Článek
Budování polní nemocnice má v areálu Letňan začít v sobotu. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) jde o nouzové řešení nedostatku standardních lůžek a reakci na rostoucí počet pacientů s covidem-19.
Národní koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý v aktuální zprávě o stavu kapacit uvádí, že dosavadní predikce ukazují na potřebu navýšení kapacity lůžek pro celou republiku o 5000, z toho 700 lůžek pro možnost poskytnutí umělé plicní ventilace. Nemocnice proto vyzval k zastavení poskytování odkladné péče.
„Připravují se rovněž tzv. nouzové kapacity, které by byly využity při nutnosti přechodu zdravotnického systému na režim „hromadné postižení osob“,“ uvádí Černý.
Polní nemocnice v Letňanech bude pro tento účel fungovat ve stávajících stavbách a hangárech. Její vybudování oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek ráno.
„Nemáme čas, prognóza není dobrá, čísla jsou katastrofální a skutečně to velice, velice spěchá,“ dodal k věci premiér Andrej Babiš (ANO). Personální zabezpečení podle něj dostali na starost ředitelé nemocnic. „Mají propozice, co mají dělat,“ uvedl premiér.
Podle Hamáčka bude lůžka obsluhovat vojenský personál společně se zdravotníky vyčleněnými z nemocnic. Doplnit je mají medici. Ministerstvo obrany potom ve čtvrtek odpoledne uvedlo, že vzhledem k velikosti nemocnice v ní bude muset být i civilní personál.
Otázka samotného léčení a toho, kteří zdravotníci nakonec budou moci v letenském zařízení pracovat, nicméně zůstává nezodpovězena. Některé nemocnice se už ve čtvrtek začaly ozývat s námitkami - samy mají aktuálně personálu málo nebo jsou s kapacitami na hraně.
„Za Všeobecnou fakultní nemocnici mohu říci, že se snažíme plně zajistit péči o pacienty ve vážném stavu, kteří se k nám dostávají. Uvolňujeme standardní lůžka, omezujeme plánovanou péči a musíme řešit i stoupající počet nemocného personálu. Navíc jsme vyčlenili pracovní kapacity na zajištění chodu odběrového místa. V tuto chvíli se tedy musí zapojit do péče na dalších místech i jiné segmenty zdravotní péče, než jsou nemocnice,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí VFN v Praze Marie Heřmánková.
Podle ředitele Nemocnice Na Bulovce Jana Kvačka by do provizorních zařízení mohli jít lékaři z oddělení, kde bude omezena zbytná péče. Povolat by se měli také lékaři z ambulancí. Zatím ale žádný oficiální požadavek v tomto směru nedostal - a to navzdory premiérovým slovům. Také Ústřední vojenskou nemocnici podle mluvčí Jitky Zinke zatím nikdo neoslovil.
Podle primářky infekčního oddělení Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové je nyní nicméně třeba co nejdéle udržet stávající podmínky péče. „Pokud bychom museli dát personál do takových zařízení, tak bychom poté nemohli pracovat na naší úrovni - myslí, že tam ten krok ale ještě není. Samozřejmě v okamžiku, kdy kapacita nebude dostačovat, je to jiná situace,“ dodala.
Narazit může krizový štáb i při snaze sáhnout do kapacit krajských nemocnic. S nárůstem pacientů se nyní potýkají všechny regiony a zařízením schází personál na vlastních odděleních.
Nemáme sestry
Pracovníky hledají například v Libereckém kraji. „Problém nejsou postele, ale my nemáme sestry, které budou u pacientů,“ uvedl ve čtvrtek mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář. Nemocnice už nyní akutně hledá další personál pro lůžka intenzivní péče. S výzvou o pomoc se obrátila i na veřejnost. „Potřebujeme sestry, které v nemocnici pracovaly, mají nějaké zdravotnické vzdělání a jsou ochotné a připravené nám pomoct. Hlásí se nám už některé, jsme za to vděční. A budeme rádi, když se přihlásí další,“ řekl mluvčí nemocnice.
O projektu polní nemocnice se nyní mluví také v Brně - i tam ale naráží na problém personálních kapacit. V případě potřeby bude nutné vybudovat na Výstavišti záložní nemocnici s 300 lůžky v podstatě do týdne. Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) ale uvedla, že by takové zařízení musel personálně zajistit stát.
Těchonín zůstane prázdný
O nutnosti vybudovat nová provizorní zařízení se začalo mluvit tento týden. Ještě na jaře však vláda pro případ nouze zmiňovala možnost využití rezervních kapacit například ve strategické nemocnici v Těchoníně na Orlickoústecku. Od té však nyní upustila.
„Nebyla aktivována, protože jsme se jako ministerstvo rozhodli pro jiný model řešení,“ uvedl k věci mluvčí resortu zdravotnictví Jan Brodský. K detailům se ale nechtěl vyjadřovat a odkázal na páteční tiskovou konferenci.
Stejně tak se neuvažuje o umisťování pacientů s covidem do lázeňských zařízení. Podle prezidenta Svazu léčebných lázní Eduarda Bláhy by to nyní nebylo vhodné a lázně by měly být až tím posledním místem, pokud by bylo něco takového potřeba. Na rozdíl od jara jsou totiž lázně nyní stále v provozu a poskytují péči lázeňským klientům.