Článek
Jeho pohřeb byl jednou z posledních manifestací proti komunistickému režimu před nástupem doby tzv. normalizace. Z jakého důvodu se Jan Palach upálil? A jaký je jeho odkaz?
Jan Palach se upálil 16. ledna 1969 na protest proti sovětské okupaci v srpnu 1968. Zároveň tím chtěl probudit občanskou společnost. Okupací byly potlačeny veškeré pokusy demokratizovat komunistický režim v rámci tzv. pražského jara. O dvacet let později v lednu 1989 Palachův odkaz vyústil v řadu připomínkových akcí, které přerostly v největší demonstrace proti komunistickému režimu od 60. let.
Jan Palach se narodil 11. srpna 1948, studoval historii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. K upálení došlo 16. ledna 1969 – ten den se Palach u Národního muzea polil hořlavinou a zapálil. Důvodem bylo vyburcování společnosti, která upadla do letargie po sovětské okupaci v srpnu 1968. Přestože byl urychleně převezen do nemocnice, utrpěl vážné popáleniny. Těm podlehl o tři dny později 19. ledna 1969. Jeho pohřeb 25. ledna 1969 byl velkou manifestací proti komunistickému režimu, zúčastnili se ho desítky tisíc lidí.
Palach ale nebyl jediným, který se upálil v důsledku sovětské invaze. Na výročí komunistického puče 25. února 1969 ho následoval student Jan Zajíc, 4. dubna 1969 Evžen Plocek. Celkově se do dubna 1969 v Československu pokusilo o upálení 29 osob, z toho šest skončilo smrtí. Ve všech případech ale nelze prokázat politický motiv.
Podle Jana Palacha byl pak pojmenován týden v lednu 1989, během kterého probíhaly největší protesty proti komunistickému režimu od 60. let. Demonstrace byly surově potlačeny, i přes chladné počasí byli demonstranti rozháněni mimo jiné vodními děly. Navzdory těmto zásahům během tzv. Palachova týdne bylo vidět, že komunistický režim slábne. Po jeho pádu byl Palach rehabilitován a 28. října 1991 mu udělil prezident Václav Havel Řád TGM I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
Postava a čin Jana Palacha se dodnes objevují v kultuře. Už v lednu 1969 sejmul jeho posmrtnou masku sochař Olbram Zoubek, která je dnes na budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ta sídlí na náměstí Jana Palacha, které nese jeho jméno od konce roku 1989. O Palachovi a jeho odkazu také pojednává například seriál Hořící keř či film Jan Palach od Roberta Sedláčka.
