„Kdo neskáče, je uhlobaron!“ Mladí vyšli říct politikům, že mají řešit krizi

„What do we want? Climate justice! When do we want it? Now!“ Slova o klimatické spravedlnosti, která musí přijít bezodkladně, v pátek v poledne zněla Malostranským náměstím v Praze. Po dvou koronavirem zmařených letech se tady shromáždili studenti svolaní organizací Fridays for Future. Jedním z klíčových témat akce byly blížící se volby. Demonstranti volali české politiky k zodpovědnosti za globální oteplování a klimatickou krizi.

Už před polednem, od půl dvanácté, stojí připravené stánky a tribuna pro řečníky na Malostranském náměstí. Několik desítek policistů, kteří mají na akci dohlížet, stojí uprostřed náměstí, než se rozejdou na svá místa. Náměstí se postupně začíná plnit, především mladými lidmi, často ještě ve středoškolském věku.

Před oficiálním zahájením akce už je Malostranské náměstí prakticky zcela zaplněné lidmi s vlajkami, ampliony a transparenty. Nad hlavami protestujících se jich vznáší desítky, většina z nich v angličtině.

Jeden z transparentů hlásá: „Klima je život.“ Chlapec v čele davu drží fixou psaný nápis „Chceme přijatelnější klima“. Na dalším transparentu stojí „Tradiční rodinu neohrozí moje svatba, ale klimatická krize!“ – drží ho dívka s plátěnou taškou v barvách LGBT+ komunity.

Akce oficiálně začíná za minutu dvanáct, což má podle organizátorů symbolizovat naléhavost klimatické situace – v tu chvíli se náměstím rozezní jednohlasné „Teď, nebo nikdy!“. Po představení cílů a požadavků na politickou moc, z nichž jedním je i dekarbonizace energetického průmyslu, střídá „Teď, nebo nikdy!“ hláška „Uhlí patří pod zem!“.

Po oficiálním zahájení akce se na pódiu před budovou matematicko-fyzikální fakulty střídají řečníci. Vystupuje třeba Bedřich Moldan, coby první polistopadový ministr životního prostředí, nebo disidentka a signatářka Charty 77 Anna Šabatová.

Svůj vzkaz v zastoupení stávkujícím předal také bývalý předseda vlády a vysokoškolský pedagog působící na Právnické fakultě UK Petr Pithart: „Kdyby mně bylo o šedesát méně, byl bych tu s vámi a možná bych se trápil, kdyby mě tu na ulici nebrali vážně. (…) Prosím vás, vytrvat.“

Mezi řečníky vystoupil také písničkář Tomáš Klus, který pro demonstranty odehrál krátké hudební vystoupení. „Máte v moci sociální sítě. Proměňte je v nástěnku klimatické změny,“ vzkázal Klus do davu.

Na pódiu ale hovořili například i zástupci organizací Greenpeace, Milion chvilek pro demokracii nebo Amnesty International. Mezi proslovy organizátoři mimo jiné upozorňovali na dodržování platných hygienických opatření a nutnosti nošení respirátorů.

Po uzavření řečnického bloku se dav vydal na pochod Prahou. Stávkující studenti a ostatní protestující se vypravili od Malostranského náměstí přes Klárov, Staroměstské náměstí, Václavské náměstí, Národní třídu až na konec završili průvod zpět na Malé Straně.

Pro řadu přítomných studentů by klima hrálo v jejich potenciálním rozhodování nad volební urnou zásadní roli. „Kdybych mohla volit, tak bych se určitě zaměřovala na to, jak se strany zajímají o klima a jestli je to třeba i v jejich volebním programu. Zároveň se v tom ale ještě nepohybuji, protože nemám volební právo, a tudíž nedokážu říct, jakou stranu bych si vybrala,“ říká šestnáctiletá studentka.

„Jsou mi sympatičtí třeba Piráti, ty momentálně sleduju. Určitě bych svůj hlas nedala komunistům, SPD nebo ANO. To jsou tři strany, u kterých mám jasno,“ říká její vrstevnice.

Popularitě se mezi přítomnými studenty těší také Strana zelených. „My bychom určitě volily Zelené. I když to možná nemá tolik smysl, ale třeba do příštích voleb bude,“ říká další dvojice stávkujících studentek, tentokrát ve věku 13 a 15 let.

K Zeleným se kloní i velká část dalších studentů a studentek. Řada z nich však pochybuje o jejich volebním potenciálu, a tak by se uchýlili k některé ze silnějších stran. „Buď Zelení, nebo Piráti, ale Zelení nemají takový potenciál. Kdybych mohla volit, určitě bych volila Piráty,“ říká patnáctiletá gymnazistka.

„Já jsem se také rozhodoval mezi Piráty a Zelenými a mám blíž k Zeleným. Kdybych teď mohl volit, tak bych je volil, a příští volby určitě budu,“ přidává se další ze skupinky.

Projděte si fotoreportáž Seznam Zpráv z dnešní akce:

Dav lidí pochodující městem se zájmem pozorovali kolemjdoucí. Většina pochod natáčela a fotografovala. Mnoho lidí dav častovalo úsměvy a souhlasnými pokřiky. Našli se však i tací, kteří nesouhlasně kroutili hlavou. Organizátoři přesto ampliony vyzývali kolemjdoucí, aby se k davu připojili.

V průvodu se mezi demonstranty objevili i lidé mávající černo-červenými vlajkami se znakem hnutí Antifa. Po celou dobu pouštěli z reprobedny hlasitou hudbu. „Na naší akci může přijít každý. Myslím si, že to má nějaké hranice, ale zrovna odpor k fašismu není pro nás hranice nepřijatelnosti,“ okomentoval spoluzakladatel české „pobočky“ hnutí Fridays for Future a také jeho mluvčí Petr Doubravský.

Mezi demonstranty jsou kromě nezletilých studentů i dospělí. Do pochodu se s dětmi zapojili i rodiče. „Myslím si, že je důležité se takových akcí zúčastnit a dostat ty problémy do popředí,“ říká muž, který na akci doprovází třináctiletého syna a jeho čtrnáctiletého spolužáka. „Část lidí z naší školy sem šlo během vyučování a hodiny nám rovnou omlouvali. Vedení školy se nás zastalo,“ dodává chlapec.

Zpátky na Malostranském náměstí uzavřeli organizátoři akci posledním proslovem. Tentokrát náměstím rezonoval pokřik „Kdo neskáče, je uhlobaron!“, načež se naplněné náměstí rozvlnilo. „I když tady nemůžu volit, je pro mě vedle klimatu nejdůležitější téma demokracie. Volila bych v první řadě tak, aby se Babiš nedostal do vlády, a pak bych se snažila zaměřit na strany, skrz které by taková změna mohla nastat,“ říká osmnáctiletá dívka se slovenským občanstvím.

„Cítím, že volit Zelené by byl vyhozený hlas v tuto chvíli. Proto bych volila třeba radši Piráty, protože mají větší šanci se dostat do Sněmovny a být součástí vlády,“ dodává další dívka sedící vedle.

Podle odhadů policie, která celou akci dozorovala, se stávky za klima zúčastnily přes dva tisíce lidí. Možná se jich mohlo sejít i víc, vedení některých škol nebo zástupci pedagogického sboru ale studentům stávky zakazují. Další se pak domnívají, že by studenti měli demonstrovat o víkendech, nebo mimo dobu výuky.

„Myslím, že kdybychom akci dělali o víkendu, bude především ze strany médií zájem mnohem menší a učitelé by nás ignorovali. Na druhé straně máme zkušenost, že řada učitelů stávky za klima podporuje, například Učitelská platforma,“ říká Petr Doubravský.

Podle něj je občanská angažovanost rozhodně součástí vzdělávání.