Článek
Přesně před 30 lety, 23. února 1989, věnoval deník Rudé právo půlstranu tehdejšímu disidentovi Václavu Havlovi. V článku nazvaném „Kdo je Václav Havel?” a podepsaném pouze zkratkou „red” autor píše i o údajném napojení Havlových příbuzných na nacisty či o tom, že Havlova „protistátní aktivita vzrůstá”.
„Byl to švindl a vytrhávání věcí ze souvislostí. Václava Havla zaujalo a překvapilo, kolik prostoru v Rudém právu dostal. On ho četl ve vězení,” zavzpomínal pro Polední zprávy Seznamu na onen článek Havlův bývalý osobní tajemník Vladimír Hanzel.
Šídlovo Šťastné pondělí: Nacisti, chlast, dě.ky a peníze od CIA…
Rudé Právo tehdy mimo jiné dále o Havlovi psalo: „Koncem roku 1976 patřil i mezi hlavní autory prvého pamfletu ‚charty’, v němž 242 signatářů určili sami sebe za kontrolory plnění principů helsinského závěrečného aktu u nás. Je také vybrán za jednoho z prvních ‚mluvčích’. V souvislosti s činností této nezákonné skupiny je zadržen a později i odsouzen k podmíněnému trestu za pokus o poškozování republiky v cizině. Je brzy u několika dalších podpisových akcí, u vzniku další nezákonné skupiny, jež si dala název Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, jejímž posláním je dodávat materiály pro vysílačky typu Svobodná Evropa, BBC, Hlas Ameriky apod. Přes podmíněný trest jeho protistátní aktivita neustále vzrůstá. V rozhovorech pro zahraniční novináře zkresluje československý politický a hospodářský vývoj a přímo či nepřímo napadá socialistický stát.”
Václav Havel byl v době vydání článku ve vězení za „protesty” během Palachova týdne. O devět měsíců později, tedy 23. listopadu, vypískal dav někdejšího vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ Miroslava Štěpána. 363 dní po vydání článku – 21. února 1990 – prezidentu Václavu Havlovi tleskal vestoje americký Kongres.