Počty nakažených rostou. Data ukazují, kdo jsou nově pozitivní

Za aktuálním pozvolným nárůstem nově pozitivních pacientů s covidem se skrývají zejména dvě skupiny: dominantně jde o neočkované dvacátníky, kteří jsou doplněni padesátiletými lidmi s dokončeným očkováním.

Odhalují to datové rozbory nově pozitivních, které zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Například ve středu Česko evidovalo 732 nově pozitivních, jde o největší přírůstek od května (a tehdejších 778 pozitivních). Z toho bylo 562 lidí neočkovaných, osm očkovaných jednou dávkou a 162 plně naočkovaných. Zatímco u neočkovaných byl průměrný věk 27 let, plně očkovaným a pozitivním bylo v průměru 50 let.

Podobná data se přitom ukazují i za období od 1. do 29. září. Z 11 970 nově pozitivních bylo 9 494 (79,3 procenta) bez očkování s průměrným věkem 27 let. Dalších 2 217 (18,5 procenta) pozitivně testovaných mělo dokončené očkování a šlo v průměru o lidi ve věku 50 let. Zbylých 259 (2,2 procenta) bylo pozitivně testovaných po první dávce a opět měli průměrný věk 27 let.

Podle virologa Pavla Plevky jde o předpokládaný vývoj. „Vakcíny samozřejmě nepůsobí stoprocentně. Snižují pravděpodobnost, že člověk onemocní, a ještě v mnohem větší míře snižují pravděpodobnost, že bude mít závažné onemocnění. Protože očkovaných je více než 50 procent lidí, není překvapivé, že část nově nakažených jsou právě i ti, kteří už jsou očkovaní,“ vysvětluje Pavel Plevka, vedoucí skupiny Strukturní virologie v institutu CEITEC na Masarykově univerzitě.

Stejně tak podle Plevky není statisticky překvapivé, že se mezi nově pozitivními objevují starší plně očkovaní lidé. „Imunitní odpověď u starších lidí klesá rychleji. Obzvlášť mezi staršími lidmi je navíc procento proočkovanosti vyšší,“ vysvětluje Plevka. Snižující se imunita u starších lidí je už podle něj ověřena i studiemi.

Vakcinolog Marek Petráš upozorňuje na to, že statistika odpovídá i novým zjištěním. „Určitě platí – a je to už i publikované – že po čtyřech měsících od kompletního očkování dochází k úbytku ochrany. A myslím si, že je to nezávislé na variantách, ten výsledek byl známý už v březnu, kdy dominovala varianta alfa,“ vysvětluje. „Jsou to nové poznatky. Ale zase ten úbytek neznamená, že by očkovaní byli ve stejném riziku jako na počátku. Nejsou. Ochrana se pátý a další měsíc po očkování snižuje na úroveň někde mezi 50 až 60 procenty,“ dodává vakcinolog.

Podle experta na infekční choroby a vedoucího AIDS centra ve Fakultní nemocnici na Bulovce Ladislava Machaly, může ale být důvodem i delta varianta, která se nyní v Česku dominantně šíří. „Stávající vakcíny byly vyvinuty proti původní, dnes již se nevyskytující variantě SARS-CoV-2, a proto proti novým variantám – zvláště deltě – mají přeci jen nižší účinek,“ podotýká Machala. Dodává, že od počátku byl vývoj zaměřený především na ochranu před těžkým průběhem infekce a sám zmiňuje i postupný pokles ochrany v čase s dovětkem, že si již nechal dát třetí, posilující dávku.

„Vysoce ohrožené skupiny jako senioři a vážně nemocní, by v doporučeném intervalu měli dostat třetí dávku, aby se úroveň jejich ochrany ještě zvýšila,“ zdůrazňuje i vakcinolog Daniel Dražan.

Poměr očkovaných a neočkovaných je znatelný i u hospitalizovaných. Výrazně zde sice vystupuje skupina s jednou dávkou očkování, vzhledem k tomu, že jde o malou kohortu, i malá změna se výrazně projeví. Celkem bylo od ledna hospitalizováno téměř 80 tisíc pacientů s covidem-19, neočkovaných je pak téměř 74 tisíc z nich.

Právě před hospitalizacemi a těžkým průběhem nákazy chrání dlouhodobě očkování nejlépe. Jen v září tak podle dat Ministerstva zdravotnictví byl ochranný efekt vakcíny proti nákaze 81 procent, proti hospitalizaci 67 procent a proti pobytu na JIP 70 procent. Efekt se počítá pro kohortu s plně dokončeným očkováním ve srovnání s neočkovanou populací.