Kdo nemůže najít práci v zemi s nejnižší nezaměstnaností? Padesátníci

Nemáte zaměstnance? Poohlédněte se po nějakém padesátníkovi. Tak ve zkratce zněla lednová rada zaměstnankyně Úřadu práce ČR na semináři Hospodářské komory, kde se diskutoval akutní nedostatek personálu do sociálních zařízení.

Na úřadech práce je více padesátníků než lidí se základním vzděláním nebo lidí, které trápí zdravotní postižení.

A aktuální lednová data o nezaměstnanosti to podtrhují. Na úřadech práce bylo nahlášeno 230 022 lidí, z toho necelých 83 tisíc bylo ve věku od padesáti let výše. Jinými slovy – každý třetí člověk bez práce v zemi s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii se narodil před rokem 1970.

„A to ještě hodně vysoce kvalifikovaných lidí, než aby se přihlásili na úřad práce, si raději založí živnost, jen aby neměli špatný životopis,“ říká Monika Červíčková, poslankyně (ANO) a zakladatelka spolku Plus 50. Podle ní je tak pravděpodobné, že počet lidí bez práce v tomto věku bude ještě vyšší.

Podíl nezaměstnaných padesátníků roste už několik let. Například v roce 2015 bylo mezi nezaměstnanými 25 procent lidí ve věku do 30 let a 29,4 procenta ve věku nad 50 let. A zatímco letos v lednu je mladých do 30 let mezi nezaměstnanými 21 procent, podíl lidí v předdůchodovém věku vystoupal na 36 procent.

Úřad práce vyjmenovává hned několik důvodů, proč se právě padesátníci dostávají do nevýhodného postavení. Jde zejména o nedostatečnou znalost jazyků a nešikovnost v práci na počítači nebo s chytrým telefonem.

„Ten problém není tak velký, jak vypadá,“ říká Jitka Součková z personální společnosti Grafton, která zaměstnavatelům pomáhá shánět lidi. Podle ní totiž nejde o problém s věkem, ale jde o přístup k práci, který je u padesátníků častější.

„Myslí, že se nemusí učit, protože všechno už umí. Přitom všechno se neustále vyvíjí. Je to o přístupu k celoživotnímu vzdělávání,“ konstatuje Jitka Součková.

Právě tyto výhrady ale odborníci z organizací, které se snaží znevýhodněným lidem na trhu práce pomáhat, označují za stereotypy.

„Stereotypy se bohužel často přetavují až do diskriminačního jednání. Některé analýzy ukazují, že lidé se starším datem narození nejsou často zváni ani na pracovní pohovory, vypadávají už v situaci výběru mezi životopisy,“ uvedla pro Seznam Zprávy Linda Sokačová z organizace Alternativa 50+ s tím, že dobrým důkazem toho je zájem starších lidí o univerzity třetího věku.

Podle Lindy Sokačové může být problémem i to, že kandidáti v těchto letech očekávají za své zkušenosti adekvátní ohodnocení.

„Neochota nebo nemožnost dát víc na výplatě se bohužel v rozhodování zaměstnavatelů také odráží,“ podotýká Linda Sokačová z Alternativy 50+.

A Petr Polák z Kanceláře veřejného ochránce práv přidává, že v některých případech se přidávají u padesátníků i zdravotní problémy nebo starost a péče o dožívající rodiče. O tom mluví i Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.

„Výsledkem je pak kumulace několika handicapů, a tím pádem mnohem nižší šance na získání zaměstnání,“ vysvětluje Beránková.