociální demokraté a nové hnutí Přísaha. ČSSD se ve váženém průměru počítaném od konce roku 2017 nyní dostalo na 4,8 procenta. Od Sněmovny ho tak dělí jen dvě desetiny procenta. Přísaha je zatím na 4,4 procentech.

To, že hybateli povolebního vyjednávání budou nejspíš malé strany, kterým se do Sněmovny podaří proklouznout, potvrzuje i politolog Just. „Jinak bude situace vypadat, když si mezi sebe mandáty budou rozdělovat čtyři strany a jinak, když jich bude sedm,“ říká.

Malé strany, které překročí pět procent podle něj uloupnou z početního zisku stran velkých. Podle toho teprve bude vypadat skládání koalice. Kdo z malých se do Sněmovny nakonec dostane, podle něj nedokáže předpovědět ani ten nejlepší průzkum, neboť každý pracuje se statistickou chybou.

„Operuje se statistickou chybou dvě až tři procenta. To znamená, že u žádné ze stran, která v průzkumu dostane mezi třemi až sedmi procenty, se nemůže jasně říct, že se do Sněmovny dostane nebo ne,“ vysvětluje. Průzkumy podle něj odrážejí částečně náladu ve společnosti a je nutné je vzájemně porovnávat, nové se staršími, ale i s těmi, které teprve přijdou. „Jen tak lze vysledovat nějaký trend.“