Hlavní obsah

Kdo bude po volbách poslancem, by zčásti mohli rozhodovat šéfové stran

Foto: Anicka S, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

O obsazení části poslaneckých křesel by po volbách mohli rozhodovat lidé z vedení stran a hnutí. Návrh počítá s tím, že by ve druhém skrutiniu vybírali adepty na místa poslanců, jež nebyla obsazena v prvním skrutiniu.

Článek

Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny dnes projednal návrh novely volebního zákona. Sněmovně k projednání doporučil vládní variantu, která počítá se zachováním 14 krajů, s pozměňovacím návrhem poslance Marka Bendy (ODS), jenž řeší způsob dělení zbytkových mandátů.

Vládní návrh kromě 14 volebních krajů přináší i jiné sčítací kvorum pro koalice. „V tuto chvíli vítám, že je shoda na základních principech – zůstane 14 krajů, bude načítací kvorum pro koalice 8 a 11 procent, což je pro nás jednoznačně akceptovatelné. Stejně tak vítám to, že se směřuje k přepočítávání hlasů, které bude respektovat poměrný systém,“ uvedl člen výboru Marek Výborný (KDU-ČSL).

Nejvíce problematickým bodem jednání se tak stal přepočet zbytkových hlasů, který byl součástí Bendova pozměňovacího návrhu. Navrhuje, aby mandáty, které se v prvním kole nerozdělí a pokračují tak do druhého skrutinia, rozdělovali šéfové stran. To se některým politickým stranám nelíbí. V příštím týdnu se o návrhu ještě povede debata.

„Druhé skrutinium a způsob dělení mandátů zde bylo nejvíce zpochybňováno, ale vzhledem k tomu, že nebyly jiné návrhy než tento, byl výborem doporučen. Někteří kolegové ale mají pocit, že tento návrh není pro ně přijatelný,“ uvedl Benda.

Problém s tím mají zejména Piráti, kteří možnost, že by zbývající mandáty přidělovali šéfové stran, označili za protiústavní. Ohrozilo by to podle nich regulérnost voleb. „Návrh zavádí pravidlo, že výběr poslanců bude zčásti v rukou vedení stran. U malých stran to může představovat dokonce většinu klubu, v praxi tedy 5 poslanců z 9 vybere vedení strany, a ne veřejnost,“ varoval předseda pirátského poslaneckého klubu Vojtěch Pikal. Dodal, že v jiných bodech jsou ochotní i ustoupit, aby nezpůsobili ústavní krizi.

Kompromisem by pro některé strany mohl být takzvaný automat, který by zbytkové mandáty rozdal pomocí předem určeného vzorce. Pokud by byl vzorec automatu dobře a spravedlivě spočítán, hlasovala by pro něj ČSSD, jejíž členové na výboru Bendův návrh nepodpořili.

„Pokud se najde takový vzoreček, který dokáže zajistit, že mandát získá kandidát, který překročil 5 procent, byl skvělý lídr a měl spoustu preferenčních hlasů, ale v prvním přepočtu na mandát nedosáhl, protože je v malém kraji, tak automat podpoříme,“ vysvětlil předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

Sociální demokraté se podle něj však chtějí vyhnout automatu, který by byl spočítán tak, že malé kraje by na zbývající mandáty stejně nedosáhly, protože ty by přepočet automaticky přidělil těm největším regionům. „Muselo by se to napsat tak, aby se zohlednily velikosti krajů a preferenční hlasy pro jednotlivého kandidáta,“ dodal.

Podle poslance a člena ústavně právního výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) dohoda na podobě druhého skrutinia zatím není ani se Senátem. Tu nyní musí najít.

„Teď je to skutečně na politické dohodě, jestli někdo musí jednat, jsou to předsedové klubů, předsedové stran,“ uvedl. Druhé čtení zákona má být naplánované na čtvrtek 25. března. Do té doby by se politici podle Výborného měli dohodnout na společném řešení.

Doporučované