Článek
Pod tíhou statistik o raketovém šíření koronaviru musel premiér Andrej Babiš ve čtvrtek před poslanci uznat, že letní rozvolnění ochranných opatření byla zřejmě chyba.
Někteří experti přitom na riziko spjaté se začátkem školního roku dopředu upozorňovali, Ministerstvo zdravotnictví v srpnu na podnět epidemiologa Rastislava Maďara plánovalo návrat k povinným rouškám v uzavřených prostorách.
Na Babišův zásah však byla odborníky navrhovaná opatření změkčena, do obchodů nebo restaurací se od 1. září dál chodilo bez roušek. Povinné zpočátku nebyly ani ve školách.
Dodnes není jasné, zda premiér a další brali v potaz také prognózy zdravotnických statistiků a co vlastně jejich modely tehdy předpovídaly.
Seznam Zprávy se na to zeptaly Ladislava Duška, který vede Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Vládní místa od vašeho ústavu dostávají pravidelně data. Jaké jste jim v srpnu předkládali předpovědi? Co v nich bylo?
Po celou dobu epidemie reportuji každý den pravidelně stále stejná data, to znamená velmi detailní zprávy o počtu diagnostikovaných, struktuře diagnostikovaných. Hlídáme zejména, zda neroste nákaza mezi zranitelnými skupinami obyvatel. Zprávy také obsahují informace, odkud se nemocní berou a zda existuje riziko nějakého komunitního šíření nebo nějaké eskalace. Je to posíláno každý den na spoustu adres, na celý centrální řídící tým, hlavní hygieničce, která to dále předává krajským hygienickým správám. Tato data předávám i panu premiérovi.
O čem v létě ty vaše zprávy vypovídaly?
Drtivou většinu léta, až do poloviny srpna, jsme řešili lokální ohniska, klastry. Červenec byl v podstatě o Moravskoslezském kraji, nikde jinde se nic nedělo, ani nebylo moc co predikovat. Celorepublikové reprodukční číslo v podstatě nemělo smysl. Zhruba od druhé poloviny srpna začínaly narůstat klastry v jiných částech republiky, začínalo se objevovat riziko vzplanutí infekce. Stále to ale byly klastry, které byly pod kontrolou, do týdne byly vytrasovány a podchyceny, viz třeba příběh klubu Techtle Mechtle. Od přelomu srpna a září se charakter šíření opravdu změnil, s narůstajícím podílem nakažených mladých lidí jde virus populací evidentně poměrně velkou silou. Mimochodem, studoval jsem si vývoj v Izraeli a ten byl vlastně stejný, nástupem do škol došlo ke změně charakteru šíření nemoci.
Vraťme se ale ještě do srpna, kdy se rozhodovalo o opětovném nasazení roušek. Měla v tu dobu vládní místa nějaké vaše předpovědi, k čemu může dojít?
Vláda má všechna data, která potřebuje, o která si řekne. Že od 1. září dojde nevyhnutelně k nárůstu počtu diagnostikovaných, to jsem říkal i v mnoha rozhovorech, že je nutné s tím počítat. Nevím jak kdo, já jsem určitě nekalkuloval, že ta křivka začne nabírat tak rychlý trend.
Jak si s odstupem vysvětlujete, že počet nakažených v září tolik vystřelil?
Je to dáno i tím, že nemoc i v průběhu léta populací evidentně neprocházela nijak zvlášť silně, takže se stále šíří v imunologicky naivní populaci. Nemám patent na rozum. Můžu pouze spekulativně říct, co si myslím. Nejsem ani epidemiolog. Určitě je to dáno i tím, že máme velmi významný podíl běžných sociálních kontaktů, žijeme absolutně svobodně na sto procentech volného pohybu. Když srovnám tu situaci se státy okolo, je v tom Česká republika možná až příliš benevolentní. V Německu se například musíte v restauraci zapisovat s cestovním průkazem. Toto vytvořilo podhoubí pro šíření viru.
Druhý důvod je už zmíněný návrat k běžnému pracovnímu životu. Ono se to nezdá, ale velká masa lidí s nástupem dětí do školy přešla do úplně jiného režimu práce. Také pozorujeme změnu šíření nákazy v určitých kategoriích pracovníků. Zatímco v létě jsme tady prezentovali hornictví a výrobní provozy, tento týden jsem na Hospodářské komoře říkal, že dopředu jdou administrativní pozice.
Není vlastně statistika a její modely na covid-19 takříkajíc krátká?
Virus opět předvádí, co už předvedl, určitou formu nevypočitatelnosti. Pokud si někdo myslí, že ho dovede predikovat s přesností na jeden den, já to nejsem. A není to asi nikdo.
Přesto, nemáte pocit, že jste měl více varovat? Jeden z odborníků na statistiku z akademické obce, který má celkem velké renomé, prohlásil, že jste virus bagatelizoval a měl byste odejít z ředitelské funkce.
Jako každý, kdo něco dělá, jsem mohl udělat milion věcí jinak. Jakoukoli kritiku, která směřuje vůči mojí osobě, přijímám s pokorou. Právo na kritiku má každý. Absolutně bych ale odmítal kritiku mířenou k činnosti ÚZIS. Posláním ÚZIS v téhle epidemii nikdy nebylo nic jiného než zajistit co nejrychleji sběr všech dat v reálném čase. Mých asi 150 spolupracovníků nemělo šest měsíců ani den volna, řada z mých kolegů má vážnější zdravotní potíže. Kritiku vůči svojí osobě ale přijímám a vyhodnotím ji poté, co dokončím tuhle práci.