Kdo bude pykat za otravu Bečvy? Nejasnosti má utnout další pokus

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Největší ekologickou havárii poslední dekády, od níž v pondělí uplyne rok, stále provází řada otazníků. Další dohady přinesly dva pokusy přímo v Bečvě. Měly ukázat, kdy a jak se jedovaté kyanidy v toku rozptýlily a začaly zabíjet ryby. Závěry soudního znalce Jiřího Klicpery na straně jedné a skupiny chemiků či rybářů na straně druhé jsou protichůdné.

Toxikologové či hydrochemici, kteří zpochybňují dosavadní policejní verzi, proto volají po novém pokusu. „Něco takového chystáme. Konkrétní termín zatím není domluvený. Musí se také čekat na to, aby průtok byl podobný podmínkám z toho 20. září. Bylo by to každopádně užitečné. Jestli se pokus podaří, zatím netuším,“ uvedl pro Seznam Zprávy toxikolog Ivan Holoubek. Šéf Přírodovědného centra Recetox Masarykovy univerzity už dřív kritizoval postup vyšetřujících úřadů při odběru vzorků.

Podle policie loni v září vytekly kyanidy do Bečvy z průmyslového areálu v Rožnově pod Radhoštěm. Obvinila společnost Energoaqua a jejího jednatele Oldřicha Havelku. Potrubí do řeky ústí tři a půl kilometru nad místem, kde začaly hynout první ryby. Soudní znalec Jiří Klicpera pokusem s fluoresceinem policejní verzi dokládá. Jedy se podle něj plně smísily s vodou až se značným odstupem.

Rybáři a značná část expertů to zpochybňuje. Červencový pokus hydrochemika Jakuba Hrušky a rybáře Stanislava Pernického ukázal, že se jedy plně vmísily do vody hned za prvním splavem, přibližně po osmi stech metrech od juřinské výpusti. K experimentu použili roztok kuchyňské soli a zkoumali, jak se na základě toho změní vodivost ve vodě. Podle expertů je to běžná metoda pro zjištění mísící zóny.

Autoři si pokusy vzájemně zpochybňují. Také Hruška by proto nový experiment uvítal. „I v debatách se znalcem Klicperou jsem to navrhoval. Pojďme udělat kombinovaný pokus: fluorescein, další rozpuštěné chemikálie, masivní odběr vzorků. Nemusím se toho účastnit ani já, ani Klicpera,“ řekl Hruška. Vědec je členem TOP 09, v letošních volbách nekandiduje. Pokus dělal ve vlastním volnu.

Vědci navrhují přizvat veřejné instituce, hovoří o vysokých školách či Výzkumném ústavu vodohospodářském, který má s problematikou největší zkušenosti. „Pokud budeme požádáni Policií ČR, která provádí oficiální vyšetřování, či příslušným soudem, tak měření i posudek rádi provedeme. Vybavení jak technické, tak i odborné máme,“ uvedl ředitel Tomáš Urban pro Seznam Zprávy.

Zda se k justici dostanou další vědecké podklady, rozhodnou státní zastupitelství či soudy. „Pochopitelně budu chtít rozšířit znalecké posudky,“ uvedl pro Seznam Zprávy vsetínský státní zástupce Petr Bareš.

Jestli dá prostor novému experimentu pro podložení dalšího znaleckého posudku, spekulovat nechtěl. „To je nad rámec tohoto hovoru. Budeme prověřovat obhajobu obviněných všemi dostupnými prostředky,“ sdělil.

Bareš už dříve uvedl, že chce dokončit obžalobu do konce roku. Jenže to se nejspíš nepovede. Jak zjistil server iRozhlas.cz, vyšetřování ekologické havárie přezkoumá Krajské státní zastupitelství v Ostravě. Požádala o to obhajoba společnosti Energoaqua. Stížnost už avizoval i obviněný jednatel firmy Oldřich Havelka. „Podnikneme další právní kroky,“ sliboval.

Bareš předtím zamítl stížnost obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání jako nedůvodnou. Jeho nadřízení teď prověří, na jakých podkladech byli firma Energoaqua a její jednatel obvinění. Mohli by k tomu vyžadovat právě další posudky.

Vyšetřování se tak podle serveru až o dva měsíce zpozdí. „V rámci dohledové prověrky přezkoumáváme postup státního zástupce. Kolega si teď vyžádá spis,“ řekl serveru šéf olomoucké pobočky Krajského státního zastupitelství v Ostravě Vít Kasík. Čas na rozhodnutí, zda podřízení během vyšetřování pochybili, či nikoli, bude mít olomoucká pobočka do poloviny listopadu.

Firma a jednatel jsou obvinění z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Havelkovi hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, firmě Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest.

Veřejné instituce řeší i červencový pokus vědců se solankou. Úřady se přitom neshodnou, zda aktéři porušili zákon.

Experimentem se po anonymním oznámení zabývala Česká inspekce životního prostředí. Mluvčí inspekce Jiří Ovečka uvedl, že podle vodního zákona je roztok chloridu sodného látkou závadnou vodám. „Použití závadných látek v toku je možné pouze pro účely, které zákon přesně definuje a vždy je k aplikaci do vod nutné vodoprávní povolení. Zákon neurčuje minimální množství závadné látky, tedy povinnost aplikovat závadnou látku do toku pouze s povolením vodoprávního úřadu se vztahuje na jakékoliv množství závadné látky,“ sdělil.

Zástupci místní rybářské organizace Hustopečí nad Bečvou kvůli tomu na inspekci vypovídali v pátek. „Předali jsme několik dokumentů, ze kterých jasně vyplývá, že množství použitého chloridu sodného nemohlo jakkoliv ohrozit či poškodit kvalitu vody, fauny a flóry ve vodě žijící. ČIŽP jsme předali také stanovisko krajského úřadu, který neshledal v množství použitého chloridu sodného závadnou látku, kvůli které by bylo nutné zahajovat správní řízení,“ řekl právní zástupce organizace Radim Kubica. Inspektorům předali zástupci rybářů například závěry odborníků z Masarykovy univerzity i samotné výsledky pokusu.

Inspekce podle Kubici po pátečním jednání oznámila, že zastavuje řízení vůči hustopečskému rybářskému svazu a předává podnět k prošetření krajskému úřadu vůči fyzickým osobám, které se pokusu se solankou účastnily. Mluvčí inspekce Ovečka nechtěl jednání komentovat. „Nebudeme komentovat žádné jednání s žádným účastníkem šetření v jeho průběhu,“ řekl.

Aktéři se tak nejspíš jakémukoli trestu vyhnou.

Krajský úřad už totiž ve stanovisku uvedl, že sůl vodní prostředí poničit nemohla. Podle odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje pokus proti zákonu nešel. Autoři použili dvacet kilogramů soli při průtoku 3,1 metru krychlových za sekundu, který byl podobný jako v době havárie. „Chlorid sodný – sůl – není klasifikován jako nebezpečný. Z pohledu ochrany vod se jedná o látku závadnou pouze v případě vniknutí většího množství do vody, tedy záleží na aplikovaném množství, popřípadě koncentraci a jeho vlivu na vodní prostředí. Dle krajského úřadu tedy není pro tuto řešenou kauzu v souladu s bezpečnostním listem chlorid sodný závadnou látkou,“ uvedl odbor.

Případem se zabývá také sněmovní vyšetřovací komise. Třicetistránkovou závěrečnou zprávu poslancům předloží v pondělí.