Článek
Ne všichni kandidáti navržení členskými státy Evropské unie se nakonec stanou členy budoucí Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové. V Bruselu to v pondělí večer řekla mluvčí současné komise Mina Andreevová, která zároveň odmítla spekulovat o jakýchkoli jménech možných nových eurokomisařů.
Česko v den neoficiální uzávěrky oznámení kandidatur potvrdilo nominaci Věry Jourové, jména z Francie a Itálie stále známa nejsou. A v Polsku překvapivě odstoupil dosavadní kandidát, když se ukázalo, že polský zástupce v nové EK by se měl vyznat v zemědělství.
Von der Leyenová začala s kandidáty na eurokomisaře hovořit v úterý. Určit má rozdělení rezortů a funkcí místopředsedů komise. Bývala německá ministryně obrany si zároveň za cíl vytyčila rovnoměrné rozdělení pozic mezi muže a ženy. I proto požádala členské státy, aby nominovaly dva kandidáty – muže a ženu. Naslouchalo jí nakonec ale jen Rumunsko.
Naopak Francie a Itálie zatím nezveřejnily ani jednoho kandidáta. Kandidáta do Evropské komise nepředstavila také Velká Británie, v jejím případě za tím ale stojí blížící se brexit. Britové mají podle aktuálního kalendáře vystoupit z evropského bloku 31. října a nová komise zasedne poprvé 1. listopadu.
Nejvíce lákají ekonomické resorty
O některá portfolia je větší zájem než o jiné. Mezi ty nejžádanější oblasti patří hospodářská soutěž, mezinárodní obchod, vnitřní trh, digitální ekonomika nebo životní prostředí.
Právě o ekonomickou oblast usiluje i kandidátka zastupující Českou republiku Věra Jourová. Před poslanci na jednání sněmovního evropského výboru minulý týden uvedla, že by v příští komisi pod vedením Ursuly von der Leyenové ráda měla na starosti digitální agendu, vnitřní trh nebo obchod. O tom, že by se Česko mělo ucházet o ekonomicky silnější portfolio než dosud, mluvil opakovaně i premiér Andrej Babiš.
Jourová má ale konkurenci, veřejně o podobnou oblast požádaly ale také například Itálie, Francie, Slovensko, Polsko, Estonsko nebo Lotyšsko.
Von der Leyenová při rozdělování portfolií chce přihlédnout k tomu, zda má kandidát v dané oblasti už předchozí zkušenost. Roli také hraje politický lobbing nebo pověst dané země.
Kdo jsou potenciální komisaři EK?
Osm potenciálních komisařů pochází stejně jako von der Leyenová z Evropské lidové strany (EPP). Rakousko nominovalo současného komisaře pro evropskou sousedskou politiku Johannese Hahna, podobně jako Bulharsko komisařku pro digitální ekonomiku a společnost Mariju Gabrielovou.
Kypr vyšle někdejší šéfku Parlamentního shromáždění Rady Evropy Stellu Kyriakidisovou, Řecko dosavadního mluvčího EK Margaritise Schinase, Irsko současného komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana a Lotyšsko stávajícího komisaře pro euro a sociální dialog Valdise Dombrovskise.
Maďarsko nominovalo bývalého ministra spravedlnosti Lászlóa Trócsányie (členství maďarské vládní strany Fidesz v EPP je ale pozastavené) a Chorvatsko europoslankyni Dubravku Šuicaovou.
K socialistům (PES) se v tuto chvíli řadí deset komisařů. Z Finska má nově přijít bývalá ministryně financí Jutta Urpilainenová. Ta se v únoru 2012 na své webové stránce vyjádřila, že by raději viděla Finsko opustit eurozónu, než aby platilo dluhy ostatních zemí.
Lucembursko nominovalo Nicolase Schmita, španělským eurokomisařem by se měl stát bývalý předseda europarlamentu Josep Borrell. Ten v roce 2006 vzbudil vlnu kritiky, když za svého předsednictví prohlásil, že severní členové Evropské unie nemají válečnou zkušenost. Později upřesnil, že svým výrokem myslel pouze Švédsko.
Švédsko na post eurokomisaře zvolilo Ylvu Johanssonovou, která v zemi dříve působila jako ministryně práce a později jako ministryně sociálních věcí. Z Malty se do EK zřejmě dostane někdejší miss této země a doktorka politické sociologie Helena Dalliová.
Rumunsko nominovalo bývalou místopředsedkyni Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D) Rovanu Plumbovou a bývalého místopředsedu rumunské vlády Dana Nicu, Portugalci viceguvernérku portugalské centrální banky Elisa Ferreiraovou. Zůstat mají stávající komisaři Frans Timmermans z Nizozemska a Slovák Maroš Šefčovič.
Z rodiny liberálů pak přišli tři komisaři, kromě Jourové také stávající dánská komisařka Margrethe Vestagerová nebo nováček Kadri Simsonová z Estonska.
Teprve osmadvacetiletý litevský kandidát Virginijus Sinkevičius patří k zeleným, Slovinec Janez Lenarčič je nezávislý a Polák Krzysztof Szczerski, prezidentův kancléř, je členem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která v parlamentu patří k euroskeptické pravici (ECR).
Szczerski se ale své kandidatury zřekl, protože šéfka EK nabídla Polsku funkci komisaře pro zemědělství, a to by měl podle něj obsadit uchazeč se znalostmi této problematiky. Navrhl namísto sebe europoslance Janusze Wojciechowského, ale konečné rozhodnutí je v rukou premiéra Mateusze Morawieckého.
Belgie, která do poslední chvíle váhala, o víkendu navrhla ministra zahraničí a vicepremiéra Didiera Reynderse.
Kdy nová komise zasedne?
Nominovaní kandidáti se ale nezbytně nutně nemusí stát novými komisaři. Von den Leyenová může vlády požádat, aby určily někoho jiného, a také Evropský parlament má právo po slyšení ve výborech kandidáty odmítnout. Juncker se dal nedávno slyšet, že při sestavování své komise odmítl šest kandidátů a k dalším změnám jej přiměl europarlament, než jeho komisi v roce 2014 schválil.
Sestavení nové EK je politicky delikátní úkol, neboť členské státy mají velké ambice a hodně z nich požaduje ekonomická portfolia, která patří k nejprestižnějším, řekl AFP zdroj z komise. Manévrovací prostor von der Leyenové je navíc omezený, protože šéfové států a vlád jí již „vnutily“ dva místopředsedy – nizozemského socialistu Timmermanse a dánskou liberálku Vestagerovou. Ti zasedají již ve stávající komisi a byli kandidáty svým frakcí v Evropském parlamentu na šéfa EK. Protože se jím nestali, státy požadovaly, aby dostali na starost důležité oblasti, uvedla AFP.
Každý členský stát Evropské unie má v Evropské komisi jednoho zástupce. Funkční období té současné, kterou vede Lucemburčan Jean-Claude Juncker, končí 31. října. Nová komise je jmenována vždy na pět let. Novou EK jako jeden celek bude na svém plenárním zasedání 22. října schvalovat Evropský parlament.
