Kdo je spojkou na Hradě. Nejedlý odmítá, že by s Babišem navázal vztahy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hospitalizace vážně nemocného prezidenta Miloše Zemana rozvinula diskusi, s kým z Pražského hradu vlastně premiér Andrej Babiš po prohraných volbách konzultuje složitou politickou situaci.

Podle některých zdrojů se do komunikace s premiérem zapojil Zemanův externí poradce Martin Nejedlý. Ten to však popírá.

„Nikdo mě nikam na víno nezval. Pochybuji, že by se pan premiér bavil s někým, kdo nedosahuje jeho kvalit,“ reagoval ironicky Nejedlý, když se jej na celou záležitost Seznam Zprávy ptaly. Předtím se v politických kuloárech rozšířila informace, že měl už minulou neděli navštívit Babiše v Průhonicích, kde má premiér bydliště.

Navázání užších kontaktů mezi Babišem a prezidentovým poradcem by bylo víc než překvapivé. Signalizovalo by zásadní změnu vztahů. Navzdory pragmatickému mocenskému paktu Babiš–Zeman totiž mezi Babišem a Nejedlým až do dnešních dnů přetrvávala averze, která má dlouhé historické kořeny.

Miliardář Babiš se despektem k Nejedlému netajil už při rozhovorech s novináři v létě roku 2013, kdy se poprvé chystal na volby do Poslanecké sněmovny. Bylo to v době, kdy se Miloš Zeman na Pražském hradě teprve zabydloval. Babiš také v první přímé prezidentské volbě podporoval Zemanova protikandidáta Karla Schwarzenberga.

Své výhrady vůči prezidentovu poradci veřejně zopakoval před druhým kolem následné prezidentské volby v lednu 2018, kdy mluvil o tom, že by se Miloš Zeman měl Nejedlého a s ním úzce spolupracujícího kancléře Vratislava Mynáře zbavit, protože mu prý „kazí pověst“.

Ještě razantněji a za použití vulgarismu se vyjádřil už o pár měsíců dříve na debatě se studenty v Olomouci. „Zeman má kolem sebe zmr** Nejedlého a Mynáře, kteří dělají byznys na jeho hlavu – Kellner, Čína a tak,“ citoval jeho tehdejší vystoupení server Hlídací pes. Pokud je známo, Babiš se proti této citaci nikdy neohradil.

Zemanův poradce Nejedlý se médiím vesměs vyhýbá. Když ale v roce 2017 promluvil pro investigativní deník Neovlivní.cz, tak na otázku ohledně vztahů s Babišem uvedl: „My nemáme špatné nebo dobré vztahy. My nemáme žádné vztahy.“

Uvedl také, že Babiš mu nikdy žádné výtky vůči jeho osobě do očí neřekl, ačkoliv k tomu měl příležitost.

Co přesně si ale tito dva muži v minulosti udělali, není snadné vypátrat. Velmi pravděpodobně vše začalo už před dvaceti lety, v éře tzv. opoziční smlouvy, kdy se Babiš jakožto majitel koncernu Agrofert snažil zprivatizovat státní petrochemickou skupinu Unipetrol.

Bylo to v době, kdy byl Miloš Zeman premiérem jednobarevné vlády ČSSD, jeho šéfporadcem byl Miroslav Šlouf a ministrem vnitra Stanislav Gross. Právě na něj byl Babiš úzce navázán a těchto kontaktů dokázal využít.

V zákulisí se podle pamětníků tehdy odehrál tvrdý souboj mezi „šloufovci“ a „grossovci“ o to, komu bude Unipetrol prodán, nakonec převážila druhá vládní parta navázaná na Babiše.

Zemanova vláda tak na konci roku 2001 přiklepla klíčovou státní firmu Agrofertu, ačkoliv ta nenabídla nejvyšší cenu (britská skupina Rotch Energy byla tehdy ochotna zaplatit 15 miliard, o tři miliardy více než vítězný Agrofert). Velkopodnikatel Babiš ale navzdory tomuto cenovému zvýhodnění za firmu nezaplatil. Po povodních v roce 2002, které zasáhly i mnohé chemičky, se rozhodl z privatizace vycouvat. Ke zlosti Zemana i jeho okolí.

Od té doby měl Miloš Zeman Andreje Babiše mnoho let za zrádce a podvodníka. Demonstroval to názorně před deseti lety, když Babiš zakládal hnutí ANO.

„Zastávám názor, že lidi je možné oklamat a podvést pouze jednou. I ti nejhloupější si dají pozor, protože kdo zradil jednou, zradí vždy,“ komentoval Miloš Zeman v listopadu 2011 pro Parlamentní listy Babišovy tehdy zcela čerstvé politické ambice, přičemž narážel právě na případ Unipetrol.

Zeman později s Babišem uzavřel mocenský pakt, ale třeba jeho někdejší šéfporadce Šlouf až do své smrti v roce 2018 názor na předsedu hnutí ANO nezměnil.

Ještě v srpnu 2016 nemocný a se Zemanem rozhádaný Šlouf v rozhovoru s autorem tohoto textu mluvil o Babišovi jako o člověku, který majetek získal „nečestným způsobem“, a zmiňoval, že to ví právě z doby, kdy se privatizoval Unipetrol.

Co všechno věděl, detailněji tehdy nepopsal, pravděpodobné ale je, že podobné informace má o Babišově podnikání i v úvodu zmíněný Martin Nejedlý, který s vyhlášeným lobbistou Šloufem zhruba deset let úzce spolupracoval.

Martin Nejedlý přímo u první privatizace Unipetrolu nebyl. V 90. letech žil a pracoval v Rusku, teprve kolem roku 2000 se vrátil do České republiky a až po roce 2002 navázal úzkou spolupráci právě se Šloufem. Měli společnou kancelář v pražské Školské ulici.

Při jejich seznámení opět sehrála klíčovou roli petrochemie. Šlouf, jak později přiznal, začal s Nejedlým spřádat plán, že by do Česka jako nový strategický partner mohl přijít ruský ropný koncern Lukoil, s jehož vedením Nejedlý už několik let předtím spolupracoval.

Jejich zájmy šly opět proti zájmům Andreje Babiše, který se při druhém pokusu o privatizaci Unipetrolu spřáhl s polským státním koncernem PKN Orlen.

Babišova averze se tak postupně přenesla ze Šloufa i na Nejedlého, který v éře Topolánkovy vlády jako jednatel firmy Lukoil Aviation Czech získal několik státních zakázek na letecký benzin. Jednak od letišť v Praze a Ostravě-Mošnově, později také kontrakt na obměnu leteckého paliva pro Správu státních hmotných rezerv, který skončil až u soudu. Šlouf se později netajil tím, že tyto zakázky pomohl Nejedlému prolobbovat.

A Babiš i v té době podle lidí z jeho okolí o Nejedlém mluvil s velkým pohrdáním. Tak to zůstalo až do současnosti.