Článek
Bylo to překvapivé a hojně kritizované rozhodnutí. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman v červenci rozhodl, že nebude podávat správní žalobu na verdikt Středočeského kraje, který dospěl k závěru, že Andrej Babiš nikterak neporušuje ustanovení o střetu zájmů. Jak se nyní ukázalo, stal se postup nejvyššího státního zástupce klíčovým argumentem v kauze bruselského auditu premiérova střetu zájmů.
Pavel Zeman totiž v později zveřejněném zdůvodnění svého kroku píše: „Po prostudování všech relevantních podkladů lze dospět k závěru, že obviněný z pozice zakladatele a obmyšleného svěřenského fondu a na podkladě pravidel fungování svěřenského fondu v jeho statutu disponuje prostředky, díky nimž fakticky a nepřímo (prostřednictvím svěřenského správce a rady protektorů) vykonává v obchodních korporacích provozujících média rozhodující vliv.“
Dále dodává, že rozhodnutí krajského úřadu, tehdy vedeného Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO), bylo nesprávné, ale žalobu podávat nebude, protože nevidí dostatečný veřejný zájem.
I přesto argumentačně „nabil“ auditorům Evropské komise, kteří opakovaně došli k závěru, že český premiér se protiví ustanovením o střetu zájmů a jeho koncern Agrofert čerpá neoprávněně dotace spolufinancované Evropskou unií.
Je to patrné z aktuálního dopisu, který česká strana obdržela koncem října a který je pokračováním přetahované o závěry auditu. Seznam Zprávy svým čtenářům již včera přinesly jeho plné znění v anglickém jazyce.
Jen pro pořádek – první zprávu doručili evropští kontroloři loni na jaře. Zhruba na 70 stranách vysvětlili, proč dle jejich názoru je Andrej Babiš jako premiér a zároveň obmyšlený svých svěřenských fondů, v nichž je zaparkovaný Agrofert, ve střetu zájmů. A tudíž firma neoprávněně pobírá stamilionové dotace z inovačních programů. Na konci roku pak přišla finální zpráva o 240 stranách, kde se auditoři vypořádali s námitkami české strany. Aktuální dopis pak na 250 stranách reaguje na další obranu, kterou české úřady sestavily proti finálnímu verdiktu. Ten tak zůstává neměnný. Český premiér byl a je ve střetu zájmů a jediným možným řešením v dané situaci je, že Agrofert nedostane z Unie na inovační projekty ani euro.
A novinkou v argumentaci unijních úředníků je právě Zemanovo rozhodnutí. České úřady totiž ve svých námitkách opakovaně zdůraznily, že podle českých zákonů Andrej Babiš není ve střetu zájmů, a dokládají to mimo jiné na straně 59 první přílohy obsáhlého dokumentu tím, že tak pravomocně rozhodl Středočeský kraj.
Komise ovšem ve své odpovědi, která je dohledatelná na 74. straně přílohy, kontruje: „Středočeský kraj není soud. Navíc jeho verdikt přezkoumal nejvyšší státní zástupce, který dospěl ke stejným závěrům jako Komise, tedy že český premiér porušuje normy o střetu zájmů.“
Tento argument pak zazní v dokumentu opakovaně, například na straně 79.
Další námitky české strany popsaly Seznam Zprávy již v úterý. Dají se shrnout do několika bodů.
Evropská komise se nemístně pouští do výkladu národního práva, když interpretuje, jak se mají použít česká pravidla pro střet zájmů ve vztahu k premiérovi Andreji Babišovi a koncernu Agrofert. To unijní auditoři odmítají s tím, že jde o peníze a pravidla Unie, a tudíž mají právo vykládat zákony, které mají zajistit to, aby byly evropské regule naplněny.
České úřady pak rozporují, že svěřenské fondy jako takové nemohou být považovány za ovládanou a ovládající osobu. Také zpochybňují příliš přísnou interpretaci Komise, čeho všeho se střet zájmů týká a že ve chvíli, kdy zákon umožňuje několikerý výklad, má být zjednodušeně řečeno použit ten, který je k „obviněnému“ mírnější.
Brusel má ovšem jasno. Všechny tyto argumenty zamítá a drží se například na 76. straně zásady: „Ve střetu principů, kdy má být chráněn privátní zájem dostat veřejnou podporu a proti tomu má být chráněn veřejný zájem, aby byly veřejné prostředky vynaloženy dle pravidel, musí převážit ten druhý.“
Navíc unijní odpověď obsahuje také další nový poznatek. Andrej Babiš podle interpretace auditorů dostal úředníky do klinče. Vědí totiž, kdo stojí za byznysem Agrofertu, a tudíž na ně může působit „psychologický efekt, že chtějí vyhovět svému hierarchicky nadřízenému“ při rozhodování o projektech spolufinancovaných Evropskou unií.
Na druhou stranu alespoň částečně česká strana ve svých námitkách uspěla. Původně Komise považovala za nepřijatelné všechny projekty Agrofertu podané a proplacené po únoru 2017, kdy koncern skončil ve svěřenských fondech. České úřady toto datum posunuly až k 1. září, kdy podle nich teprve začal platit celý komplex opatření proti střetu zájmů.
Výsledkem je, že Komise považuje ze všech zkoumaných projektů za ty, které se proviňují proti střetu zájmů, jen tři menší a žádá, aby se Česko ani nepokoušelo o jejich proplacení žádat. Zároveň ale v průvodním dopise a dalších přílohách poukazuje na to, že ostatní zkoumané projekty vykazují 67procentní chybovost, a tudíž také není přijatelné, aby je Unie financovala. V tomto případě už jde o sumu přesahující 4,6 milionu eur, tedy asi 124 milionů korun.
Zhruba do měsíce by Česko mělo obdržet oficiální překlad dopisu a pak bude mít tři měsíce na to, aby evropskou centrálu informovalo, jak se se závěry auditu popasovalo. Že by verdikt zvrátilo, je nemožné. A v dopise pak stojí ještě jedna velmi důležitá poznámka: Uzavření tohoto auditu nijak neřeší zemědělský audit, který běží paralelně s tímto auditním šetřením. Jeho závěry, které mohou být pro Agrofert bolestivější, mají být hotovy příští rok.
