Článek
Česká očkovací strategie je zatím jen několikastránkový dokument. Podle opozice v něm chybí upřesnění mnoha věcí. Například konkrétní termíny nebo se nepočítá s budováním vakcinačních center, jako je tomu v některých okolních zemích.
Za to, že vznikne detailní strategie, nově ručí Zdeněk Blahuta. Jak řekl Seznam Zprávám, v poslední době pracoval jako lékárník na částečný úvazek. S nabídkou funkce ve státních službách ho oslovil sám ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
„Někdy koncem listopadu mě kontaktoval pan ministr Blatný a jeho spolupracovníci, jestli bych nepomohl s koordinací logistiky očkování proti covidu-19. A od 8. prosince, tedy od minulého úterý, jsem se stal oficiálně koordinátorem,“ řekl Blahuta.
Proč si ministr vybral zrovna jeho? Vysvětluje si to tím, jakou práci odvedl během svého posledního angažmá ve službách státu - do konce roku 2017 působil jako ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
„Je to otázka především na ty, kteří mě vybrali, neptal jsem se jich přesně. Ale domnívám se, že to je díky tomu, jak jsem připravil eRecept,“ říká Blahuta.
Přitom právě po kritice elektronického receptu na post ředitele SÚKL rezignoval. Sám ale tvrdí, že s eReceptem to nesouviselo.
Po napsání dopisu Babišovi rezignoval
Do státní správy nastoupil Blahuta poprvé v roce 2010, kdy se stal inspektorem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. O čtyři roky později ho tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček jmenoval šéfem ústavu.
Jeho pozice se začala otřásat v roce 2017. Tehdy měla finišovat příprava systému elektronických receptů eRecept, který měl během svého angažmá na starosti. Jenže jak tvrdil i tehdejší ministr Adam Vojtěch (ANO), systém ani koncem roku nefungoval tak, jak měl. Systém kritizovala i lékařská veřejnost, lékárníci a pacienti.
Na kritiku se tehdy Blahuta rozhodl reagovat dopisem, který adresoval premiérovi Andreji Babišovi. Stěžoval si v něm, že se nemluví o skutečných důvodech kritiky eReceptu.
„Zatím nikdo nebyl ochoten vyslovit ten jediný opravdový důvod, proč je odpor vůči eReceptu tak výrazný. Jde o rozkrytí černé díry v předepisování léčivých přípravků a různých vazeb mezi lékaři a lékárníky,“ napsal Babišovi Blahuta.
Na základě toho se do něj pustila především Česká lékárenská komora a Česká lékařská komora. Blahuta nakonec rezignoval a vystřídala ho Irena Storová, současná šéfka ústavu.
Blahuta zpětně tvrdí, že se rozhodl skončit především kvůli vztahu s exministrem Adamem Vojtěchem.
„Skončil jsem na základě vlastního rozhodnutí. S Adamem Vojtěchem jsme nebyli schopni vzájemně spolupracovat, necítil jsem podporu a pan ministr měl své důvody, o kterých se mnou ale nemluvil,“ vysvětlil Blahuta Seznam Zprávám a odmítl, že by odchod souvisel s eReceptem.
„Já jsem neodešel kvůli povinnému elektronickému receptu, na tohle jsem šíleně citlivý, samozřejmě, že vše fungovalo, a jenom si to přisvojil tehdejší ministr, ale tak to už v životě chodí,“ adresoval Blahuta výtky exministrovi.
Vojtěch: S jeho prací jsem nebyl spokojen
Vojtěch ale trvá na tom, že systém připravený nebyl. A navíc podle něj bylo neakceptovatelné, když Blahuta zaútočil svým dopisem na lékaře a lékárníky ve snaze upozadit vlastní selhání nepřipravenosti systému eRecept.
„S jeho prací a komunikací jsem nebyl spokojen. Kromě nepřipravenosti eReceptu jsem měl podrobné informace o celé řadě nezvládnutých agend, jako byly například desetitisíce nevyřízených správních řízení nebo nefunkční sekce zdravotnických prostředků,“ napsal Seznam Zprávám Adam Vojtěch. „Přesto jsem se k němu zachoval naprosto korektně a poděkoval jsem mu za jeho práci,“ doplnil.
Seznam Zprávy se ptaly Ministerstva zdravotnictví, na základě čeho funkci vakcinačního koordinátora přidělil ministr právě Blahutovi. Dosud však tiskový odbor nereagoval.
Post koordinátora pro něj ale znamená návrat do státní správy. Jak uvedl na dotaz Seznam Zpráv, po odchodu z funkce ředitele SÚKL pracoval jako lékárník.
„Nějakou dobu jsem po odchodu strávil uvolňováním ze státní služby a poté jsem byl zaměstnaný jako lékárník na částečný úvazek pro společnost Česká lékárna holding a také pro lékárenskou společnost Benu,“ vysvětlil Blahuta.
Vrátil se tak k tomu, v čem začínal.
Po vystudování královéhradecké Farmaceutické fakulty na Univerzitě Karlově v roce 1985 se stal lékárenským asistentem v ostravské nemocniční poliklinice KÚNZ.
Jeho kariéra se po šesti letech posunula, když se stal na jeden rok ředitelem českého lékárenského velkoobchodu Pharmos. Poté byl obchodním ředitelem společnosti Gehe Pharma Praha - velkého distributora léčiv, který se stal před osmi lety součástí investiční skupiny Penta Investments.
Od roku 2000 se na několik let živil především tím, že provozoval lékárny. Pět let Blahuta provozoval Lékárnu Zlatý orel ve Frenštátě pod Radhoštěm. Tam byl také jednatelem lékárny Na poliklinice nebo opavské lékárny.
Působí v EPPC
Blahuta se angažuje také v nově zřízené Evropské federaci lékárenských sítí (EFPC), kde je od roku 2019 výkonným ředitelem. Podle něj je jedním z hlavních cílů tohoto sdružení sledovat aktivity různých lobbistických skupin, které většinou vedou ke krácení práv pacientů, nebo sledovat trendy ve zhoršení dostupnosti lékáren a snižování efektivity lékárenské péče.
Úkol: dořešit logistiku
Hlavním úkolem Blahuty je nyní se svým týmem vymyslet podrobnou logistiku očkování. I on sám připustil, že je Česko oproti některým státům pozadu, ale věří, že to země brzy dožene.
Odborníci poukazují na situaci v Německu, které má už očkovací centra, zajišťuje personál a sestavuje časový harmonogram u jednotlivých skupin. Podotýkají také, že se jedna z vakcín převáží a skladuje při teplotě hluboko pod bodem mrazu, bude tedy nutné přesně vědět, kdy, kde a pro koho se tento materiál využije.
První dodávky vakcíny od firmy Pfizer, pokud ji Evropská léková agentura schválí 21. prosince, mají do České republiky dorazit mezi vánočními svátky a Novým rokem.
