Článek
Roušky, respirátory, ochranné obleky. Stovky tun zdravotnických pomůcek míří každý týden do Česka z Asie. Miliardový letecký most z Číny bude fungovat minimálně do začátku května. Koronavirový byznys ale bude vzkvétat i po tomto datu. Jak avizovali epidemiologové, nošení roušek v Česku může být povinné až do podzimu.
Mezi domácími výrobci proto sílí tlak, aby nahradili čínskou rouškovou stezku. „Je třeba rozhodnout na nejvyšší úrovni, změnit strategii a přejít k odběru domácích výrobců,“ vyzval vládu v rozhovoru pro Seznam Zprávy Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy.
Zatímco v počátku pandemie výrobní kapacity nemohly obří poptávce stačit, v posledních týdnech se situace obrátila. Hlad po rouškách a respirátorech chtějí uspokojit také další české společnosti, namátkou Spur, Triola, Pardam, Batist Medical nebo Respilon.
A právě jejich produkty mohou vytyčit českou cestu v boji s koronavirem. Nanovlákno je v poměru k lidskému vlasu stejně malé jako tenisový míček vůči planetě Zemi. Textilní nanovlákna vynalezla Technická univerzita v Liberci a právě firmy pracující s „trpasličími“ materiály teď zažívají boom. Koronavirová krize jim otevřela bránu do zdravotnictví. „Než začala pandemie, české firmy s nanotechnologiemi ve zdravotnictví byste spočítal na prstech jedné ruky. Teď jsou jich desítky. Třeba Batist Medical vyráběl jednorázové roušky. Teď už do nich začínají dávat nanovlákenné membrány,“ uvedl mluvčí Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Pavel Malúš.
Firmy se nyní předhánějí s různými typy pomůcek. Podle zjištění Seznam Zpráv uvede na trh roušky s výměnnými membránami společnost Triola, avizuje výrobu milionů kusů. „V květnu představíme filtry pod obchodní značkou Nano Clean Air. Vytvoříme speciální e-shop a nabídneme je i v síti našich firemních prodejen,“ uvedl ředitel společnosti Petr Kala.
Triola se specializuje na výrobu spodního prádla a plavek, její dceřiná společnost Nano Medical nakombinuje oblíbené textilní roušky s nanovlákennými filtry. Mají zdravotnickou certifikaci na záchyt virů vyšší než 99,9 procenta, získala ji od americké společnosti Nelson Labs. „Rouška musí být před uvedením na trh registrovaná jako zdravotnický prostředek a výrobce musí zajistit její registraci u Státního ústavu pro kontrolu léčiv,“ vysvětlila jednatelka Marcela Munzarová, která materiál vyvinula.
Podle ní panuje na trhu chaos a mnoho firem se snaží využít popularity nanotechnologií. „Některé deklarují záchyt virů, nicméně nejsou schopné ho prokázat. Dokonce se objevují takové, které si přivlastňují certifikáty vlastněné naší společností,“ sdělila Munzarová.
I šest týdnů po vypuknutí koronavirové krize veřejnost i ministerstva tápou, jak kvalitu respirátorů vyhodnocovat. Třeba hojně zmiňované „formulky“ FFP2 nebo FFP3 jsou totiž normy vytvořené pro průmyslové využití. „Vůbec neřeší záchyt bakterií a virů, ale velikost částic,“ zdůraznil Malúš.
Podle Munzarové mohou lidi před koronavirem spolehlivě ochránit jen materiály s certifikací na virovou filtrační účinnost (VFE). „Tyto certifikáty udělují jen dvě laboratoře na světě – v Belgii a v USA. Takových certifikovaných materiálů je u nás jen zlomek. V dnešní hektické době chtějí mnohé subjekty tuto složitou schvalovací proceduru přeskočit, čímž klamou spotřebitele,“ dodala Munzarová. Certifikační proces trvá tři až čtyři měsíce.
Na problémy s certfikací Ministerstvo zdravotnictví narazilo nedávno při domlouvání milionového kontraktu s brněnskou firmou Respilon. Avizovala, že na trh uvede „zabijáka virů“. Speciální respimaska viry prý nejen pohltí, ale díky oxidu mědi také zabije. Společnost už dřív prodala ústenky třeba Brnu, Havířovu nebo pražskému výstavišti. Od poloviny dubna měla ministerstvu dodávat sto tisíc roušek týdně.
Ze smlouvy však zatím sešlo. Server hlidacipes.org upozornil, že firma v certifikátech uvádí nepravdivé údaje. Ohradila se proti nim americká laboratoř NelsonLabs i brněnské Vysoké učení technické. „Šmejdi,“ napsal dokonce na adresu Respilonu rektor VUT Petr Štěpánek. Univerzita měla mimo jiné s firmou vyvíjet protiprachový filtr do dýchacích masek. Z projektu však odstoupila. VUT zdůraznilo, že není akreditovanou laboratoří pro respirátory a roušky. „Výrobky tohoto druhu tedy neschvaluje a ani nemůže certifikovat jejich shodu s technickými či jinými obecně závaznými normami. Jakékoli výroky v tom smyslu, že VUT schválilo, či dokonce doporučuje konkrétní respirátor nebo jiný produkt společnosti Respilon Group, jsou zcela nepravdivé a klamavé,“ uvedla univerzita.
Respilon pochybení odmítá. „Abychom mohli prodávat respirátory a masky v České republice, musíme pro zdravotnický prostředek požádat o notifikaci u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Certifikaci pro ochrannou pracovní pomůcku pak uděluje Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Tyto podmínky máme řádně splněny,“ uvedla firma v prohlášení na webových stránkách.
S ověřovacím procesem má nedávné zkušenosti Technická univerzita v Liberci. Do výroby komponentů ochranných pomůcek se pustilo několik jejich týmů. Třeba skupina profesora Davida Lukáše pro kraj vyrobila nanovlákenné filtry na přibližně 60 tisíc roušek. „Nejprve jsme podle zákona o zdravotnických prostředcích podali žádost o povolení k Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Paragraf hovoří o nouzových situacích, kdy na trhu chybí ten prostředek, a vy jej nemusíte protahovat klasickou cestou certfikace,“ uvedl Lukáš.
Podle něj by měly být výsledky měření uvedené na přebalech jednotlivých produktů. „To by trh zpřehlednilo,“ uvedl.
Jeho univerzitní kolega Jakub Hrůza varoval před produkty s částicemi stříbra, nebo mědi. „Jsou to jedy, které zabíjejí. Právě tam je certifikace velmi důležitá. Jinak hrozí vdechnutí částic a je to mnohem větší riziko než nějaký koronavirus,“ sdělil Hrůza.
V době nouzového stavu mohou vládní rezorty objednávat zboží bez výběrových řízení. „V Česku není v tuto chvíli akreditovaná zkušebna na testování operačních masek dle evropské normy. Testování zajišťují pouze laboratoře Centex v Belgii nebo Nelson Labs v USA,“ uvedla Munzarová.
Malúš poukázal také na to, že v době nouzového stavu vláda na certfikace nehledí ani v jiných oborech. „Vezměte si například testování laboratoří. Stát chtěl nejdříve využívat jen ty certfikované. Pak otočil a dnes říká: Testujte, testujte, testujte i veterinárním klinikám,“ doplnil Malúš.
Zda vláda v řádu týdnů naplno využije české výrobce ochranných pomůcek, zatím zůstává nejasné.
Nanotechnogové kabinet například kritizovali, že bude garantovat odběr respirátorů americké společnosti Honeywell. Považují to za nesmyslné. Podle informací Seznam Zpráv vláda s výrobcem dohodu odložila.
Honeywell chtěl v Olomouci do čtyř měsíců vybudovat fabriku na ochranné pomůcky. „Není nám jasné, proč chce česká vláda nabourat tuzemskou hospodářskou soutěž a slibuje americké firmě státní garanci odběru respirátorů. Čeští výrobci se v době nouzového stavu ptali vlády na možnost garance odběru jejich respirátorů, aby mohli investovat do nových zaměstnanců a do strojního zařízení. Pokaždé dostali odmítavou odpověď,“ podivil se předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs.
Zároveň upozornil, že Honeywell doposud nabízel masky FFP3 jen s dýchacími ventily. Ani tato firma nemá podle Malúše certfikáty pro zdravotnické účely. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula už přitom dříve řekl, že je nežádoucí, aby veřejnost masky s ventily používala, protože šíření viru nezabrání.
„Bude třeba udělat ještě velký kus práce, aby se vytvořily nové standardy pro prodej ochranných pomůcek,“ uvedl Malúš.
