Článek
Do tří let by měla Měsíc obíhat nová mezinárodní vesmírná stanice Gateway. Projekt plánuje a řídí americký kosmický úřad NASA. Pohonný a energetický (PPE) a obytný (HALO) modul chce v první půlce roku 2024 vynést na jeho oběžnou dráhu s pomocí soukromé firmy SpaceX a jejích raket Falcon Heavy.
Pak ještě tentýž rok dorazí také astronauti, kteří mají po více než 50 letech sestoupit na lunární povrch.
Stanice u Měsíce po většinu roku prázdná
Oproti Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), která má trvalou posádku, ale bude Gateway pravděpodobně sloužit jako přestupní místo pro astronauty cestující na Měsíc, popřípadě v budoucnu i na Mars. Lidé by ji tak mohli obývat pouze šest týdnů ročně. Nicméně bude potřeba, aby kdykoli při jejich příletu byla družice připravená k pobytu. Někdo nebo spíše něco ji tak musí udržovat i v době jejich absence. Kdo? Roboti.
NASA proto v současnosti pracuje na Integrovaném systému autonomní a adaptivní údržby, zkráceně ISAAC, který má palubní systémy napájení, podpory života a dalších funkcí stanice naučit spolupracovat s kompletně nebo polosamořiditelnými roboty.
Jako příklad uvádí americký kosmický úřad zásah mikroskopickým meteoritem, při němž by palubní systémy měly robota navést až k díře, kterou pak on sám opraví a před příletem astronautů zprovozní podporu života a další funkce stanice. Takového pomocníka NASA dnes už i testuje na ISS a druhého připravuje na Zemi.
Létající kostka a robotický astronaut
Takzvaná Astrovčela je kostkovitý superpočítač o velikosti štěněte, který poletuje po Mezinárodní vesmírné stanici, je schopný se díky kamerám a senzorům navigovat i trojrozměrně mapovat prostor, nezávisle provádět inspekce zařízení a pomocí umělé inteligenci detekovat problémy ohrožující život posádky.
Pohání ho malé elektrické turbíny, díky kterým se ve stavu beztíže může uvnitř modulů pohybovat takřka bez limitů. Je autonomní, astronauti ale kdykoli nad ovládáním mohou převzít kontrolu. Jinak si však sám létá i do vlastní dobíjecí stanice.
NASA má takové roboty celkem tři – Medíka, Královnu a Čmeláka. Každý má průměr bezmála 32 centimetrů a disponuje i skrytou rozevírací paží pro jednoduché úkoly.
Na ISS by se v únoru vrátil i upravený model humanoidního stroje Robonaut 2. Jeho první verze byla na stanici od roku 2011 do 2018 a dělala obdobné úkoly jako člověk. Limitovalo ho však, že nejdřív šlo pouze o torzo a po přidání nohou, s kterými by se robot pohyboval zachytáváním se zábradlí ve stanici tak jako astronauti, začal vykazovat poruchy. O testování druhé verze s nohama zatím NASA neinformovala.
Robonauta 2 vyvinul úřad spolu s automobilkou Generals Motors a inženýrskou a aplikovanou technologickou firmou Oceaneering. Kromě kamery s vysokým rozlišením disponuje řadou dalších senzorů k rozpoznání tlaku i obrázků, ovládacími algoritmy a dvěma pažemi s pohyblivými prsty i polohovatelnými palci. Má přes 50 unikátních patentovaných technologií a řada dalších použitých systémů na patent teprve čeká.
Včela hledá, robot spraví
V praxi by měla Astrovčela detekovat poruchy ve stanici a Robonaut 2 je opravovat. Chytrý robotický tandem by mohl právě udržovat i Gateway v době, kdy astronauti budou zrovna pryč, tedy po většinu roku. Jak u Země, tak u Měsíce by NASA měla být schopna kdykoli nad jejich autonomním provozem případně převzít kontrolu.
Do budoucna by ale mohl systém ISAAC a oba roboti sami pracovat i na vzdálenější možné základně na Marsu, který chce americký kosmický úřad dobývat právě z Měsíce. Počítá, že tam bude těžit led a vodík z něj používat jako palivo pro rakety startující z lunárního povrchu.
