Článek
Zkušený manažer Ladislav Bartoníček pod tlakem událostí nahradil ve vedení PPF Group zakladatele Petra Kellnera. Jeho obrovskou výhodou je, že s Kellnerem pracoval od počátku v roce 1991 a skupinu velmi dobře zná. S Petrem Kellnerem k sobě měli blízko, mimochodem se oba narodili v květnu 1964.
Podle blízkých spolupracovníků, kteří ho dlouhodobě znají, je Bartoníček velmi schopný manažer. Často Kellnera zastupoval při jednáních, měli k sobě obrovskou důvěru.
„Je to výborná volba. Láďa Bartoníček je jeden z lidí ze staré gardy, který byl u všeho, čím si PPF prošla. V dobrém slova smyslu je to takový technokrat. Víte, Petrovi Kellnerovi se říkalo Slunce nejjasnější, a když zapnul zářiče, roztálo vše. Láďa Bartoníček má zase jiné vlastnosti, které se v kombinaci s Petrem Kellnerem skvěle doplňovaly,“ řekl pro SZ Byznys jeden z českých byznysmenů, který dobře zná poměry ve skupině PPF.
Ostatně výběr kvalitních lidí byla vždy nejsilnější stránka Kellnerova i jeho skupiny PPF. Otec zakladatel dokázal postavit tým lidí, z nich každý vynikal nějakou silnou vlastností. „Pro Bartoníčka bude řízení PPF velkou výzvou, ale pro skupinu je to rozhodně dobře. Zná její historii, je to akcionář a určitě mu nebylo nic utajené. Je to prostě dobrá volba,“ dodal zmíněný byznysmen.
Nejsem duší pojišťovák
Bartoníček ještě před revolucí začínal jako testovací technik v podniku ČKD. Setkání s Kellnerem po roce 1989 však pro něho bylo rozhodující. Kellnerova PPF se zúčastnila privatizace a získala podíly ve zhruba dvou stovkách firem v nominální hodnotě téměř pěti miliard korun.
Kellner byl velmi trpělivý a cílevědomý, což se mu vyplatilo při stycích s tehdejšími politiky a umožnilo mu ovládnout Českou pojišťovnu. Do čela tehdy ještě polostátního pojišťovacího podniku s mnoha tisíci zaměstnanci nastoupil právě Bartoníček.
Od roku 1996 se nový šéf pokoušel zbavit firmu nálepky státního monopolu s pověstí zkostnatělé instituce. „Ten nápad (ovládnout Českou pojišťovnu, pozn. red.) vznikl z mnoha diskusí. Nebyl můj, to bych si pamatoval, určitě se na něm významně podílel Petr Kellner,“ vzpomínal Bartoníček v roce 2003 v rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes.
„Je to šikovný manažer. Když si vzpomenu, jaký to byl s prominutím mlíčňák a nedouk, tak tu Českou pojišťovnu uřídil. Klobouk dolů,“ glosuje jeho působení manažer z vedení pojišťovny, který pracoval s Bartoníčkem skoro deset let. Bartoníček na sobě systematicky pracoval, o čemž svědčí získání MBA v roce 1993 na Rochester Institute of Technology v New Yorku.
Česká pojišťovna se stala základem bohatství skupiny PPF. Od konce devadesátých let patřila k nejziskovějším firmám v Česku. Nepoložily ji ani povodně v roce 1997 či 2002. Za rok 2002 například vydělala přes čtyři miliardy korun, a i v roce 2003, kdy se řešily povodňové škody, byl zisk jen o málo nižší.
Výtah do první ligy
Kellnerovi s Bartoníčkem se z České pojišťovny podařilo udělat moderní ziskovou instituci, kde na rozdíl od minulosti kvalitně řídila rizika. Firma měla například v 90. letech špatně zainvestovaných 18 miliard rezerv, z nichž reálně hrozila ztráta. Podařilo se jí však situaci zvládnout.
Pak však přišel před finanční krizí obrovský krok. Nejprve PPF prodala v roce 2007 italské skupině Generali 51procentní podíl za 1,1 miliardy eur, přičemž se s Italy dohodla, že jim v roce 2012 prodá zbytek za 2,7 miliardy eur. Prodej České pojišťovny katapultoval PPF Group a Kellnera do první evropské byznysové ligy. A katapultoval tak trochu i Bartoníčka, který v roce 2007 od Kellnera získal minoritní podíl v PPF Group ve výši 0,535 procenta. Jestliže se hodnota PPF odhaduje na více než 200 miliard korun, není to vůbec špatné.
Bartoníček šéfoval společnému holdingu Generali PPF Holding, který patří mezi největší pojišťovací skupiny ve střední a východní Evropě, až do března 2013.
Biotechnologie a telco
Tehdy se však už přesouval do jiných oborů, kam vstupovala PPF. Ostatně sám se nikdy jako pojišťovák necítil. „Určitě nejsem pojišťovákem. Dívám se na to tak, že je to finanční byznys jako každý jiný,“ uvedl později.
Čtyři roky se pak věnoval biotechnologické společnosti Sotio, která vznikla na popud zakladatele PPF z nuly a věnuje se výzkumu a vývoji nových léčebných postupů v oblasti onkologie a autoimunitních onemocnění.
Od roku 2018 pak Bartoníček zodpovídá za telekomunikace, které tvoří stále větší část skupiny PPF. Dnes před ním stojí úkol vést největší tuzemskou finanční skupinu, která má vlastní kapitál 8,8 miliardy eur (230 miliard korun). Stojí před ním úkol dotáhnout rozběhlé akvizice v čele s Moneta Money Bank, a především stabilizovat splátkový byznys Home Creditu, kde skupina utrpěla vysoké ztráty.
Do důchodu, o kterém občas mluvil, se tak zřejmě ještě nedostane. „Mám takovou dohodu s rodinou, že až mě to přestane bavit, odjedeme pást ovce na Nový Zéland. Ale je otázka, jestli bych to vydržel bez toho, co dělám,“ říkal občas. Vypadá to, že by to nevydržel.
