Článek
Ministerstvo financí má pravdu s konstatováním, že na nových daňových sazbách ušetří všichni. Nebyla však stoprocentní, dokud k pozměňovacímu návrhu premiéra Andreje Babiše nedodali další změny pirát Mikuláš Ferjenčík a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
„Rekordní daňovou změnu“ přinesla podle ministryně Aleny Schillerové samotná Babišova iniciativa. Z platů až do výše 140 tisíc korun měsíčně si stát dosud srážel patnáct procent ze superhrubé mzdy, po přepočtu na hrubou mzdu cca 20,1 procenta. Napříště to má být patnáct procent z hrubé mzdy. Pro zaměstnance s platem na úrovni čtrnáct tisíc to znamená každý měsíc úsporu 700 korun. Po odečtení slevy na dani v současné podobě takový člověk dokonce vůbec žádnou daň z příjmu neplatí. Ještě víc si mohou pochvalovat ti s platem 140 tisíc, protože měsíčně jim výplatní páska ukáže o sedm tisíc korun čistého víc než dosud.
Ferjenčíkův návrh jde ještě dál a zvyšuje roční daňovou slevu na poplatníka ze současných 24 840 korun na částku ve výši průměrného platu v předminulém roce. Pro příští rok se tedy počítá s průměrnou mzdou roku 2019. Podle Českého statistického úřadu činí 34 111 korun, jde však o předběžnou cifru a může se ještě o částku v řádu desítek korun změnit.
Dobrý návrh pro hasiče
Pirát více pomohl těm chudším. Žádné daně nebude platit už zaměstnanec s platem do 19 tisíc korun, který tak ušetří proti současnému stavu měsíčně 1600 korun. I nadále se ovšem bude úspora na daních zvyšovat s rostoucím platem a u pracovníka se 140 tisíci měsíčně dosáhne téměř osmi tisíc.
„Je to dobrý návrh pro hasiče. Také o nich často mluvíme. Při obvyklé mzdě 33 600 korun ušetří měsíčně 1700 korun a ročně 20 000 korun,“ chválil ve Sněmovně snížení daňové sazby na 15 procent předseda ODS Petr Fiala. Po Ferjenčíkově úpravě hasič ušetří měsíčně 2500 korun a ročně 29 tisíc.
Jurečka dotáhl Babišův návrh do konce. Na snížení daňové sazby nevydělali živitelé vícečlenných rodin. Díky slevám na dani neplatí žádnou daň ze mzdy ani dnes. Mohou sice vypočíst zápornou daň a požádat finanční úřad, ať jim částku vyplatí v podobě daňového bonusu. Výši bonusu však omezuje roční strop 60 300 korun. Proto rodiče s platem na úrovni do dvou třetin průměrné mzdy a dvěma či více dětmi nevydělají na Babišových ani Ferjenčíkových úpravách ani korunu. To se změní díky tomu, že návrh šéfa lidovců strop pro bonusy zrušil.
Nezkoušejte mne z drobných: asi 130 miliard
Jurečka se stal protagonistou jedné z řady komických epizod provázejících noční jednání o historickém snížení daní. Poslanci už schválili či odmítli všechny pozměňující návrhy a chystali se k definitivnímu hlasování o daňovém zákonu. Najednou si šéf lidovců vzpomněl: „Kdyby paní ministryně mohla vystoupit a říct, kolik po schválení všech těchto pozměňovacích návrhů to bude znamenat dopad na státní rozpočet a na rozpočty měst, obcí a krajů,“ zeptal se Aleny Schillerové. Po pár minutách dostal rámcovou odpověď: „Takže dohromady sečteno a podtrženo, nezkoušejte mě z nějakých drobných, je to celé sakum pikum na veřejných rozpočtech za 130 miliard,“ uvedla ministryně.
Babišův návrh sníží příjmy veřejných rozpočtů o 90 miliard korun ročně. Zvýšení slevy podle Ferjenčíka přijde podle ministryně na 35 miliard, i když podle samotného autora bude ztráta ještě o 10–15 miliard vyšší. Zrušení stropu pro bonusy podle Jurečky už přijde pouze na miliardu a o dalších změnách nemá podle ministryně smysl mluvit.
Zákon ještě obsahuje další změny, například snížením spotřební daně za naftu poklesne příjem státu o pět miliard, naopak zvýšení daně z tabáku přidá rozpočtu tři miliardy. Epochální jsou tedy výhradně zásahy do daně z příjmů zaměstnanců.
Zmíněný výpadek 130 miliard se rozpočítá mezi státní pokladnu, kraje a obce. Státní rozpočet odepíše 87 miliard a to znamená, že v příštím roce vybere na dani z příjmu 80 miliard. O pár miliard nižší částku inkasoval naposled v roce 2001.
Obce přijdou o 31 miliard, to je podle exministra financí Miroslava Kalouska osm procent jejich rozpočtu. Po výpadku daní způsobených koronavirovou krizí se budou muset smířit s tím, že proti roku 2019 jejich příjmy klesnou o pětinu. Obce bez rezerv z minulých let proto nebudou mít žádné prostředky na investice. Obdobné pravidlo platí pro kraje, kterým zákon o zrušení superhrubé mzdy vezme 12 miliard ročně.
