Článek
Pravicově populistická AfD se nedávno pokusila v prohlášení vedení distancovat od myšlenek pravicového extremismu. Podle listu Süddeutsche Zeitung tak učinila na poslední chvíli kvůli hrozbě vyšetřování ze strany Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV). Civilní kontrarozvědka se totiž chystá stranu prohlásit za podezřelou z extremismu, což by tajné službě umožnilo její odposlouchávání nebo nasazení informátorů mezi členy.
Strana se tomu sedm měsíců před volbami do Bundestagu pokouší zabránit soudní cestou, ale minulý týden neuspěla se stížností u správního soudu v Kolíně nad Rýnem. Soud navíc umožnil případné sledování i oficiálně rozpuštěné extremistické frakce „Křídlo“, která čítala 7000 členů. Neformálně ale Křídlo funguje dál.
Sledování AfD je už možné v Sasku-Anhaltsku, kde pobočka BfV označila stranu za podezřelou z extremismu v polovině ledna. Už loni k tomu došlo v případě zemských organizací v Durynsku a Braniborsku. I v tomto případě se chce hájit AfD soudní cestou.
Šéf poslanců opoziční Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland.
Poslední mediální snahy předsedy AfD Jörga Meuthena oprostit se od stínů krajní pravice teď podkopává analýza preferencí německý voličů. Z průzkumu mezi 10 055 respondenty, který proběhl online loni v červnu, vyplývá, že voliči AfD souhlasí s myšlenkami krajní pravice osmkrát častěji než voliči ostatních stran. Data analyzovala nadace Bertelsmann Stiftung.
Respondenti vyjadřovali souhlas či nesouhlas s výroky jako například „Zločiny nacionálního socialismu jsou v historii popsány značně přehnaně“ a dalšími výroky o antisemitismu, xenofobii a tendencích k diktatuře.
Zatímco v celoněmeckém průměru se s krajně pravicovým pohledem na svět ztotožňuje 8 procent oprávněných voličů, v případě voličů AfD je to 29 procent, tedy každý třetí. Mezi příznivci křesťanskodemokratických CDU a CSU s výroky souhlasilo šest procent lidí, nižší byl podíl u voličů liberální FDP a Levice a ještě nižší u sociálních demokratů (SPD) a Zelených.
Závěry studie navíc uvádí, že u voličů AfD došlo od voleb v roce 2017 ke strukturální změně. Zatímco před čtyřmi lety je k volbě AfD motivovalo téma migrační krize, letos je to zejména otázka inklinace ke krajně pravicovým názorům. Z průzkumu totiž vyplývá, že alespoň částečně k takovým názorům tíhne 56 procent příznivců strany, a její profil tak připomíná extremistickou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD).
Jako rozšířenější odhalil průzkum ty postoje, které jsou označené jako šovinistické. Spadá tam například touha po větší odvaze k silnějšímu národnímu cítění nebo po tvrdém a rozhodném prosazování německých zájmů. S výroky souhlasilo 90 procent voličů AfD, u voličů CDU/CSU a FDP to bylo 60 procent lidí. U voličů Zelených byla hodnota výrazně nižší.
Kdyby se volby do Spolkového sněmu konaly teď, vyhrála by je koalice CDU/CSU se 37 procenty. Druzí by s odstupem 17 procentních bodů skončili Zelení, následuje SPD s 15, po ní s 9 procenty AfD, Linke se 7 a FDP s 6 procenty.
