Kde udělali Češi chybu? EU ke strategii i očkovací kampani vyzývala měsíce

V klíčové otázce vakcinace se Česká republika dobrovolně rozhodla táhnout za jeden provaz s Evropskou unií. Přesto se z neobjasněných důvodů drží zatím spíše na samém chvostu celé akce.

Někdo prý zaspal. Podle jednoho tábora je na vině Evropská unie. Aktuální situace však nesměle ukazuje prstem jiným směrem.

Podívejte se na dva grafy srovnávající situaci Česka a dalších evropských zemí. Rozčleněny jsou dle počtu obyvatel:

Seznam Zprávy daly dohromady časovou osu rozhodnutí, konkrétních kroků a jednotlivých výroků od června do poloviny ledna. Mnohé z nich časem skutečně dozrály.

Píše se 17. červen 2020 a Evropská komise předkládá Strategii EU pro očkovací látky. O den později se Česko ke společné evropské iniciativě ohledně dodávek vakcín dobrovolně připojuje. Pověřuje tedy Evropskou komisi, aby za nás vyjednávala o dodávkách vakcín s výrobci.

Se společným postupem EU souhlasí premiér Andrej Babiš společně s ministry vlády. Česká republika má zároveň možnost sama vyjednávat o dalších dodávkách s ostatními výrobci, kteří nejednají s Komisí. „S ohledem na účast v evropském mechanismu pro nákup vakcín se ČR zavázala, že s výrobci o dodávkách nebude vyjednávat bilaterálně, ale že za členské státy EU tak učiní Evropská komise,“ uvádí později mluvčí Ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

Česko se mezitím těší na letní prázdniny, padají přijatá opatření.

27. srpna – Komise uzavírá jménem členských států smlouvu o dodávce vakcín s první společností AstraZeneca a aktivně vyjednává s dalšími firmami. Česká vláda poté schvaluje odběr tří milionů dávek.

17. září – Premiér Andrej Babiš navrhuje opozici, aby „neřešila stále covid-19 a zkusila konečně schválit zahrádkářský zákon“.

18. září – Evropská komise uzavírá smlouvu o dodávce vakcíny s firmou Sanofi-GSK na 300 milionů dávek.

8. října – Evropská komise uzavírá třetí smlouvu o dodávce vakcíny – s firmou Janssen Pharmaceutica NV Sanofi-GSK se dohodla na dodávce až 400 milionů dávek.

15. října – Komise vydává doporučení členským státům týkající se připravenosti na očkování.

Česko tak od října ví, že je nutné mít silnou očkovací a infrastrukturní strategii.

16. října – Lídři států (včetně premiéra Andreje Babiše) na zasedání Evropské rady zdůrazňují, „že je zapotřebí důkladný povolovací a monitorovací proces, budování očkovací kapacity v EU a spravedlivý a cenově dostupný přístup k těmto vakcínám“.

30. října – „Panovala velmi široká shoda, bylo to během konference několikrát opakováno, abychom zajistili spravedlivou distribuci mezi členskými státy,“ řekl po videokonferenci lídrů států předseda Evropské rady Charles Michel.

11. listopadu – Evropská komise uzavírá smlouvu o dodávce vakcíny s firmou BioNTech–Pfizer na až 300 milionů dávek. Česko má nejprve zájem o dva miliony dávek (do dnešního dne zvýšilo objednávku na 4 miliony dávek), podle ministra Blatného je dodávka prvních dávek do ČR očekávána v první čtvrtině roku 2021.

17. listopadu – Evropská komise uzavírá smlouvu se společností CureVac na dodávku 225 milionů dávek vakcíny, s možností přikoupit dalších 180 milionů.

19. listopadu – Probíhá videokonference lídrů států EU, na níž se politici „dohodli na urychlení přípravy vnitrostátních plánů očkování“ a uvítali, „že členské státy a Komise již finalizovaly několik předběžných dohod o nákupu s výrobci očkovacích látek“.

Proti postupu Komise nikdo neprotestoval. Předseda Evropské rady Charles Michel zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy připravily komunikační kampaně o očkování.

25. listopadu – Evropská komise schvaluje šestý kontrakt o koupi vakcín. Se společností Moderna se dohodla na dodávce 80 milionů dávek, s možností dokoupit dalších 80 milionů později.

30. listopadu – „Vakcinace bude bezkonkurenčně nejnáročnější distribuční operací, která kdy na českém farmaceutickém trhu probíhala. Takový projekt by měl být připraven s velkým předstihem a do velkého detailu. Bohužel tomu tak není,“ píše v dopise Ministerstvu zdravotnictví AVEL – Asociace velkodistributorů léčiv.

2. prosince – Evropská komise zveřejňuje doporučení pro státy „Ochrana před covidem-19 během zimy“ a nabízí, že „je připravena v případě potřeby podpořit členské státy při distribuci vakcín podle jejich distribučních a vakcinačních plánů.“ Pomoc Evropské komise s logistikou vakcín členské státy již dříve odmítly .

Tentýž den Spojené království schvaluje použití vakcíny Pfizer/BioNtech. Stává se první zemí, která povolila vakcínu pomocí technologie mRNA. V Evropské unii a ve Spojených státech stále čeká na schválení regulačním orgánem ohledně vakcíny Pfizer. Francouzská vláda zajistila přibližně 100 milionů dávek vakcíny od sedmi dodavatelů.

3. prosince – Evropská komise má uzavřené smlouvy o dodávkách více než 2 miliard vakcín pro státy EU. Tým českých vědců úspěšně dokončuje prototyp emergentní vakcíny proti covidu-19. „Výsledky naší intenzivní několikaměsíční práce ukázaly, že připravený antigen je pro laboratorní myši bezpečný a vakcína je schopna vyvolat imunitní odpověď. To znamená jednoznačný úspěch první fáze výzkumu,“ uvedla profesorka Věra Adámková.

Jan Blatný na interpelacích uvádí, že očkovat proti covidu-19 se v Česku bude až do léta příštího roku. Ministerstvo také předpokládá, že hlavně v počátku bude vakcín nedostatek. Celkem 5,5 milionu lidí, které ministerstvo plánuje proočkovat, by mělo být naočkováno do poloviny roku 2021.

Andrej Babiš zvažuje, že se ze zdravotních důvodů naočkovat nenechá.

8. prosince – Velká Británie očkuje 91letou Margaret Keenanovou, zároveň jde o prvního člověka na světě naočkovaného proti covidu-19. Pro Keenanovou jde o „nejlepší předčasný dárek narozeninám“. V příštích týdnech dorazí do UK 800 tisíc dávek od Pfizer/BioNTech.

12. prosince – Lídři států na zasedání Evropské rady diskutují otázku schvalování a distribuce vakcíny. „Potřebovali bychom, aby byl proces schvalování vakcíny urychlen. Občanům se špatně vysvětluje, proč musíme ještě čekat, zejména v situaci, kdy státy jako Velká Británie nebo Izrael již s očkováním začaly,“ řekl premiér Babiš.

14. prosince – Přestože Evropská komise doporučuje státům připravovat se na dodání vakcín již od října, premiér Babiš tento den uvádí, že „na očkování připravujeme velice podrobný plán“.

Ačkoli podle doporučení Evropské komise státy měly zajistit kapacitu očkovacích služeb včetně dostatečného zdravotnického vybavení během října a listopadu, ministr Blatný v polovině prosince uvádí, že „Česko nakoupí zdravotnický materiál pro očkování proti koronaviru. Mimo materiál, který zajišťuje Evropská komise, bude nad jeho rámec vytvořena i rezerva prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR).“

Ministr zdravotnictví potvrzuje, že Česko může očekávat první dávky vakcíny BioNTech–Pfizer do konce roku. „Bude to dávka spíše symbolická, bude stejná pro všechny země EU,“ uvádí Blatný. Mezitím Spojené státy očkují před zraky kamer první Američanku – lékařku z jednotky intenzivní zdravotní péče.

20. prosince - Premiér Andrej Babiš už nechce zvláštního zmocněnce pro očkování proti nemoci covid-19, tak se jím stane sám. Miloš Zeman podporuje očkování a sám ho podstoupí. Ale bez „šaškáren před televizními kamerami“.

21. prosince – Evropská komise oznamuje schválení první covidové vakcíny.

26. prosince – Ze skladů firmy Pfizer vyráží automobily s prvními dávkami vakcíny pro všechny země Evropské unie. Každá ze zemí sedmadvacítky dostává symbolických 9750 kusů vakcín.

Fakultní nemocnice Motol přijímá první dávky, ty dál putují do dalších tří pražských a dvou brněnských nemocnic. Česká vláda schvaluje očkovací strategii. Jde o 16stránkový dokument. Později vychází najevo, že jde do značné míry o inspiraci Německem, které plán připravilo o měsíc dříve.

Slovensko jako první očkuje infektologa Vladimíra Krčméryho. Rusko schvaluje svou hlavní vakcínu Sputnik V pro použití u lidí starších 60 let. Britové varují před nakažlivější novou mutací koronaviru. Spojené státy hlásí 1 008 024 naočkovaných lidí.

27. prosince – Andrej Babiš se státním zmocněncem pro očkování nestane, prý šlo o nadsázku. Celou vakcinační akci však bude řídit spolu s Ministerstvem zdravotnictví a dohlížet na ni. Hlásí se k odpovědnosti za to, jak očkování bude postupovat.

Andrej Babiš, Jan Blatný a válečná veteránka dostávají první vakcínu. Ve Francii je jako první naočkována 78letá Mauricette, následována kardiologem a dvacítkou starších zdravotních pracovníků. Francie tak symbolicky zahajuje očkovací program. V Polsku je první naočkovanou zdravotní sestra z Varšavy. Na Slovensku první vakcíny dostává zdravotnický personál ve čtyřech nemocnicích po celé zemi. Na řadu se dostává i prezidentka Zuzana Čaputová.

Andrej Babiš se prohlašuje hlavním koordinátorem očkování. Postup vlády při přípravě očkování kritizují opoziční politici, vláda podle nich přípravu tak masivní a logisticky náročné akce podcenila.

3. ledna – Andrej Babiš:„Od 1. února se mohou k očkování proti covidu registrovat všichni obyvatelé Česka.“

4. ledna – Na Evropskou komisi dopadá vlna kritiky za nezajištění dostatečného množství dodávek vakcíny proti koronaviru. Komise oponuje, že konkrétní výše objednávek záleží na státech samotných.

„Komise nyní jedná o tom, zda by ke 300 milionům již zajištěných dávek od německé a americké firmy Pfizer mohla přikoupit ještě další,“ říká mluvčí Komise Stefan de Keersmaecker. Dosud objednané množství bude podle něj mezi členské státy rozděleno nejpozději do konce září.

5. ledna – Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo tvrdí, že EU ve společném postupu zaspala, Evropská komise se brání, že distribuci nestíhají především výrobci.

6. ledna – Den před první řádnou dodávkou (cca 60–70 000 očkovacích dávek) využívá Česká republika zatím zhruba polovinu vakcín (13 000), které má k dispozici. Např. Dánsko, země se zhruba polovičním počtem obyvatel v porovnání s ČR, již naočkovalo více než 51 000 obyvatel, a má tedy prozatím nejvyšší proočkovanost v EU.

Evropská léková agentura schvaluje vakcínu od firmy Moderna.

7. ledna – V Česku bylo podle Ministerstva zdravotnictví doposud podáno 19 918 dávek vakcíny od Pfizeru. Oproti zbytku světa Česko v očkování zaostává.

8. ledna – EU oznamuje, že uzavřela další smlouvu na dalších 300 milionů dávek vakcíny od Pfizer/BioNTech. Celkem tak budou mít občané EU k dispozici 600 milionů dávek této vakcíny.

9. ledna – Anglická královna Alžběta II. a její manžel princ Philip se nechávají naočkovat proti koronaviru. Jsou v rizikové skupině: královně je 94 let a princovi 99.

Premiér Andrej Babiš potvrzuje v rozhovoru pro server novinky.cz, že tak důležitou logistickou akci jako očkování nemůže řídit nikdo jiný, protože nemá takové zkušenosti jako on.

Ministr zdravotnictví uznává, že Česko některé body podcenilo. „Dneska zpětně můžeme říkat, že jsme 1. července neměli zrušit povinné roušky, měli zavést povinné testování lidí, kteří se vraceli z Chorvatska atd. Nebo třeba jsme podcenili Techtle Mechtle a měli zavřít bary. Po bitvě je každý generál, ale předvídatelnost, po které se volá, je těžká,“ říká Blatný.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) povoluje využívání šesti dávek vakcíny Pfizer/BioNTech z jedné lahvičky místo dosavadních pěti. České ministerstvo zdravotnictví již povolilo při očkování používat šest dávek z jedné ampule koncem minulého roku.

11. ledna – Očkování proti koronaviru v Česku vázne. Podle víkendového vyjádření Andreje Babiše, které potvrzuje i ministr zdravotnictví Jan Blatný, je v Česku bezmála sto tisíc dávek vakcíny od firmy Pfizer. Jenže naočkováno bylo do neděle jen 40 tisíc lidí. Kde se nachází zbytek vakcín a proč dochází k prodlevám, nevíme.

Výzkumy naznačují, že vakcína proti koronaviru společností Pfizer a BioNTech bude chránit i před mutacemi viru, které byly v posledních týdnech objeveny v Británii a Jihoafrické republice, uvádí agentura AP.

12. ledna – Mezi osobami s přednostním právem na očkování na Slovensku je více sportovců a členů realizačních týmů. O kolik osob jde, ale ministerstvo odmítá uvést, zjistil server SME. Británie zvyšuje tempo očkování proti covidu-19.

13. ledna – Německý tisk varuje před nebezpečím české nákazy. Očkovacím centrům na Slovensku bude hrozit pokuta do 10 000 eur (262 000 korun), pokud při očkování lidí proti covidu-19 upřednostní zájemce mimo pořadí.

Vedení českého Státního zdravotního ústavu rozdělilo tisícovku vakcín mezi své pracovníky a jejich příbuzné.

Ministerstvo zdravotnictví ani po dvou týdnech nevyřídilo žádost o zveřejnění podrobných čísel kde, kdy a kolik lidí bylo naočkováno proti onemocnění covid-19. Důvodem má být přetížení úředníků, zákon ale takový důvod nepřipouští.

14. ledna – Rezignuje ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. Premiér Andrej Babiš uvádí, že podobné excesy se nemohou opakovat, a chování úřadu označil za absolutně nepřijatelné. Také není spokojen s rychlostí očkování proti nemoci covid- 19 v Česku. Chce, aby byly dávky vakcín využity dříve, než budou dodány další. Očkovací látku proti covidu-19 dodává výrobce do 31 očkovacích center, podle premiéra mnohá ale předala vakcínu dál a naočkované má vykazovat 160 různých míst.

Nastává celorepublikový výpadek Informačního systému infekčních nemocí (ISIN), nemocnice tak nemohly několik hodin do systému zadávat počet naočkovaných ani počet otestovaných lidí.

Maďarská vláda oznamuje uzavření dohody s čínskou společností Sinopharm o koupi své vakcíny.

15. ledna – Ze zjištění Seznam Zpráv vyplývá, že vyočkovat zbylé dávky ve Státním zdravotním ústavu nařídil smskou Andrej Babiš. Zahajuje rezervační systém očkování v ČR. Hodinu po spuštění registrace už byly všechny vakcíny rozebrané.

Andrej Babiš: „Od 1. února bude registrace na očkování proti covidu jen osobám starším 65 let. Je zbytečné, aby se rovnou registroval zbytek populace.“