Článek
Vyšší daň pro velké firmy, speciální desátek od bank, zvýšení odvodů živnostníkům, zrušení daňových slev třeba na nepracujícího manžela nebo rok práce navíc. To jsou aktuálně hlavní návrhy pro to, kde vzít peníze na důchody v budoucnu. Bez nalezení nových zdrojů peněz na penze hrozí, že se systém výplaty peněz pro seniory už kolem roku 2030 začne hroutit.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce paragrafované znění důchodové reformy předložit vládě do léta.
„V tuto chvíli na legislativním rozpracování pracují odborníci ministerstva. Zároveň pracujeme v Komisi pro spravedlivé důchody na dojednání detailů. Napříč politickým spektrem se rýsuje shoda na technické variantě,“ uvedla ministryně v České televizi.
Technická varianta reformy počítá s překlopením systému do nové architektury a s tím, že se do pěti let reformuje daňový systém. Podle ministerských materiálů omezuje chudobu seniorů pouze částečně a jen částečně také oceňuje péči. Není zároveň výhodná pro zaměstnance s dlouhými pracovními kariérami, kterými jsou zpravidla muži.
Základní důchod stanovuje na 10 500 korun, k němu se na základě odpracovaných let nebo péče o děti připočítá zásluhová část. Průměrná penze se potom u žen zvýší ve všech deseti hlavních příjmových skupinách, u mužů jen ve dvou z deseti. Varianta zároveň nepočítá se samostatným bonusem na dítě či bonusem za navíc odpracované roky.
Původně důchodová komise vypracovala ještě další dvě varianty reformy – spravedlivou a úspornou. Podrobně se jim Seznam Zprávy věnovaly už dříve.
Hledání zdrojů
Jednání o budoucnosti důchodů se nyní přesouvá do horké fáze hledání nových zdrojů příjmů, kde už se shoda mezi jednotlivými politickými tábory hledá jen těžko.
Ministryně Maláčová jako jeden z možných zdrojů navrhuje sektorovou bankovní daň, o které však nechce hnutí ANO ani slyšet.
„Myslím, že bychom se neměli plazit před bankami. Návrh bankovní daně máme připraven a předložíme ho, pokud se nedohodneme v koalici,“ řekla ministryně Maláčová. Další peníze si slibuje ze zrušení některých daňových výjimek, jako jsou slevy na nepracující manželku či manžela.
Zároveň ale ministryně naznačila, že se nejspíš bude muset sáhnout i na výši odvodů, a to zejména u živnostníků.
„Osoby samostatně výdělečně činné budou muset odvádět více než minimum. Pokud ne, může se stát, že nedosáhnou ani na nultý pilíř, na základní část (důchodu),“ uvedla ministryně v ČT.
Pokud dnes OSVČ odvádí pouze minimální částku, dosáhne na důchod přibližně osm tisíc měsíčně. V budoucnu by ale podle Maláčové nemuseli živnostníci dostat ani třetinu průměrné mzdy. „Zaměstnanec a OSVČ jsou dva různé modely, oba mají své výhody a nevýhody včetně toho, jakou mají volnost v rozvrhu práce, ale také v povinnostech, které se týkají sociálního zabezpečení nebo pojištění,“ dodala.
Podle předsedkyně důchodové komise a rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové nyní nelze odhadnout, jaké představy o podobě solidární a zásluhové části důchodu budou nakonec politici mít.
„Musí se zapojovat také třetí pilíř a nějakým způsobem podporovat spoření lidí. Také je to o výdajových prioritách vlády. Může se třeba rozhodnout, že nebude investovat do betonu, ale bude investovat do lidí – do důchodců, kteří celý život pracovali,“ míní předsedkyně.
Změny by zároveň podle Nerudové neměly dopadat na střední třídu, která už nyní nese extrémní daňové břemeno. „Náš daňový systém je nastavený z 90. let a nezohledňuje 21. století. Přitom má jeho nastavení rozsáhlé společenské dopady. Nůžky nerovnosti se extrémně rozevírají,“ dodává.
Jednou z možností by podle rektorky Mendelovy univerzity mohlo být například zavedení progresivní daně z příjmů pro velké korporace v sazbě 25 procent, což by státnímu rozpočtu přineslo přes 19 miliard.
„Ale současně říkám, že by se mělo ulevit malým a středním společnostem, protože to jsou tahouni ekonomického růstu a tvoří zhruba 80 procent pracovních míst,“ tvrdí Nerudová.
Do důchodu později
Jako další z možných řešení problému se nabízí zvýšení věku odchodu do důchodu. Proti němu by nebyla šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO), na oplátku ho ale odmítá ministryně Maláčová. Odmítavý postoj ostatně zaujala už dříve celá vláda, když věk pro důchod zastropovala na 65 let.
Podklady pro přehodnocení věku odchodu do penze může na základě demografického vývoje připravit MPSV v roce 2024. Do té doby ale není věc na stole.
Na to, že by se hranice měla posunout, přitom dlouhodobě upozorňuje Národní rozpočtová rada v čele s Evou Zamrazilovou, podle které jde o logický krok vzhledem k prodlužování věku obyvatel. Podle Zamrazilové s takovým doporučením nejspíš přijde i OECD – tu vláda požádala i o vypracování návrhů důchodové reformy.
Posunutí hranice pro odchod do důchodu považuje za vhodný i Danuše Nerudová. „Je spočítané, že prodloužení věku odchodu do důchodu o jeden rok v podstatě usekne jednu třetinu z deficitu, který by v systému v tom roce 2065 až 2070 mohl vzniknout,“ popsala.
Spořte si
Jaký scénář financování nakonec politici z jednotlivých možností namixují, zatím není jasné. Podle dosavadních vyjádření je ale zřejmé, že ve výsledku bude významnou roli hrát i spoření v rámci třetího pilíře.
Komise pro spravedlivé důchody už potřebu posílit spoření lidí na důchod probírala. Fungovalo by pravděpodobně na principu opt-out – povinný vstup do třetího pilíře při prvním vstupu na trh práce s možností vystoupit. Mladí lidé by dostali informaci, že je potřeba si spořit pro zachování životní úrovně v důchodu. Pokud by ale spořit nechtěli, měli by možnost vystoupit.
S tím souvisí i snaha o celkové zjednodušení a transparentnost důchodového systému. Podle představených návrhů by měl mít každý průběžné informace o budoucí výši penze. Zároveň by tak mohla vznikat motivace ke spoření na stáří.
Anketa
Na kordy
Podle ministryně Maláčové se do debat o reformě musí více zapojit ministerstvo financí. Šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO) ale zatím na adresu důchodové komise vystupuje spíše kriticky. Vadí jí například, že nepřišla s konkrétními návrhy ohledně příjmové stránky reformy. Jen zavedení solidárního důchodu by podle ní znamenalo extrémní daňovou zátěž.
Ministryně financí proto plánuje vyčkat na závěry expertů z OECD, které by měly být hotové v létě.
Kritikou důchodové komise nešetří ani premiér Andrej Babiš, který odpověděl vytvořením vlastní komise – menšího týmu expertů, který má jednotlivé návrhy reformy probírat.
