Článek
Do voleb do Evropského parlamentu zbývá méně než 90 dní a aktuálně 73 procent uživatelů internetu znepokojují online dezinformace právě v předvolebním období. Ale jak jim zabranit?
„Česká republika je dobrá v tom, že má na jednotlivých ministerstvech připravené týmy lidí, kteří to mohou dělat. Chybí však to, že by se vláda, jednotlivé politické strany shodly, že je to výrazné téma, a když se něco takového stane, tak to nebudou zneužívat proti sobě,“ řekl Jakub Janda z think-thanku Evropské hodnoty pro Seznam.
Česko pamatuje například „kauzu lithium“ před sněmovními volbami, ke které došlo v roce 2017. Že je změna možná, ale ukazují v Německu, umírněné strany v zemi se dohodly, že nebudou používat takzvané „trolly“ a „boty“, tedy automatizované twitterové účty. To je podle Jandy přesný příklad toho, co se v Česku na politické úrovni neděje.
Kdo bude před „fake news“ společnost chránit a hlídat dodržování pravidel, zatím není v Česku docela jasné. „V České republice se podle závěrů auditu národní bezpečnosti této problematice věnuje zejména Ministerstvo vnitra, které k tomuto účelu zřídilo speciální oddělení,“ řekl premiér Andrej Babiš. „Nevylučuji však, ze ve specifických případech se těmito otázkami bude zabývat Bezpečnostní rada státu nebo vláda,“ dodal Babiš.
Před několika týdny strategické komunikace a také dezinformace podle informací Seznamu politici řešili na uzavřeném jednání Bezpečnostní rady státu. Evropský akční plán musí dále schválit senátoři i poslanci.
Jednotlivé státy by si měly stanovit, jak budou vnitřně ve svém vlastním státu sledovat, které dezinformace se dějí a informace budou navzájem sdílet do evropské koordinační sítě, dodává Janda.
