Článek
Ačkoliv covid zruinoval některé podnikatele a podniky, zaměstnance samotné finančně nepoškodil – naopak, mzdy pracovníků napříč regiony a profesemi v průměru rostly. Vyplývá to z analýzy pracovního portálu Profesia.cz na datech od více než 50 tisíc pracovníků.
Nejrychleji rostly mzdy v Královéhradeckém kraji, kde stouply od roku 2019 do září 2021 v průměru o 14 procent. O jeden procentní bod méně posílily ve Středočeském, Plzeňském, Jihomoravském a Ústeckém kraji a nad deset procent stouply ještě v Jihočeském, Olomouckém, Moravskoslezském a Pardubickém kraji.
Naopak nejméně si polepšili Pražané, kterým stouply mzdy za stejné období „jen“ o pět procent.
Absolutní mzdy však dosáhly nejvyšších průměrných výšek v hlavním městě, a to 48 405 korun, nejméně vydělávali obyvatelé Karlovarského kraje, kde navzdory svižnému desetiprocentnímu pandemickému růstu vystoupaly průměrné mzdy na konci září na necelých 35 700 korun.
V přehledu profesí rostly dvouciferným tempem mzdy lidí pracujících v technice a rozvoji, pojišťovnictví, informačních technologiích, obchodě a financích. Například asistent finančního kontrolora si za necelé dva roky polepšil o téměř 40 procent, takže zatímco v roce 2019 si domů každý měsíc odnášel necelých 33 tisíc korun, na konci letošního září to bylo více než 45,5 tisíce korun.
Vedoucí v prodejně si zlepšil mzdu o třetinu na 37,5 tisíce korun, daňový poradce také o třetinu, avšak v jeho případě mu nyní na účet odchází po konci měsíce více než 70 tisíc korun. Téměř o čtvrtinu si přilepšili také databázoví analytici a o 16 procent také likvidátoři škod.
Dvouciferného procentního průměrného růstu mezd se v pandemii dočkaly také všechny věkové kategorie. Nejrychlejším tempem posilovaly výdělky lidí ve věku 35 až 44 let, a to o 13 procent na necelých 52 tisíc korun. Nejméně naopak poskočily mzdy lidem nad 55 let, avšak i ti si polepšili o desetinu na průměrných 39,4 tisíce korun.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská přičítá rychlý růst mezd v předchozích několika letech hlavně růstu minimální mzdy, která se zvedla sedmkrát v řadě za sebou, a s ní se následně zvedaly i zaručené mzdy.
„Nová koaliční vláda pravicově orientovaná bude více naslouchat firmám a jejich obavám před dalším výraznějším růstem minimální a zaručené mzdy a spíš inklinovat k udržení nějaké důstojného poměru k průměrné mzdě – například 60 procentům, jak je obvyklé v několika evropských zemích,“ je přesvědčena Horská.
Jak se budou platy a mzdy pohybovat v následujících měsících, kdy roste inflace a země prožívá energetickou krizi, která dále zatíží náklady firem?
„Odhadovat růst mezd není v této situaci vůbec snadné. Mzdová vyjednávání jsou zatím na počátku. Přes 10 procent, tedy na dvoucifernou úroveň, vystoupá růst mezd jen ve firmách, kterým se daří čelit všem postkoronavirovým komplikacím. V ostatních bude nižší, taktak pokrývající vzdouvající se inflaci,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Podle ředitele poradenské firmy Grafton Recruitment a GI Group Martina Mala by se zaměstnanci v následujícím období neměli oslabování mezd obávat.
„Souvislost mezi navýšením cen energií a platy nevnímáme. Předpokládáme, že navýšení cen energií bude problémem pro managementy jednotlivých firem a nepromítne se do snížení nebo zmražení platů. I v budoucím období bude docházet k navyšování platů, v případě nedostatkových rolí minimálně o vyšší jednotky procent, u kritických rolí i o deset a více procent,“ je přesvědčen Martin Malo.
Podle něj je navzdory probíhající krizi patrné, že trh práce nemá dostatek kandidátů na pokrytí otevřených pracovních pozic. I z tohoto důvodu nejde předpokládat, že by míra nezaměstnanosti, která za září dosáhla 3,5 procenta, dramaticky rostla. Naopak, buď podle něj zůstane na stávajících hodnotách, nebo se bude jemně snižovat.
Podobně to vnímá navzdory inflaci i ekonomka Horská. „Přestože očekáváme stále nadprůměrný růst ekonomiky v příštím roce, míra nezaměstnanosti nemusí obratem klesnout na předcovidovou úroveň,“ říká.
Důvodem je podle ní extrémní růst výrobních nákladů včetně energií, které budou nutit firmy, aby hledaly úspory v osobních nákladech v podobě střídmého růstu mezd nebo v krajním případě i propouštění. V ekonomice mohou navíc doznívat dopady covidového šoku a v kombinaci s mnohonásobným růstem nákladů se můžeme dočkat i propouštění a krachu nejvíce postižených firem. Pod tři procenta se tak nezaměstnanost nemusí rychle dostat, avšak zvyšovat by se podle Horské také neměla.
