Článek
Jsou tomu zhruba dva měsíce, co dánští vědci varovali, že jejich země prožívá „klid před bouří“, kterou má způsobit infekčnější varianta koronaviru B.1.1.7 neboli takzvaná britská mutace. Tamní odborníci své odhady díky výborné sekvenační kapacitě stavěli na jedněch z nejpřesnějších dat na světě, a i proto jejich odhady zaznamenala i světová i média z celého světa včetně Seznam Zpráv, kterým tehdejší situaci přiblížila vědkyně Camilla Holten Møllerová, co dánskou výzkumnou skupinu vede.
Graf ukazuje zpomalení šíření původních variant viru SARS-CoV-2 a zrychlení šíření nové varianty na přelomu let 2020/2021.
Data Dánům ukázala, že v zemi končí stará epidemie původních verzí viru a začíná nová. A to i přesto, že severský stát byl po vrcholu první vlny od půlky prosince už víc jak měsíc v lockdownu a denní počty nově nakažených srazil na několik stovek. „Je to naprostý game changer,“ řekla k tomu Møllerová pro časopis Science a dodala, že kvůli britské mutaci v Dánsku počty nově nakažených porostou i přes přetrvávající přísné restrikce.
To se ale nestalo. Dánsko si dál drží nízké přírůstky nově nakažených, a to i přesto, že rozvolňuje. Seznam Zprávy se proto Møllerové po dvou měsících, kdy už měla být bouře v plném proudu, zeptaly proč.
Epidemická situace v Dánsku
- počty nově nakažených se v Dánsku výrazně nezvýšily od poklesu po vrcholu v loňském prosinci a drží se v řádů několika stovek denně
- spolu například s Norskem a Finskem tak Dánsko patří mezi státy s nejnižšími počty nově nakažených na počet obyvatel v Evropě
- ještě minulý týden byl dánský sedmidenní průměr nových případů rozpočítaný na počet obyvatel stejný jako například v už silně proočkovaném Izraeli
Hlavní ingredience jsou pomalé rozvolnění a hodně testů
„Dánsko je více či méně v lockdownu od nového roku. Začali jsme rozvolňovat až začátkem března, otevřely se některé třídy ve školách a odtud jsme šli pomalými krůčky dál,“ vypichuje vědkyně fakt, že severská země zůstala zavřená dlouhé tři měsíce, a to i přesto, že denní počty nakažených se z několika tisíc v půlce prosince podařilo srazit na asi pět stovek už na přelomu ledna a února.
„Strategie je momentálně taková, že okamžitě přistupujeme k lokálním lockdownům, pokud se někde začnou počty nakažených zvyšovat,“ popsala Møllerová přístup, o který se ve světě snažil snad každý, ale málokde se to povedlo. „Počty nových případů drží dole kombinace této strategie s velmi rozsáhlou testovací kapacitou. V zemi s 5,4 miliony obyvatel děláme denně kolem 180 tisíc PCR a 200 tisíc antigenních testů,“ dodala vědkyně důležitý aspekt, bez kterého by strategie nefungovala.
Rozvolňování dánského lockdownu
- nejnovější fáze rozvolňování v Dánsku přišla po Velikonocích. Od úterý se otevřely například kadeřnictví, autoškoly, masérská studia, wellness či tetovací salony
- přístup ale mají jen lidé s koronapasem
- na koronapas mají nárok ti, kteří jsou naočkovaní oběma dávkami vakcíny proti covidu-19, kdo prodělal nemoc v posledních dvou až dvanácti týdnech, nebo jedinci, kteří mají negativní test na covid-19 ne starší než 72 hodin
- do škol se vrátili žáci druhého stupně základních škol, ve třídách ale smějí strávit jen polovinu vyučovacích hodin, mladší ročníky už do škol nastoupily dříve
- od 13. dubna se v Dánsku otevřou menší nákupní střediska a obchodní domy, ty větší pak ještě o týden později společně se zahrádkami restaurací
- od 6. května mají začít fungovat kina, divadla a muzea a od 21. května se Dánsko chystá vrátit téměř k normálu
Velmi pomalé rozvolnění lockdownu a testovací kapacita jsou podle Møllerové těmi nejrelevantnějšími faktory, kterými lze současnou situaci v Dánsku zdůvodnit. Nejsou to podle ní naopak koronapasy, jejichž funkčnost se může ukázat až za nějaký čas.
Møllerová dál vypíchla i efektivitu vakcinačního programu, který však s proočkovaností alespoň jednou dávkou ve výši asi 13,5 % populace na evropské poměry ničím nevyčnívá. Průměr EU je totiž v tuto chvíli asi o půl procenta nižší. Česko je oproti Dánsku pozadu asi o dva procentní body.
Při srovnávání s Českem ale nelze nepominout propastný rozdíl právě v počtu testů. To sice v březnu zvládlo výrazně navýšit počty antigenních testů, které se zejména díky dobré dostupnosti a preventivnímu testování dobrovolníky, zaměstnanci firem a dalšími, nyní pohybují kolem 200 tisíc. PCR testů, na které mají lidé chodit, když mají skutečné podezření na nákazu, se ale denně dělá kolem 25 tisíc, čili v podstatě úplně stejně jako ještě loni na začátku podzimu.
V reálu to znamená, že například během února v Dánsku na jeden pozitivní případ připadalo kolem tří stovek testů, zatímco v Česku sedm. Nejaktuálnější poměr je podle Our World in Data asi jeden ku dvěma stovkám v Dánsku a jeden ku 27 v Česku.
Britská mutace v Dánsku pokrývá 93 % případů
Møllerová k celé věci dodává, že když v únoru se svým týmem předpovídala úder britské mutace, ve skutečnosti se nemýlila. Nenaplnila se sice ta horší část scénáře, že mutace způsobí růst počtu nově nakažených i v lockdownovém režimu, ale dominance B.1.1.7 se potvrdila. „B.1.1.7 je nyní přítomna v 93 % všech sekvenovaných testů. Aktuálně sekvenujeme 88 % ze všech pozitivních testů, přičemž výsledek se nám daří získávat ze 72 %.“
Do budoucna bude dánské analýzy výskytu mutací zajímavé sledovat i kvůli efektům dalších mutací. Relativně nízký počet nově nakažených a vysoká sekvenační kapacita zemi zajišťuje pozici jednoho z nejlepších, ba dost možná i vůbec nejlepšího místa pro tento účel na celém světě.
Dosud se z těch ve světě notoricky známých variant koronaviru kromě britské mutace podle Mollerové podařilo odhalit jen 12 případů varianty brazilské P. 1 a 57 případů jihoafrické B.1.351. „Velmi blízce ale aktuálně sledujeme lokální nárůst nigerijské varianty (B.1.525) a také sledujeme další varianty s mutací E484K, která uniká imunitní reakci. Teprve nedávno jsme detekovali tři případy B.1.1.7 s touto mutací,“ doplnila Møllerová nejnovější poznatky.
